Kámen ve veřejném prostoru

Veřejný prostor – nejcennější městské aktivum

Veřejný prostor je už od samotného zrodu měst fenoménem, který ovlivňuje jejich podobu a funkci, chování jejich obyvatel i jejich samotnou identitu. Forma i organizace městského veřejného prostoru jsou faktory, které dokážou jedno a to samé veřejné prostranství udělat živým, přitažlivým, lákajícím k pobytu a aktivitám či naopak nepřívětivým a nefunkčním.

V současnosti funkce a smysl veřejného prostoru prochází dynamickou transformací. V době, kdy téměř všechno můžeme koupit on-line, kdy jsme komunikaci zdárně přesunuli do virtuálna a na dovolenou létáme na druhý konec světa, se může zdát, že veřejný prostor začíná pozbývat smysl. Přitom nikdy nebyla potřeba a poptávka po kvalitním veřejném prostoru vyšší než dnes. A k tomu má co říct i kámen.


Přírodní kámen se ve veřejném prostoru objevuje dlouhé tisíce let. Tradiční stavební materiál si pro svou všudypřítomnost, opracovatelnost, odolnost a vytrvalost rychle získal oblibu. Tyto kvality zůstaly a kámen je pro ně vyhledáván dodnes. V současném městském prostoru ale dnes hrají roli i další, obtížněji pojmenovatelné faktory. Použití přírodního kamene ve veřejném prostoru jinak "betonové džungle" v obyvatelích města probouzí emoce. Zvlášť v evropském kontextu najednou cítíme propojení s historií, s předky. Chováme se s respektem k tradici i památkové hodnotě. Ušlechtilost a krása kamene ve veřejném prostoru probouzí znovunalezenou hrdost na naši čtvrť, město nebo region.

Kámen ve městě – materiál pro každou situaci

Kámen ve veřejném prostoru umí být nesmírně variabilní. Může být dlažbou, obkladem nebo sedacím parapetem opěrné zídky, pobytovými schody nebo obrubníkem. Nejvíce namáhané povrchy, tedy "městská podlaha", mohou mít podobu formátovaných či nepravidelných dlaždic nebo dlažebních kostek. V závislosti na požadované atmosféře a komfortu lze použít kostky štípané, řezané po obvodu (a tedy s minimální spárou) nebo řezané ze všech stran. Obklady také nabízí širokou paletu možností, od skládaných obkladů až po na míru navržené formáty. Oblíbeným veřejným prvkem, který zve k pobytu, jsou různé sedací parapety a schody. Zde jsou dobrou volbou odolné žulové prvky, ale i světlejší poréznější kameny jako je pískovec, které se tolik nerozpálí na slunci.


Samostatnou kapitolou aplikace kamene ve veřejném prostoru je povrchová úprava. Zatímco svislé kamenné konstrukce snesou prakticky jakýkoliv povrch, pro dlažby jsou obecně vhodné hrubší úpravy s dobrými protiskluzovými vlastnostmi, jako je opalování nebo tryskání. Do kamenné dlažby lze rovněž mechanicky zakomponovat vodící linie a další prvky pro nevidomé.

I pro použití přírodního kamene ve veřejném prostoru, zvláště pro dlažbu, existují praktické limity. Ať už jsou použity kostky nebo formátovaná dlažba, rozměry prvků a skladebné souvrství musí odpovídat očekávanému zatížení. Chodníky snesou tenčí/větší formáty, naopak u ploch zamýšlených pro pojíždění vozidly (což jsou ale i pěší zóny) je třeba volit kámen o větší tloušťce (v poměru k ploše, tedy masivnější). Životnost a odolnost kamenných dlažeb lze výrazně prodloužit použitím moderní stavební chemie, například pokládkou do drenážní malty, která při vysoké únosnosti zároveň zajišťuje odvod vody. V neposlední řadě je třeba zvláště u formátovaných dlažeb pamatovat na impregnaci povrchu, aby se maximálně předešlo znečištění, které v prostoru ulice nebo pěší zóny s jistotou dříve či později nastane.

Kámen na kameni – mozaika realizací

Jedním z našich projektů je revitalizace městských teras v Českém Dubu. Na místě brownfieldu chátrající továrny přímo v městské památkové zóně vznikly členité pobytové terasy reagující na svažitý terén. Pískovcové formáty jsou zde použity jako obklady zdí a ostění otvorů, v silnější tloušťce se pískovec objevuje jako ukončující parapet. Pískovec na svislých konstrukcích doplňuje šedá a černá žula ve vodorovných polohách – štípaná žulová mozaika, žulové schodišťové stupně a obrubníky. Materiálově kámen doplňují skleněná zábradlí a kovové prvky zábradlí a historizujících lamp. Městské terasy skrz kámen vyrůstají ze země, proplétají se s trvalkami a svou atmosférou lákají místní i turisty k zastavení.

Byť si fasády budov na první pohled nemusíme s veřejným prostorem jako takovým spojovat, i ony, zvláště pak fasády parteru, jsou jeho součástí. Tvoří totiž stěny tohoto "venkovního obýváku". Jejich vzhled, materiál a napojení na dlažbu velkou měrou promlouvají do celkové nálady města. Kamenný parter kancelářských budov v pražském Karlíně z jurského vápence dvou různých povrchových úprav dotváří místní reprezentativní atmosféru. Vertikální spárořez kamenné fasády reaguje na pruhy dvou odstínů žulových kostek.

Veřejný prostor je dost možná tím nejcennějším městským aktivem. Města si naštěstí začínají uvědomovat jeho hodnotu a funkci v dnešním světě a tomu odpovídá i narůstající zájem o jeho formu. Přírodní kámen, který je s veřejným prostorem spjatý od prvopočátku, v něm pro své kvality opakovaně nalézá nové využití, ať už sám, v kombinaci s jinými stavebními materiály nebo dalšími prvky jako například vegetace.