Brno vztyčí Benešovu sochu, někteří Němci s tím nesouhlasí

Brno - Československá obec legionářská po pěti letech shánění peněz a přesvědčování vztyčí v Brně sochu druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Zástupci odbojářů a brněnské radnice ji tento týden odhalí před Právnickou fakultou Masarykovy univerzity. Učiní tak navzdory protestům některých Němců. Radnici v mnoha dopisech vyzvali, aby sochu nevztyčovala ani na ni nepřispívala, neuspěli však.
    "Je zajímavé, jak velký odpor vztyčení této sochy vzbudilo mezi sudetskými Němci," řekl dnes novinářům primátorův náměstek Daniel Rychnovský (KDU-ČSL). Podle něj na radnici přišlo spoustu dopisů zmiňujících Benešovy dekrety. Některé z dekretů se týkaly části československých občanů německé a maďarské národnosti. Zbavily je československého občanství a vedly ke konfiskaci jejich majetku. Podle historiků dekrety vytvořily předpoklad pro jejich pozdější odsun.
    Odsunutí Němci museli ve městě nechat téměř všechen majetek. Neblaze proslulý je také takzvaný pochod smrti z roku 1945, v  němž podle některých pramenů zahynuly stovky, podle jiných tisíce lidí.
    Podle Rychnovského jsou poválečné záležitosti stále živé. "Tito lidé mají pocit nespravedlnosti, přitom nikdo z nich nevzpomněl na to, co Němci dělali zde našim lidem za války," řekl. Sám odhalení sochy uvítal.
    Podle tiskového střediska magistrátu byl výběr místa pro Benešovu sochu obtížný, protože Benešovo veřejné působení s Brnem souvisí okrajově. Místo u právnické fakulty tak zástupci radnice a odbojáři nakonec vybrali proto, že byl Beneš právník. Z místa se navíc dívá na budovu brněnské techniky - bývalé Benešovy vysoké školy technické.
    Právnická fakulta byla kromě toho za války služebnou gestapa. "To byl jeden z nejobávanějších domů, ve kterém byli lidé vyšetřováni, často i mučeni, odsud se dávala rozhodnutí na deportace lidí do koncentračních táborů a Beneš byl vždycky jako exilový prezident pro naše odbojáře určitým ztělesněním odporu," uvedl náměstek.
    Benešova socha je kopií té, která stojí před Černínským palácem v Praze. Její odhalení v roce 2005 vzbudilo ostré protesty sudetských Němců a kritizovali ho i tehdejší bavorský a maďarský premiér.
    Odlitek a projekty pro Brno za asi 800.000 korun zaplatila obec legionářská, stejnou částku poskytla brněnská radnice na úpravu nástupní plochy. Pomník bude odhalen v sobotu 10. dubna, v pátek 9. dubna bude předcházet diskusní beseda na Nové radnici.