Jan Kotěra a jeho žáci na Umělecko-průmyslové škole
Jan Kotěra, čelný představitel české moderní architektury, zanechal svou stopu i v historii UMPRUM. Na tehdejší Umělecko-průmyslové škole v Praze vedl speciální školu pro dekorativní architekturu a mnozí z jeho více než 40 studentů patří mezi klíčové postavy české architektury první poloviny 20. století. Jak Jan Kotěra učil? Jaká zadání studenti kreslili? Nejen na tyto otázky se pokouší odpovědět výstava Jan Kotěra a jeho žáci na Umělecko-průmyslové škole.
Jan Kotěra učil na UMPRUM v letech 1898 – 1910 a předával zde své zkušenosti nejen nabyté během studia na Akademii výtvarných umění ve Vídni ve škole Otto Wagnera, ale postupem času i ze své vlastní praxe. Stal se tak zásadní posilou v prosazování „nového ducha“ a jeho příchod je v historii školy jednomyslně hodnocen jako start nové vývojové etapy. Vychoval novou generaci mladých pokrokových architektů, z nichž můžeme jmenovat Josefa Gočára, Otakara Novotného, Jaroslava Rösslera, Adolfa Foehra, Viléma Kvasničku, Jana Zázvorku nebo Emanuela Pelanta.
Kotěrovou hlavní zásluhou bylo programové prosazování nového slohu a zdůraznění racionalistických konstruktivních principů. Zároveň „hlásal, že nejdůležitější je ve vztahu k žákům potlačit autoritativní názor pedagoga a odhalit v žácích jejich vlastní ryzí individualitu, která umožňuje nalézt vlastní cestu k architektonické práci. Žák tak neopakuje naučené vzory a motivy, nýbrž podrobným studiem dějin architektury a jejích konstrukcí hledá soudobý způsob architektonického vyjádření“, vysvětluje Kotěrův pokrokový přístup kurátor Josef Holeček. Výstava Jan Kotěra a jeho žáci na Umělecko-průmyslové škole se pokouší provést kritickou sondu do Kotěrova způsobu výuky i skutečných výsledků školních prací: ukazuje tak nejen již dříve publikované práce studentů, ale též některé dosud archivně neprozkoumané výkresy, dosud uložené v Národním technickém muzeu. Ty můžeme brát jako jednu z výpovědí, jaká zadání byla žákům skutečně ukládána. Školní práce jsou doplněny medailonky samotných architektů a ukázkami jejich pozdějších prací.
Do atmosféry ateliéru vtahuje i architektonické zpracování výstavy, které se snaží připomenout místo, kde studenti pracovali. Na dobové nástěnky odkazuje po obvodu sálu jednoduchá instalace studentských skic a medailonků Kotěrových absolventů. Rýsovací stoly nahradila expozice s ukázkami dobové literatury, která hrála významnou roli ve výuce i tvorbě žáků.
K výstavě je připravován doprovodný program. Termíny jednotlivých akcí budou s předstihem uveřejněny.
Kurátor výstavy: Josef Holeček
Odborná spolupráce: Jindřich Vybíral
Grafický návrh: David Novák, Kateřina Pravdová
Fotografie: Anna Veronika Křížová
Výstava vznikla ve spolupráci s Národním technickým muzeem.
Jan Kotěra učil na UMPRUM v letech 1898 – 1910 a předával zde své zkušenosti nejen nabyté během studia na Akademii výtvarných umění ve Vídni ve škole Otto Wagnera, ale postupem času i ze své vlastní praxe. Stal se tak zásadní posilou v prosazování „nového ducha“ a jeho příchod je v historii školy jednomyslně hodnocen jako start nové vývojové etapy. Vychoval novou generaci mladých pokrokových architektů, z nichž můžeme jmenovat Josefa Gočára, Otakara Novotného, Jaroslava Rösslera, Adolfa Foehra, Viléma Kvasničku, Jana Zázvorku nebo Emanuela Pelanta.
Kotěrovou hlavní zásluhou bylo programové prosazování nového slohu a zdůraznění racionalistických konstruktivních principů. Zároveň „hlásal, že nejdůležitější je ve vztahu k žákům potlačit autoritativní názor pedagoga a odhalit v žácích jejich vlastní ryzí individualitu, která umožňuje nalézt vlastní cestu k architektonické práci. Žák tak neopakuje naučené vzory a motivy, nýbrž podrobným studiem dějin architektury a jejích konstrukcí hledá soudobý způsob architektonického vyjádření“, vysvětluje Kotěrův pokrokový přístup kurátor Josef Holeček. Výstava Jan Kotěra a jeho žáci na Umělecko-průmyslové škole se pokouší provést kritickou sondu do Kotěrova způsobu výuky i skutečných výsledků školních prací: ukazuje tak nejen již dříve publikované práce studentů, ale též některé dosud archivně neprozkoumané výkresy, dosud uložené v Národním technickém muzeu. Ty můžeme brát jako jednu z výpovědí, jaká zadání byla žákům skutečně ukládána. Školní práce jsou doplněny medailonky samotných architektů a ukázkami jejich pozdějších prací.
Do atmosféry ateliéru vtahuje i architektonické zpracování výstavy, které se snaží připomenout místo, kde studenti pracovali. Na dobové nástěnky odkazuje po obvodu sálu jednoduchá instalace studentských skic a medailonků Kotěrových absolventů. Rýsovací stoly nahradila expozice s ukázkami dobové literatury, která hrála významnou roli ve výuce i tvorbě žáků.
K výstavě je připravován doprovodný program. Termíny jednotlivých akcí budou s předstihem uveřejněny.
Kurátor výstavy: Josef Holeček
Odborná spolupráce: Jindřich Vybíral
Grafický návrh: David Novák, Kateřina Pravdová
Fotografie: Anna Veronika Křížová
Výstava vznikla ve spolupráci s Národním technickým muzeem.
0 komentářů
přidat komentář
