Obytné místnosti nebudou zřejmě muset mít podle zákona denní osvětlení
Vložil ČTK
26.05.2021 18:40
Praha – Poslanci při dnešním schvalování návrhu nového stavebního zákona přijali řadu pozměňovacích návrhů, a některé z nich dokonce přes nesouhlasné stanovisko ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO). Například přes její nesouhlas prošel pozměňovací návrh, který z definice obytné místnosti vypouští požadavek na přímé denní osvětlení a přímé větrání. Kvůli tomu zákon odmítli podpořit poslanci KSČM. Místopředseda jejich klubu Leo Luzar to označil mimo jiné za skandální a návrat do středověku.
Návrh předložili poslanci ANO Martin Kolovratník, Adam Kalous a sociální demokrat Petr Dolínek, navrhli v něm novou definici obytné místnosti, z níž vypadl požadavek na přímé denní osvětlení a přímé větrání. Obytná místnost by nemusela mít okno. Uvádějí například, že požadavek na přímé osvětlení není možné v každé místnosti zajistit. "Trvání na požadavku výhradně denního osvětlení znemožňuje nejen novou bytovou výstavbu v klasických uličních profilech center měst, kam byty a bydlení patří, ale i v prolukách, kde dříve byly, a dokonce i prosté rekonstrukce bytů, pokud vyžadují povolení,“ uvedli ke svému návrhu.
Luzar i na následné tiskové konferenci návrh ostře kritizoval. "Zvážíme další kroky v rámci této vlády, která dělá asociální politiku vůči lidem," řekl. "Odmítáme, aby lidi bydleli ve sklepích, aby jediné světlo, které vidí, bylo zrcadlo nasměrované do sklepa, aby měli aspoň trochu denního světla, aby jediná ventilace v bytě byla ventilace klimatizací. To nepatří do 21. století," uvedl také.
Návrh byl jedním z důvodů, proč zákon nepodpořil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). "Abychom akceptovali nějaké špeluňky nebo sklepy jako byty, to mi připadá jako krok zpět. To je něco, co je pro mě sociálně špatně a neúnosné," řekl novinářům. O zákonu chce dále jednat i v koaličním formátu. Koordinace i v rámci klubu je podle něj obtížná, neboť předloha vznikala ve Sněmovně "za pochodu".
Poslanci také přes nesouhlas ministryně Dostálové schválili další Dolínkův návrh, který má usnadnit výstavbu sociálních a hygienických zařízení v parcích a ve veřejné zeleni. Do určitých rozměrů by mělo jít o drobnou stavbu, která by nevyžadovala povolení. Ministryně upozorňovala na to, že s návrhem nesouhlasí ani ministerstva vnitra nebo kultury.
Sněmovna přes nesouhlas ministryně přijala i návrh skupiny poslanců SPD, aby úřady v případě pokut přihlížely k tomu, komu je udělují. U fyzických osob by měly úřady přihlížet k jejich osobním poměrům a u právnických osob a podnikatelů k povaze jejich činnosti. Půjde například o to, jestli jde o stavební firmu, nebo o firmu, jejíž podnikání je stavebnictví vzdálené.
Sněmovna také přijala návrh, který předložila přímo ministryně Dostálová s poslanci Luzarem a Dolínkem. Zavádí do stavebního zákona pojem zelené infrastruktury. Půjde o systém zelených ploch, vodních ploch, vegetačních prvků nebo třeba zeleň uvnitř bloků. Zelenou infrastrukturu bude nově řešit územně-plánovací dokumentace.
Sněmovna v souladu s odmítavým postojem ministryně pro místní rozvoj odmítla návrh poslanců Kolovratníka, Kalouse a Dolínka, který měl přesunout územní plánování do samostatné působnosti obcí a krajů. Jeho autoři argumentovali emancipací a posílením samospráv. Ministryně Dostálová ho ale již dříve označila za diskutabilní a zaujala k němu negativní stanovisko. Varovala, že jde o změnu celého systému a upozorňovala na problémy s penězi. "Problémem územního plánování samostatné působnosti je zejména jeho financování. Zatímco přenesenou působnost financuje stát, samostatnou působnost si financují samosprávy samy. Stát může k samostatné působnosti pomáhat pouze dotačními tituly. Na ně však není právní nárok a je to vždycky otázka vyjednávání se státním rozpočtem,“ řekla poslancům ve středu 5. května.
Ministryně vyslovila zásadní nesouhlas s návrhem poslanců Kalouse a Kolovratníka, kteří navrhovali automaticky generované stavební povolení. Pokud by marně uplynula lhůta například 30 dní u jednoduché stavby, pak by povolení bylo vydáno prvním dnem po uplynutí lhůty. Hospodářský výbor tento návrh nedoporučil schválit, varoval před ním i Zaorálek. "Cílem nové právní úpravy je zrychlení povolovacího řízení a reálná ochrana účastníků řízení před nezákonnou nečinností úřadů,“ zdůvodňují poslanci svůj návrh. Sněmovna ho neschválila.
V předloze, kterou se mění jiné zákony v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona, upravila Sněmovna například podmínky odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. O odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu budou v případě stavebních záměrů rozhodovat stavební úřady. Nově by měly stavební úřady také rozhodovat i o výši odvodu za odnětí půdy, jak navrhli poslanci Kalous a Kolovratník. Dosud se žádosti o odnětí půdy podávaly orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, což byl úřad obce s rozšířenou působností. Ty také podle zákona stanovovaly, kolik peněz je zapotřebí za vynětí půdy zaplatit.
Vláda ale v zákoně zpřísnila výjimku pro případy, kdy se o povolení k vynětí žádat nemusí. Dosud platilo ustanovení, že souhlas není zapotřebí, pokud se žádost týká záměru na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku. Podle vlády ale někteří stavebníci toto ustanovení obcházeli tím, že na sousedním pozemku postavili třeba kůlnu nebo králíkárnu, pozemek oplotili a vydávali ho za zastavěný. Nově má proto platit, že bude nutné o souhlas žádat, pokud zastavěný stavební pozemek bude mít výměru 1000 m² a větší.