K výstavě Josefa Pleskota v Museum Kampa

Vložil
Petr Šmídek
03.12.2022 12:00
Praha

Malá Strana

Josef Pleskot
AP ATELIER

U příležitosti kulatého jubilea architekta Josefa Pleskota uspořádalo malostranské Museum Kampa obsáhlou výstavu rozprostírající se na dvou podlažích Sovových mlýnů a věnující se trojici měst, v nichž Pleskotův ateliér zanechal v uplynulých třech desetiletích výraznou stopu.

Pleskot měl ve své kariéře šťastnou ruku na blízké spolupracovníky i osvícené investory (ať už ze strany veřejné správy nebo soukromých společností) sdílející podobné hodnoty. Napomáhal jim plnit jejich odvážné vize. Ke zdárnému výsledku však byla zapotřebí symbióza nejen těchto dvou hlavní hybatelů. Klienti se do Pleskotova ateliéru častokrát vrací a obrací se na něj s dalšími úkoly. Široký okruh klientů zahrnoval předlistopadového disidenta Václava Havla i vítěze porevoluční privatizace Petra Kellnera, římskokatolickou farnost, dominikánskou provincii, historická města i průmyslníka Jana Světlíka.

První podlaží, jemuž dominuje desetimetrový model bývalého hutního areálu, je věnováno unikátní revitalizaci postindustriální čtvrti Dolní oblasti Vítkovic, kde pod záštitou podnikatele a mecenáše Jana Světlíka vznikl vyhledávaný kulturní a společenský komplex s nezaměnitelnou atmosférou. Druhá polovina prvního podlaží, která je soustředěná kolem velkého kulatého stolu s řadou publikací, představuje plodnou spolupráci AP Atelieru s prvním porevolučním starostou Litomyšle Miroslavem Brýdlem. Osvícené zastupitelstvo dodnes pokračuje v Brýdlově odkazu a klade velký důraz na architektonické kvality veřejných zakázek. S velkým porozuměním památkářů tak může v těsném sousedství renesančních a barokních staveb spadajících pod ochranu Unesco vznikat soudobá architektura naplňující aktuální potřeby a zachycující dnešní dobu.

Při vstupu do druhého podlaží, které je celé věnováno pražským projektům, návštěvníka pohltí zvětšenina obrazu Panorama Prahy od Carla Thiemeho z poloviny 19. století, kde městská struktura idylicky souzní s okolní přírodou, ale město zároveň stojí na prahu dramatických změn, který lze přirovnat k dnešnímu dějinnému zlomu.

Výstava není zaměřena jen na velké urbanistické celky, ale i drobné “akupunkturní zásahy“, které mohou výrazně proměnit společně sdílená místa. Nemusí se přitom jednat o stavební zásahy, ale často jde o krajinářské prvky nebo jen o ochranu zbytků původní přírody, což dokládá projekt na záchranu Parukářky nebo ještě lépe revitalizace břehů říčky Loučná v Litomyšli, kde městské investice nešly do zateplení nebo barevné oživení fasád paneláků, ale veřejných prostorů kolem nich, aby vylákaly lidi z jejich domovů. Podobně ojedinělou myšlenku, kde příroda hraj prim, rozvinul na Pražském hradě, kde po nástupu Václava Havla do prezidentského úřadu našel nový severní cestu po svazích Jeleního příkopu a skrze tunel pod Prašným mostem. Za touto krajinářskou intervencí byla především snaha o demokratické zpřístupnění dlouho uzavřených míst.

Téma propojování a citlivého začlenění nového objektu s daným prostředím za pomocí minimálních prostředků lze nalézt také u těžce uchopitelného zadání bankovní centrály ČSOB v pražských Radlicích. Pleskot, který se v 90. letech cílené vyhýbal stavění “chrámů peněz“ oplývajících luxusem, ale i vysokou mírou nevkusu, nakonec vyslyšel výzvu Ivo Koukola, aby v radlickém údolí propojil dům-město s okolní přírodou, což pět tisíců každodenních uživatelé ocení ve větším časovém odstupu, kdy zelenou střechu porostly mnohametrové stromy a člověk tu nabývá pocit, že se dům stal přirozenou součástí zalesněného údolí.

Kromě vlastní tvorby je také jeden kout v galerii věnován uměleckým dílům oblíbených malířů.
Prostřednictvím obrazové instalace tak lze nahlédnout do Pleskotova soukromí a poodhalit další umělecké zdroje, jimiž se architekt nechává volně inspirovat.

Prostřednictvím čtveřice čtvercových překližek opřených o zeď s přišpendlenými fotografiemi, plány a skicami přenesl Josef Pleskot do Musea Kampa také atmosféru svého holešovického ateliéru sídlícího od roku 1991 v jím restituované První české továrně na vodoměry v pražských Holešovicích. Tyto desky rozšiřují pracovní plochu, vrství nápady, jsou všem v ateliéru neustále na očích a projekty tu vyčkávají na správnou chvíli rozřešení. Nabízí se tu unikátní příležitost nahlédnout pod pokličku nejvýznamnějšího českého ateliéru uplynulého čtvrtstoletí.

Společně s výstavou je naplánován i doprovodný program zahrnující komentované prohlídky s autorem, setkání s investory i návštěvy dvou pražských realizací. Návštěvníci ke vstupence dostanou téměř stostránkový katalog, díky němuž se mohou k jednotlivým projektům i tématům výstavy zpětně vracet. Výstava Josef Pleskot: Města bude v Sovových mlýnech k vidění až do poloviny února příštího roku.

Více informací >
0 komentářů
přidat komentář

Související články