Lidé do umělecké výzdoby hrobů neinvestují tolik jako dříve

Svatopluk Sládeček: Náhrobek rodiny Jabůrkovy, Zlín (2005)

Praha - Úroveň funerální architektury na českých hřbitovech v  posledních letech klesá, shodují se odborníci, které oslovila ČTK. Jen málo lidí si nechává od architektů nebo sochařů navrhnout hrob, tak jak tomu bývalo za první republiky. Současná produkce je spíše konvenční a kamenická. Pozůstalí buď nemají dost peněz, nebo je nechtějí investovat do míst posledního odpočinku svých blízkých. Vliv na to mají i vysoké ceny kamene, který se do Česka dováží, a nákladná údržba hrobů.
     "V posledních 20 letech vzniklo velmi málo zajímavých individuálně řešených náhrobků. Zhoršil se také vkus lidí, kteří náhrobky zadávají. Společnost tomu nepřikládá již váhu, jako tomu bylo v  minulosti," řekla ČTK geoložka a odbornice na funerální architekturu Drahomíra Březinová.
     Do ČR se dovážejí dekorační kameny z celého světa, nejvíce z  Afriky, Egypta, Indie, Brazílie nebo z Asie. Zpracování však není podle Březinové zajímavé, ani písmo nebývá vhodně zvolené. Výtvarnou hodnotu nemají ani moderní kovové ozdoby. Pokud zajímavý náhrobek vznikne, nebývá signován kameníkem ani výtvarníkem, doplňuje Březinová.
     "Dnes není funerální architektura jako za první republiky, dnes na to lidi nemají. Velké hrobky se už nedělají. Dělají se běžné, levné věci," poznamenal pražský kameník Josef Červenec.
     Nejen pro pražské hřbitovy vytvářeli počátkem 20. století náhrobky například slavní architekti Jan Kotěra a Josef Gočár nebo sochaři František Bílek a František Uprka. Například na Olšanském hřbitově jsou hroby secesní, kubistické, neogotické i s prvky funkcionalismu. Z nejznámějších současných výtvarníků navrhl náhrobky například Jaroslav Róna, který maluje v  ateliéru na pražském židovském hřbitově.
     V současnosti nabízejí kamenictví umělý i přírodní kámen, například žulu, mramor, pískovec, vápenec, travertin, čedič nebo břidlici. Přírodní kámen je přitom dražší i vzhledem ke svému opracování. Nově je moderní například kombinace kamene s řezaným sklem.
     Nejvíce jde na odbyt i díky ceně světlá žula, ceny pomníků se tvoří podle přání zákazníka, tvrdí Červenec. Záleží na zpracování i množství doplňků. "Ceník na to neexistuje, každý náhrobek je specifický," tvrdí Červenec. Ceny urnových pomníků se pohybují mezi deseti až 50.000 korunami a u "jednohrobých" od 30 do 80.000 korun. Skutečně nákladné hrobky, které stojí i několik milionů korun, jsou dnes výjimečným úkazem. Rozhodují se pro ně veřejně známí lidé, pro které je důležitá okázalá prezentace.
     Kvůli nedostatku místa i peněz vznikají v posledních letech takzvané urnové hroby. Je to časté zejména v Praze, kde končí 96 procent pohřbů žehem, říká Martin Červený pověřený řízením Správy pražských hřbitovů, pod niž patří hřbitovy v Ďáblicích, Vinohradech, Bubenči, na Olšanech a Malvazinkách. Podle něj však tyto hroby vzhledem ke svému netradičnímu tvaru rozbíjejí původní ráz historických hřbitovů. Nezájem lidí o  hroby jejich blízkých dokládá podle Červeného i to, že 30 procent míst není zaplacených. To však neplatí o hrobech Romů, kteří je denně v rámci svých tradic udržují.