Před 170 lety měla Praha jen jeden most přes Vltavu
 |
Asi od 10. století byl až téměř do poloviny 19. století v Praze přes Vltavu jen jeden most, Karlův most a jeho předchůdci. V letech 1841-1869 byly přes Vltavu postaveny tři visuté řetězové mosty (předchůdci nynějšího Mostu Legií, Štěfánikova mostu a Mánesova mostu), nedokonalost konstrukce a rozmach dopravy způsobily, že dva z nich byly zbourány už v letech 1898-1914, poslední v roce 1947. Po polovině 19. století byly též otevřeny dva železniční mosty, Negrelliho viadukt a Železniční most na Výtoni.
V Praze je nyní celkem přes 250 nejrůznějších mostů, mostků, lávek či viaduktů, přes Vltavu vede 18 mostů, z toho 11 silničních, čtyři železniční, dva pro pěší a jeden tramvajový. Nejkratším mostem v Praze přes Vltavu je se 169 metry Čechův most, nejdelším s 1110 metry Negrelliho viadukt. Tento rekord - ale i rekord dosud nejdelšího mostu v ČR vůbec, který od října 1998 drží dálniční most u Doksan přes Ohři (1183 metrů) - ale má být letos překonán přemostěním údolí Vltavy a Berounky na Lahovické estakádě, které má měřit na 2055 metrů.
Přehled 18 pražských mostů přes Vltavu (řazeno chronologicky podle roku výstavby mostu či připojení čtvrti s mostem k Praze):
1) Karlův most (osmý most od jihu; pro pěší):
Předchůdci: Již v roce 935 byl v Praze zřejmě dřevěný most, protože se o něm mluví v souvislosti s převozem těla knížete Václava ze Staré Boleslavi do Prahy. Další dřevěný most je připomínán v roce 1118, ten byl ale v roce 1157 zničen povodní. Nahradil ho kamenný Juditin most, zbudovaný v letech 1158-1172 českým králem Vladislavem I. a nazvaný na počest jeho manželky Judity Durynské. Most pobořila povodeň v únoru 1342.
Nynější most: Základní kámen Karlova mostu (zprvu se nazýval Pražský nebo Kamenný most; od roku 1870 Karlův most) položil Karel IV. 9. července 1357 v pět hodin 31 minut. Most byl dokončen v roce 1402, některé prameny považují za jeho definitivní dokončení 22. červen 1503, kdy skončila jeho důkladná rekonstrukce.
2) Most Legií (sedmý od jihu; silniční a tramvajový):
Předchůdce: Na místě nynějšího Mostu Legií stál od 6. listopadu 1841 druhý pražský most přes Vltavu, Most císaře Františka I., zvaný také Řetězový most. Stavěl se od roku 1839 a svůj název dostal po bývalém císaři Františku I. V roce 1898 most dosloužil, v jeho těsné blízkosti byl postaven provizorní dřevěný most.
Nynější most: Stavba Mostu Legií začala 3. srpna 1898 a nový most byl slavnostně odevzdán provozu 14. června 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. V letech 1919-1940 se nazýval Most Legií, 1940-1945 Smetanův most, po druhé světové válce opět Most Legií, od roku 1960 do roku 1990 Most 1. máje. Od března 1990 se opět nazývá Most Legií.
3) Negrelliho viadukt (13. od jihu; železniční):
První pražský železniční most přes Vltavu je nejdelším mostem v Praze (1110 metrů) a druhým nejstarším dosud stojícím pražským mostem přes Vltavu (po Karlově mostu). Most byl budován od jara 1846, dokončen roku 1849 a uveden do provozu 1. června 1850.
4) Štefánikův most (11. od jihu; silniční a tramvajový):
Předchůdce: Čtvrtým pražským mostem přes Vltavu byl visutý řetězový Most císaře Františka Josefa I., který byl lidově nazýván Eliščin most podle císařovy manželky Alžběty. Stavěl se od roku 1865 a otevřen byl 13. května 1868. Most, jenž se v letech 1919-1940 nazýval Štefánikův most, pak pět let Most Leoše Janáčka a v letech 1945-1947 opět Štefánikův most, byl demontován v roce 1947.
Nynější most: Štefánikův most zde stojí od 19. září 1951, kdy se ale nazýval Švermův most. Staronový název má od roku 1997.
5) Mánesův most (devátý od jihu; silniční a tramvajový):
Předchůdce: Od 28. listopadu 1869 zde stál třetí visutý řetězový most přes Vltavu, Železná lávka (nazývaná též Rudolfova či řetězová lávka) pro pěší. Lávka sloužila bez větších oprav až do března 1914.
Nynější most: Mánesův most byl vybudován v těsné blízkosti Železné lávky. Stavěl se od roku 1911 a zprovozněn byl 11. března 1914. Do roku 1920 se nazýval Most arcivévody Františka Ferdinanda d’Este.
6) Železniční most na Výtoni (čtvrtý od jihu; železniční)
Se stavbou mostu se začalo v srpnu 1870 a provoz na něm byl zahájen 15. srpna 1872. Most byl tehdy jednokolejný. Výměna nového dvoukolejného mostu za starý byla provedena v září-říjnu 1901, v noci z 1. na 2. října 1901 po něm projely první vlaky.
7) Palackého most (pátý od jihu; silniční a tramvajový):
Posledním novým mostem přes Vltavu v 19. století byl kamenný Palackého most, který se stavěl od května 1876. Most byl otevřen 22. prosince 1878, v letech 1940-1945 se nazýval Mozartův most.
8) Libeňský most (14. od jihu; silniční a tramvajový):
Předchůdce: Provizorní dřevěný most, který sloužil na přelomu 19. a 20. století při výstavbě Mostu Legií, byl zde postaven v roce 1903.
Nynější most: Stavba Libeňského mostu byla zahájena na sklonku roku 1924, most byl pro veřejnost otevřen 29. října 1928. Most v průběhu let měnil názvy: Libeňský most (1928-1938), Baxův most (1938-1940), znovu Libeňský (1940-1945), opět Baxův (1945-1952), poté Stalingradský most (1952-1962) a od 1962 do třetice Libeňský.
9) Čechův most (desátý od jihu; silniční a tramvajový):
Secesní Čechův most byl vystavěn v letech 1905-1908 jako přímý důsledek asanace někdejšího Židovského Města, do provozu byl uveden 6. června 1908. Nejkratší most v Praze (169 metrů) se v letech 1940-1945 nazýval Mendelův.
10) Hlávkův most (12. od jihu; silniční a tramvajový):
Železobetonový Hlávkův most byl stavěn ve dvou etapách, v rozmezí let 1909-1912, otevřen byl 6. února 1912. Od svého vzniku nebyl přejmenován.
11) Most Barikádníků (16. od jihu; silniční):
Předchůdce: Původní železobetonový Trojský most se stavěl od roku 1926 a otevřen byl 29. října 1928, stejně jako Libeňský most. V ten den tak Praha získala dvě důležité dopravní stavby. Od roku 1946 se nazýval Most Barikádníků. Most sloužil provozu do roku 1977.
Nynější most: Most Barikádníků se stavěl od roku 1972 a do užívání byl předán 28. listopadu 1980.
12) Jiráskův most (šestý od jihu; silniční):
Se stavbou mostu se začalo na jaře 1929. Částečně jednosměrně byl otevřen v prosinci 1931, dokončen byl 27. října 1933. V letech 1940-1945 se nazýval Dientzenhoferův most.
13) Branický most (druhý od jihu; železniční):
První most otevřený po skončení druhé světové války byl železniční Branický most, lidově zvaný též "Most inteligence", protože na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané inteligence, kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí. Budoval se v letech 1949-1955 a železniční doprava na něm byla zahájena 30. května 1964. Oficiálně byl pojmenován v roce 1969.
14) Most Závodu míru (první od jihu; silniční):
V pořadí 14. most přes Vltavu získala Praha administrativním zásahem, když byla v roce 1974 Zbraslav připojena k hlavnímu městu. V místech nynějšího Mostu Závodu míru stál původně železný Zbraslavský most, který byl vybudován již v roce 1896. V roce 1964 byl nahrazen novým železobetonovým mostem, vybudovaným o něco níže po proudu řeky. Jeho prvními uživateli byli cyklisté ze Závodu míru.
15) Holešovický železniční most (15. od jihu; železniční):
Most, často také nazývaný Železniční most pod Bulovkou, byl dokončen v roce 1975 a do provozu dán v prosinci 1976. Neobvyklá je šikmost mostu, neboť most překračuje řeku pod úhlem 45 stupňů.
16) Trojský tramvajový most (17. od jihu; tramvajový):
Provoz na mostě byl zahájen 5. května 1977, v letech 1980-1981 byl most opravován.
17) Barrandovský most (třetí od jihu; silniční):
Most, který je nejrozsáhlejší mostní stavbou v Praze, se stavěl od května 1978, jižní polovina byla zprovozněna 20. září 1983, slavnostní otevření celého mostu bylo 3. listopadu 1988. Do roku 1990 se nazýval Most Antonína Zápotockého.
18) Trojská lávka (18. od jihu; pro pěší):
Zatím posledním přemostění Vltavy na území Prahy je visutá Trojská lávka pro pěší. Zprovozněna byla 7. července 1984 na místě, kde od roku 1976 stál provizorní pontonový most, který byl v červenci 1981 stržen povodní.
0 komentářů
přidat komentář
