Kdo prosím kontroloval ty, co měli lávku kontrolovat?
A kdo prosím četl a vyhodnocoval písemné zprávy o pravidelných zákonem stanovených mostních prohlídkách ??
A ten co snad ty zprávy četl a pak vyhodnocoval stav lávky, pak dělal co?
Dal si asi kafe a dort.
Smutné, hodně smutné.
... já Vám do toho rozhorlení nechci ňák moc mluvit... Ale ten most byl – samozřejmě – navrženej úplně blbě. A je, pro tentokrát, lhostejné, že projektant je věhlasný mostař. Tohle se prostě od počátku nepovedlo a následky mohly být jedině špatné. Náš statik říkával: „To si takhle sedíte u televize a najednou u dveří zvoní pánové v baloňácích, že Vám spadla stavba, kterou jste navrhovali před pětačtyřicenti lety. Statika nemá žádnou ´záruční dobu´.“
Moc dobře si vzpomínám, když jsem jako malý kluk tu lávku pozoroval a táta mi vysvětloval, jak je ta věc zkonstruovaná.... Já na to zaraženě koukal a zkoušel si představit, jak to v ní asi funguje. Dutinové panely jsem znal moc dobře. Kdo z náse neslézal v dětství hromady materiálu na různých stavbách?! Měl jsem celkem jasnou představu, že je taková věc hrozně těžká. Jak moc se musí zapřáhnout síly, aby se s ní pohnulo... A taky jak málo stačí, aby člověk nějakým pořádným šutrákem orazil roh či hranu. Představoval jsem si ty panely (samozřejmě vím, že to nebyly obyčejné Spirolly) navlečené na „šňůrce“ ocelových lan, v duchu jsem je viděl o sebe opřené těmi zranitelnými okraji a přišlo mi od pohledu divné, jak se to zařídí, aby se jejich hrany vzájemně neodíraly, a aby tam nenatekla voda. Prý se tam dává tmel.
No jo... tmel... Ale co dělat s tím, že se lávka kývá a prohýbá. Naše třída mockrát při cestě do ZOO zkoušela, „jak se to krásně houpá“, když se na ní kolektivně poskočí. A jistě nás takových byly za ta léta zástupy! Teď mě napadá, že by nás mohli zpětně žalovat za svévolné poškození (7;- ))
Vždyť to pohupování je poukázka na trvalé problémy s praskáním toho tmelu a s prosakováním vody. To mi pořád vrtalo hlavou, ale uklidňoval jsem se tím, že „to je prostě nějak šikovně vymyšlený“. Pak ale někdy na začátku 90. let tu lávku komplet rozebrali a zas nanovo složili. To mi jen připomnělo různá původní podezření. Vida, říkal jsem si tekrát – to jim tam asi nějak zateklo a nešlo to jednoduše opravit! No... tak snad už to teď bude v pořádku, když máme ty „vyspělejší technolóóógie“! (Že by ta lávka byla vyprojektovaná na pravidelné rozebírání a kompletní výměnu mostních dílců s periodou cca 10 let, jsem si tehdy, celkem samozřejmě, nepřipouštěl. Něco takového mi přišlo podobně absurdní jako třeba stavět dům metodou „ztraceného jeřábu“.)
Ale zřícení té lávky se nakonec přeci jenom zdá ukazovat, že příslušné technologie byly ve své účinnosti nejspíš opravdu dost přeceněné. Nemyslím, že je to příliš laciný názor, když řeknu, že ta lávka měla v sobě od návrhu zabudovanou kocepční (ne konstrukční!) chybu, která nutně musela vyústit v poškození a zneprovoznění. Byla to vlastně ruská ruleta, kdy revolver má bubínek s tak velikým počtem nábojových komor, až se zdá, že se k tomu jednomu zasunutému náboji nikdy neprostřílíme. ... A ono to nakonec stejně přišlo!
Teda... ne, že bych chtěl mít starého profesora Stráského in carcere et catenis! Ale projektantovu chybu za tím prostě vidím. I když bych radši, aby platilo, že „to je prostě nějak šikovně vymyšlený“...
Když už nejste schopen vystupovat pod vlastním jménem, tak byste se Měl rozhlédnout po zeměkouli a zjistil byste, že takových mostů je po světě postavených spoustu a kupodivu nepadají. Vaše suverenita, se kterou argumentujete jak špatně byla trojská lávka vyprojektována je opravdu pozoruhodná. Zřejmě máte ve svém portfoliu nepřeberné
množství dokonalejších realizovaných staveb.
Zřícení konstrukce je vždy tragédií, a proto je nutné - především s ohledem na zamezení opakování kolapsu jiných konstrukcí - určit příčinu zřícení.
Proto jsou v kulturních zemích vytvořeny komise sestavené z renomovaných odborníků, které určí příčinu neštěstí. Podobná komise v případě lávky v Praze-Troji sestavena nebyla.
Autor lávky v Praze Troji je obviněn na základě posudku soudního znalce, který není dle mých informací ani „autorizovaným inženýrem“ v oboru „Statika a dynamika staveb“ nebo oboru „Mosty a inženýrské konstrukce“ a který ani nevyprojektoval, ani nepostavil, ani nedozoroval mostní konstrukci z předpjatého betonu.
Dobrý den pane Nečasi, prosím o informaci, čím tedy ten pan soudní znalec je?
Takhle mi to připadá, jako by byl snad asi vyučeným kuchařem s dlouholetou praxí v Restauracích a jídelnách (Ráj).
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
A kdo prosím četl a vyhodnocoval písemné zprávy o pravidelných zákonem stanovených mostních prohlídkách ??
A ten co snad ty zprávy četl a pak vyhodnocoval stav lávky, pak dělal co?
Dal si asi kafe a dort.
Smutné, hodně smutné.
Moc dobře si vzpomínám, když jsem jako malý kluk tu lávku pozoroval a táta mi vysvětloval, jak je ta věc zkonstruovaná.... Já na to zaraženě koukal a zkoušel si představit, jak to v ní asi funguje. Dutinové panely jsem znal moc dobře. Kdo z náse neslézal v dětství hromady materiálu na různých stavbách?! Měl jsem celkem jasnou představu, že je taková věc hrozně těžká. Jak moc se musí zapřáhnout síly, aby se s ní pohnulo... A taky jak málo stačí, aby člověk nějakým pořádným šutrákem orazil roh či hranu. Představoval jsem si ty panely (samozřejmě vím, že to nebyly obyčejné Spirolly) navlečené na „šňůrce“ ocelových lan, v duchu jsem je viděl o sebe opřené těmi zranitelnými okraji a přišlo mi od pohledu divné, jak se to zařídí, aby se jejich hrany vzájemně neodíraly, a aby tam nenatekla voda. Prý se tam dává tmel.
No jo... tmel... Ale co dělat s tím, že se lávka kývá a prohýbá. Naše třída mockrát při cestě do ZOO zkoušela, „jak se to krásně houpá“, když se na ní kolektivně poskočí. A jistě nás takových byly za ta léta zástupy! Teď mě napadá, že by nás mohli zpětně žalovat za svévolné poškození (7;- ))
Vždyť to pohupování je poukázka na trvalé problémy s praskáním toho tmelu a s prosakováním vody. To mi pořád vrtalo hlavou, ale uklidňoval jsem se tím, že „to je prostě nějak šikovně vymyšlený“. Pak ale někdy na začátku 90. let tu lávku komplet rozebrali a zas nanovo složili. To mi jen připomnělo různá původní podezření. Vida, říkal jsem si tekrát – to jim tam asi nějak zateklo a nešlo to jednoduše opravit! No... tak snad už to teď bude v pořádku, když máme ty „vyspělejší technolóóógie“! (Že by ta lávka byla vyprojektovaná na pravidelné rozebírání a kompletní výměnu mostních dílců s periodou cca 10 let, jsem si tehdy, celkem samozřejmě, nepřipouštěl. Něco takového mi přišlo podobně absurdní jako třeba stavět dům metodou „ztraceného jeřábu“.)
Ale zřícení té lávky se nakonec přeci jenom zdá ukazovat, že příslušné technologie byly ve své účinnosti nejspíš opravdu dost přeceněné. Nemyslím, že je to příliš laciný názor, když řeknu, že ta lávka měla v sobě od návrhu zabudovanou kocepční (ne konstrukční!) chybu, která nutně musela vyústit v poškození a zneprovoznění. Byla to vlastně ruská ruleta, kdy revolver má bubínek s tak velikým počtem nábojových komor, až se zdá, že se k tomu jednomu zasunutému náboji nikdy neprostřílíme. ... A ono to nakonec stejně přišlo!
Teda... ne, že bych chtěl mít starého profesora Stráského in carcere et catenis! Ale projektantovu chybu za tím prostě vidím. I když bych radši, aby platilo, že „to je prostě nějak šikovně vymyšlený“...
množství dokonalejších realizovaných staveb.
Proto jsou v kulturních zemích vytvořeny komise sestavené z renomovaných odborníků, které určí příčinu neštěstí. Podobná komise v případě lávky v Praze-Troji sestavena nebyla.
Autor lávky v Praze Troji je obviněn na základě posudku soudního znalce, který není dle mých informací ani „autorizovaným inženýrem“ v oboru „Statika a dynamika staveb“ nebo oboru „Mosty a inženýrské konstrukce“ a který ani nevyprojektoval, ani nepostavil, ani nedozoroval mostní konstrukci z předpjatého betonu.
Takhle mi to připadá, jako by byl snad asi vyučeným kuchařem s dlouholetou praxí v Restauracích a jídelnách (Ráj).