EXPO 58 a začátek 60. let: dva různé světy designu

S rozdíly panujícími v atmosféře poloviny padesátých let a na počátku let šedesátých minulého století se návštěvník výpravného výstavního projektu Bruselský sen seznámí krátce po vstupu. Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu i přes svou nepopiratelnou (a překvapivou) progresivitu nesla stopy doznívající nejhrůznější fáze komunistické totality. Naopak barevnost a experiment v textilním či grafickém designu nebo elegance spotřebních výrobků počátku 60. let nenechají nikoho na pochybách o uvolňujících se poměrech.

Dvanáctičlenný tým kurátorů výstavního projektu Bruselský sen. Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let, jak zní její plný název, veřejnosti představí od 14. května do 21. září v Galerii hlavního města Prahy - Městské knihovně dosud málo zpracované téma v nové interpretaci. Výstavnímu prostoru dominují, vedle autentických artefaktů a předmětů denní potřeby, monumentální bannery s dobovými fotografiemi zachycujícími jak výstavu EXPO 58, tak běžný život této doby. Vše je doplněno o projekce dobových i pro účel výstavy vzniklých filmů. "Bannery vytvořil stejně jako layout celého projektu grafik Robert V. Novák. Barevné rastry žluté, fialové i modré vycházejí z dobového grafického konceptu československé prezentace i celého Expa," říká Daniela Kramerová, kurátorka, která společně s Vandou Skálovou stojí za myšlenkou a spolu s Arbor vitae societas i za realizací projektu. Architektonickou podobu výstavě vtisklo studio Olgoj Chorchoj.

Vedle expozice v Galerii hlavního města Prahy přiblíží období zhruba 15 let života v Československu bohatý doprovodný program. Tvoří jej komentované prohlídky, odborné přednášky, tvořivé dialogy s uměním, nové představení Laterny Magiky CODE 58.08, koncert vítěze soutěže Hledáme nové talenty z roku 1958 Pavla Sedláčka nebo přehlídka sedmi celovečerních filmů reprezentujících kinematografii 50. let v kině Světozor, např. drama z pracovního prostředí Zde jsou lvi režiséra Václava Kršky nebo velmi kvalitní komedii Tři přání režisérů Jána Kadára a Elmara Klose.

V termínu od 20. listopadu 2008 do 1. března 2009 bude Bruselský sen k vidění v Moravské galerii v Brně - v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Více na www.expo58.info.

Československý pavilon se na výstavě EXPO 58 stal nejoblíbenější expozicí návštěvníků a získal hlavní cenu Zlatou hvězdu. Mezi nejzajímavější a nejprogresivnější exponáty patřilo sklo, které je na výstavě zastoupeno nejen kolekcí realizací z Uměleckoprůmyslového musea v Praze, ale například i modelem a studií k rozměrné vitráži Jana Kotíka, jednoho z nejdiskutovanějších děl v našem pavilonu. "Nabízíme divákům maximum informací ve vizuální podobě. Rádi bychom prostřednictvím velkoplošných reprodukcí záběrů z expozice evokovali emotivní prostředí pavilonu a mistrné využití scénických prostředků - kontrast světla, tmy a světelné akcenty na skupiny exponátů, modelace pohybu návštěvníků - které bylo pro naši expozici typické," popisuje koncept kurátorka výstavy Daniela Kramerová. "Návštěvníci výstavy mají možnost zakusit to podstatné ze "zázračné výstavní prezentace" tehdejšího strojírenství, historie, vědy a písemnictví, užitého umění i převratné Laterny Magiky. Expozice je zároveň seznámí i s každodenním životem v Československu druhé poloviny 50. let a počátku 60. let."

Životní styl v uvedeném období, který v mnoha oblastech znamenal obrat - masové rozšíření televize a vlivu médií, emancipace, domácí spotřebiče, nové způsoby trávení volného času, přibližuje druhá část výstavy. Představeny jsou špičkové realizace z oblasti užitého umění a průmyslového designu i ukázky z běžné produkce. Hledání tzv. bruselského stylu probíhá v jednotlivých oblastech od architektury, výstavnictví přes obory užité tvorby (sklo, porcelán, keramika, textil, nábytková tvorba, grafický a průmyslový design). Důležité místo zaujímá soubor nábytku, textilií, skla a porcelánu, který úspěšně prezentoval Československou republiku i na následujícím XII. trienále užitého umění v Miláně v roce 1960.
Výstavu doprovázejí tři publikace z nakladatelství Arbor vitae. Monografie Bruselský sen. Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let., společné dílo týmu 12 autorů: Daniely Kramerové a Vandy Skálové (editorek), Víta Havránka, Konstantiny Hlaváčkové, Jiřího Huláka, Daniely Karasové, Vojtěcha Lahody, Jana Mlčocha, Oldřicha Palaty, Martina Strakoše, Marty Sylvestrové-Lahodové a Jana Štulce. Představí kulturně historické pozadí vzniku československé prezentace na EXPO 58, okolnosti příprav pavilonu, hodnocení jednotlivých expozic a architektury pavilonu, význam úspěchů. Ve druhé polovině, po obecnějším úvodu, zkoumajícím obsah a vývoj pojmu bruselský styl a obecněji sociologicko-kulturní a umělecké aspekty situace počátku 60. let, se odborníci zabývají souvislostmi bruselského stylu v jednotlivých uměleckých odvětvích. Monografie vyjde na konci června.
Pro úvod výstavy je připravený český průvodce výstavou Bruselský sen. Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let.

Pro zahraniční návštěvníky vychází rozsáhlý anglicko-francouzsko-německý průvodce výstavou i tématem (text a koncepce Daniela Kramerová).
Pořadateli projektu Bruselský sen jsou Arbor vitae societas, Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Národní technické muzeum.

---

Československá účast na EXPO 58

Tehdejší Československo sklízelo v průběhu výstavy stovky kladných ohlasů v zahraničním i domácím tisku, návštěvních knihách a jeho úspěch byl završen závěrečným hodnocením, v němž všechny československé exponáty přihlášené do soutěže získaly ceny - tj. 56 velkých cen, 47 čestných diplomů, 35 zlatých, 18 stříbrných, a 14 bronzových medailí.

Architektura československého pavilonu na půdorysu obráceného písmene L, doplněná o subtilní budovu restaurace, navazovala geometrickou střídmostí, světelností a propojením s okolní zelení
na klady meziválečného funkcionalismu. Celek působil promyšlenou hrou kontrastů - jiskřící
fasády z jantarového skla a průhledných stěn spojovacích chodeb s leskem plechové kapotáže
dynamicky zaoblené restaurace.

Exponáty z odvětví, jimiž se Československo mohlo pochlubit, - těžký průmysl, budování přehrad,
kultura či sociální vymožeností státního zřízení - prezentovali autoři expozice moderním výstavnickým pojetím. Zdůraznili vizualitu na úkor textových komentářů, potlačili propagandistický
rámec a využili pro výstavu vytvořená umělecká díla, progresivní grafický design i scénografické
efekty.

Svět techniky ve zdařilé sekci energetiky scénografa Františka Tröstera evokovala pulsující světla neonových trubic, projekce cinemaskopických obrazů ohně, uranu a vody a rytmicky se měnící osvětlení.

V další divácky atraktivní expozici skla a keramiky architekti Josef Saal a Josef Svoboda pracovali
s výraznými světelnými a barevnými kontrasty. K vrcholům sekce patřily rozměrné skleněné
exponáty: prostorová vitráž Jana Kotíka, působivá mozaika z hutního skla se zvířecími motivy
Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové či prostorová skleněná instalace René Roubíčka.

Úsek vkus věnovaný textilu koncipoval Antonín Kybal v poetických scénách na námět ročních období.
Jedním z divácky nejatraktivnějších exponátů pavilonu byl Trnkův Strom hraček a další exponáty
oddílu děti a loutky.

K magnetům československého pavilonu patřily intermediální novinky Emila a Alfréda Radokových
a Josefa Svobody. Snové a metaforicky asociativní představení polyekranu využívalo simultánní
filmovou projekci na osm pláten. Filmově-divadelní novinka Laterna magika dokázala invenčně
a neotřele propojit filmové projekce s divadelní akcí, tancem, zpěvem, hudbou a pantomimou.

Na úspěchu československého zastoupení se výrazně podílela restaurace, vedle kvalitní gastronomie
se značné popularitě těšil Plzeňský Prazdroj a Karlovarská Becherovka.
K rozšíření věhlasu a následnému vzniku legendy přispěla i moderně pojatá a velkoryse koncipovaná
propagace československého zastoupení.

---

Akce probíhá pod záštitou primátora hlavního města Prahy Pavla Béma a místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry.

Pořádají: Arbor vitae societas, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Moravská galerie v Brně a Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Národním technickým muzeem.