Vize pro Liberec - ohlédnutí za jarní přednáškou Kruhu
První květnový čtvrtek byly architektům Holešovice poněkud malé. Hlavní společenskou událostí bylo vyhlášení 19. ročníku Grand Prix architektů ve Veletržním paláci, jehož vítězem se stala Revitalizace Bastionu u Božích muk od Miroslava Cikána a Pavly Melkové. Další událostí čtvrtečního podvečera byla přednáška studia A1Architects v nových prostorách Archipu v rámci přednáškového cyklu představujícího tvorbu mladých ateliérů. Holešovický slet architektů zakončila přednáška Kruhu v Kulturním centru Vltavská.
V rámci jarního cyklu se tentokrát představil Ateliér Liberec a jejich společný projekt 'Liberec město s vizí' iniciovaný libereckou radnicí a zaštítěný akademickým prostředím zdejší technické univerzity. Kromě dvou hlavních řešitelů Zdeny Zedníčkové a Jiřího Janďourka se diskuzní platformy zúčastnili také iniciátor a bývalý primátor Liberce Jan Korytář a česko-belgický urbanista a propagátor strukturálních plánů Jiří Klokočka. Za řešitele, kterým byl tým studentů liberecké školy architektury FUA TUL, vystoupili Pavel Špringl a Lenka Pechanová.
V úvodním slovu Jan Korytář zhodnotil své pětiměsíční působení v čele pátého největšího města v Čechách, kdy se rozhodl projednat koncept územního plánu přímo s občany ve všech šestnácti čtvrtích. Nově zvolené vedení se rozhodlo vyjít z radnice na decentralizovanou úroveň, aby zjistilo skutečné potřeby obyvatel, aktivizovalo občanskou společnost a obnovilo doposud upozaďující veřejné zájmy. Jedním z prvních kroků nové radnice bylo oslovení fakulty, zda by nepomohlo vytvořit společně novou vizi města.
Jedním z přizvaných zahraničních odborníků byl Jiří Klokočka, který mohl nabídnout svoje 25.leté zkušenosti z pozice hlavního architekta 70.000 města Kortrijk. Dle jeho mínění na dnešní proměny měst dokáží adekvátně reagovat pouze strukturální plány, které před dvaceti lety v Belgii zcela nahradily strnulé územní plány.
Aby se pražské publikum mohlo rychleji zorientovat v reáliích severočeského města, Jiří Janďourek představil semestrální analýzy zohledňující historické obměny. Student Pavel Špringl pak přispěl srovnáním obdobných měst v zahraničí, což přispělo ke snazšímu pochopení při následném navrhování. Zdena Zedníčková dále rozkryla potenciál města jednoduchou SWOT analýzou. Přestože mělo jít o vizi a nastavení směřování města, vznikla celá řada podobných analýz, aby projekt nemohl být napadán pro svoji nereálnost, což doložila Lenka Pechanová svou semestrální prací rozebírající na konkrétním příkladu řadou grafů a tabulek klady a zápory koncentrace zástavby v centru. Zdena Zedníčková poté představila další studentské práce hledající potenciál v zahušťování konkrétních míst, aby se město nemuselo rozšiřovat do okolní přírody. Rozmělněná zástavba však není jediným problémem, které město Liberec trápí. Jak Jiří Janďourek uvedl, tak vedle dopravních komplikací také není dořešen vztah města s protékající Nisou či nešťastné strukturování obchodních center do průmyslových čtvrtí na periferii. Zhmotnění těchto analýz a principů do konkrétních urbanistických projektů se uskutečnilo na podzim minulého roku během mezinárodního workshopu, jehož výsledky by však vydaly na další samostatnou přednášku.
Na minulý čtvrtek pak v komorní atmosféře kavárny Fra přiblížila historička architektury Martina Flekačová dějiny pražských územně plánovacích institucí v průběhu minulého století.
Červnová přednáška Kruhu se uskuteční v barokním refektáři Dominikánského kláštera sv. Jiljí, kde Marek Jan Štěpán představí svoje realizace sakrálních staveb po celé České republice.
Více informací >
V rámci jarního cyklu se tentokrát představil Ateliér Liberec a jejich společný projekt 'Liberec město s vizí' iniciovaný libereckou radnicí a zaštítěný akademickým prostředím zdejší technické univerzity. Kromě dvou hlavních řešitelů Zdeny Zedníčkové a Jiřího Janďourka se diskuzní platformy zúčastnili také iniciátor a bývalý primátor Liberce Jan Korytář a česko-belgický urbanista a propagátor strukturálních plánů Jiří Klokočka. Za řešitele, kterým byl tým studentů liberecké školy architektury FUA TUL, vystoupili Pavel Špringl a Lenka Pechanová.
V úvodním slovu Jan Korytář zhodnotil své pětiměsíční působení v čele pátého největšího města v Čechách, kdy se rozhodl projednat koncept územního plánu přímo s občany ve všech šestnácti čtvrtích. Nově zvolené vedení se rozhodlo vyjít z radnice na decentralizovanou úroveň, aby zjistilo skutečné potřeby obyvatel, aktivizovalo občanskou společnost a obnovilo doposud upozaďující veřejné zájmy. Jedním z prvních kroků nové radnice bylo oslovení fakulty, zda by nepomohlo vytvořit společně novou vizi města.
Jedním z přizvaných zahraničních odborníků byl Jiří Klokočka, který mohl nabídnout svoje 25.leté zkušenosti z pozice hlavního architekta 70.000 města Kortrijk. Dle jeho mínění na dnešní proměny měst dokáží adekvátně reagovat pouze strukturální plány, které před dvaceti lety v Belgii zcela nahradily strnulé územní plány.
Aby se pražské publikum mohlo rychleji zorientovat v reáliích severočeského města, Jiří Janďourek představil semestrální analýzy zohledňující historické obměny. Student Pavel Špringl pak přispěl srovnáním obdobných měst v zahraničí, což přispělo ke snazšímu pochopení při následném navrhování. Zdena Zedníčková dále rozkryla potenciál města jednoduchou SWOT analýzou. Přestože mělo jít o vizi a nastavení směřování města, vznikla celá řada podobných analýz, aby projekt nemohl být napadán pro svoji nereálnost, což doložila Lenka Pechanová svou semestrální prací rozebírající na konkrétním příkladu řadou grafů a tabulek klady a zápory koncentrace zástavby v centru. Zdena Zedníčková poté představila další studentské práce hledající potenciál v zahušťování konkrétních míst, aby se město nemuselo rozšiřovat do okolní přírody. Rozmělněná zástavba však není jediným problémem, které město Liberec trápí. Jak Jiří Janďourek uvedl, tak vedle dopravních komplikací také není dořešen vztah města s protékající Nisou či nešťastné strukturování obchodních center do průmyslových čtvrtí na periferii. Zhmotnění těchto analýz a principů do konkrétních urbanistických projektů se uskutečnilo na podzim minulého roku během mezinárodního workshopu, jehož výsledky by však vydaly na další samostatnou přednášku.
Na minulý čtvrtek pak v komorní atmosféře kavárny Fra přiblížila historička architektury Martina Flekačová dějiny pražských územně plánovacích institucí v průběhu minulého století.
Červnová přednáška Kruhu se uskuteční v barokním refektáři Dominikánského kláštera sv. Jiljí, kde Marek Jan Štěpán představí svoje realizace sakrálních staveb po celé České republice.
Více informací >
0 komentářů
přidat komentář
