Nová NTK se stala místem pro studium i společenským centrem

Praha - Otevření nové budovy Národní technické knihovny (NTK) v Praze-Dejvicích před pěti lety, 9. září 2009, bylo v české metropoli poměrně výjimečnou událostí. Praha díky novostavbě získala zajímavý architektonický objekt, který v záplavě nudných pražských novostaveb vynikal. Odborníky i veřejností vesměs kladně hodnocená budova, která má kapacitu pro více než 1,7 milionu knih, ukrývá také několik originálních technických řešení.
    Za pět let provozu se dejvická NTK stala nedílnou součástí života mnoha pražských studentů, kteří zde mají ideální prostředí pro studium. Knihovna nabízí individuální i týmové studovny, noční studovnu, celkem zhruba 1300 studijních míst a několik set míst relaxačních. Návštěvníci mají k dispozici samoobslužné tiskové a kopírovací služby, WiFi signál, počítače pro veřejnost, samoobslužné vypůjčování a vracení knih, kavárnu a parkoviště pro auta a kola.
    Do nové NTK přestěhovaly své knihy Státní technická knihovna i nedaleké technické fakulty (ČVUT). Návštěvníci si mohou vybrat ze zhruba 1,2 milionu svazků odborné literatury a z asi 1.200 časopisů. Knihovna nabízí i elektronické knihy a časopisy.
    V budově je také pobočka městské knihovny, prodejna počítačů a společné univerzitní knihkupectví ČVUT a VŠCHT. Vedle toho je knihovna i společenským a kulturním centrem s přednáškovou a výstavní činností. Do knihovny přijde denně zhruba 1400 návštěvníků, kteří zde tráví v průměru dvě hodiny.
    Knihovna ze studia AK Architekti (nyní Projektil Architekti), která vyrostla takřka nenápadně "ve stínu" debat o novou Národní knihovnu z dílny architekta Jana Kaplického, se nerodila úplně snadno. O výstavbě nového sídla ústřední technické knihovny se sice uvažovalo již od 60. let, kdy pomalu přestávala stačit kapacita knihovny v Klementinu. Soutěž byla vypsána ale až na přelomu století a vítězný projekt porota vyhlásila v lednu 2001.
    Stavba jednadvacet metrů vysoké knihovny započala na někdejším parkovišti před Fakultou architektury ČVUT na podzim roku 2006 a byla dokončena v prosinci 2008. Kvůli odkladům výstavby se náklady zvedly z předpokládané 1,5 miliardy na 2,25 miliardy korun. V rozpočtu ministerstva školství se navíc nenašla potřebná suma, a tak se o financování postarala dodavatelská firma (skupina Sekyra Group), které stát zavázal knihovnu do roku 2014 splácet.
    Jednadvacet metrů vysoká budova architektů Romana Brychty, Adama Halíře, Václava Králíčka a Petra Leška se vyznačuje elegantním tvarem zaobleného čtverce a díky koncepci dvouplášťové fasády i nízkou energetickou náročností. NTK má například unikátní systém vytápění a chlazení, který využívá akumulační schopnosti její konstrukce.
    Sídlo NTK je podle autorů koncipováno jako hravá technická učebnice, a to včetně detailů. Například na schodišti se návštěvník může dozvědět, kolik kalorií spálí, pokud půjde po schodech. Barvy podlah odpovídají tomu, jaké je v dané části pnutí. Syrový interiér s odkrytými rozvody rozveselují "dětinské" kresby rumunského výtvarníka Dana Perjovschého.
    Právě ty propojují šestici nadzemních podlaží budovy, ve kterých je jak administrativní zázemí instituce, tak prostory pro čtenáře. Dominantou interiéru budovy, do které je možné vstoupit ze čtyř stran, je prostorné atrium, sahající z přízemí až pod střechu. V podzemí je pak depozitář a parkoviště.
    Budova NTK získala celou řadu ocenění, například cenu primátora hl. m. Prahy (Stavba roku 2009), cenu Státního fondu životního prostředí ČR za infrastrukturu a cenu Klubu Za starou Prahu za novostavbu v historickém prostředí. V roce 2010 získala Grand Prix Obce architektů.