BOHUSLAV FUCHS - česká potažmo brněnská moderna ve Vídni

Již je to měsíc, co byla ve Vídni zahájena přehledná výstava jednoho z gigantů počátku modernismu a je na místě se právem domnívat, že i jednoho z nejlepších architektů posledního sta let. Jeho činnost vskutku výrazně ovlivnila architekturu ve střední Evropě a dokonce proměnila tvář více moravských měst.
Mezi intelektuály, zejména v Brně, koluje průpovídka, kterou velký spisovatel Robert Musil – také jeden částečný Brňan – vyslovil: „…Brno je velký sál s nízkým stropem…“ Co tím na samém rozbřesku 20. století myslel, není těžké uhádnout – že se zde dá řádně rozmáchnout, ale ne vyšvihnout k velkým výkonům. Že vás strop (brněnské milieu) zase pěkně přitlačí k zemi.
Zdá se však, že na stejnou alegorii ještě předtím mohl myslet a mohl ji předznamenat Germano Wanderley, architekt a společný učitel Adolfa Loose a Josefa Hoffmanna, světových architektů a tehdy spolužáků, když na svém nejslavnějším domě na hlavním brněnském náměstí [1], akcentoval čtyři atlanty (titány), jak zvedají cosi přetěžkého – už si zbývá jen lámat hlavu nad tím, zda mýtickou oblohu - nebo brněnský strop.
Není problémem uvěřit, že Robert Musil nemluvil do větru, ale ze své trpké zkušenosti.
Pak se v jistou dobu a ne na moc dlouho po jeho zážitcích podařilo tento strop pořádně nadzvednout. Tím titánem, kterému se to povedlo, nebyl nikdo jiný než Bohuslav Fuchs, za vydatné pomoci jiných. Bohužel to nebylo natrvalo.
Protože se výstava koná ve Vídni, projevy a dílo Bohuslava Fuchse jsou do značné míry symbolem emancipace na bývalém podunajském impériu a Vídeň byla v době Musilových slov kolébkou moderní architektury, hodí se připojit ještě jeden výrok. Je z 20. let a pronesl jej Adolf Loos v době, kdy v Brně redigoval časopis světového jména - slavnou Bytovou kulturu: „…Kdykoliv jsem v Brně a porovnám tyto dva domy (Besední dům a Německý dům [2]), bylo mi vždy jasné, jak to musí s německým Brnem dopadnout.“ Museli byste tyto dva domy vidět a mít srdce pro architekturu, aby bylo jasné, kam mířil. Německý dům měl excelentní koncertní program, ale bohužel (nechť mi jeho autor na nebesích promine) příšernou architekturu. Byl to prostě dort, zatímco Besední dům měl brilantní jiskrnou architekturu.
Loos byl brněnský Němec a tato průpovídka nemá nic společného s národnostním bojem, ale s architekturou. Besední dům totiž navrhl Theophil Hansen a dle mého mínění je vedle vídeňské Burzy jeho nejlepším dílem.
Loos tím řekl, že tento dům předznamenal znamenitý věk brněnské moderní architektury i společenského života ještě čtyřicet let předtím, než se tak stalo.
Bohuslav Fuchs je architekt světového měřítka, po celém povrchu země je to ovšem známo jen kulturní elitě, nejvzdělanějším lidem. Šíří se to v podstatě jen ústním podáním. Možná také zásluhou opět pokleslého brněnského stropu. Proto je výstava, díky Vídni, prvním krokem, aby se tato náramná architektura mohla stát zážitkem pro širší publikum.


Vídeňská výstava v komorní (ale odborně velmi respektované) výstavní síni ARCHITEKTUR IM RINGTURM potrvá do 18. března 2011. Otevřeno denně mimo svátky od 9.00 do 18.00.
> Bohuslav Fuchs - Czech avant-garde architect