Asuán - nebezpečí pro egyptské chrámy

Káhira - Vody Nilu podrývají základy chrámů ve starověkých Thébách, které za posledních pouhých 20 let utrpěly víc než za předchozí 3000 let svých dějin. Vinu na tom má přehrada v Asuánu. Egypt sice posunula do moderní doby, ale cenou za to je narušení snu božstev, kteří podle starověkých Egypťanů po stvoření světa odpočívali právě v Thébách, napsala agentura EFE.
V současnosti však existuje ambiciózní projekt, jehož úkolem je snížit o dva metry hladinu podzemních vod, jež podrývají základy některých ze starověkých staveb, které patří k turisty nejnavštěvovanějším na světě.
"Chrámy jsou ve velmi vážném stavu, neboť za dvě desítky let utrpěly nejhorší škody za tisíce let své existence," upozornil šéf projektu Jeremy Gustaffon z americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID).
Příčina tohoto stavu leží ale 250 kilometrů dál na jih, v asuánské přehradě. Od jejího dokončení v roce 1970 hladina podzemních vod výrazně stoupla natolik, že se stala bezprostředním nebezpečím pro chrámové stavby. K tomu je zapotřebí připočíst filtrace vod pocházejících ze zavlažovacího systému zemědělských ploch v okolí města, jež rovněž v posledních letech vzrostly.
"Vzhledem k tomu, že památky jsou z porézního pískovce, mohou nasávat vodu, což už se u základů chrámů stalo," zdůraznil Gustaffon. Podobný projekt byl použit v Luxoru na druhém břehu Nilu a pomohl zachránit například velkolepé chrámy v Karnaku.
Nová iniciativa se teď zaměří především na monumentální Ramesseum (zádušní chrám Ramesse II.), chrámy Setiho I. a Amenhotepa III. a chrámový komplex Medinet Habu, ale i menší chrámové objekty a hrobky na západním břehu Nilu, oznámil ředitel egyptologického oddělení Nejvyšší rady pro památky Sabrí Abdal Azíz. Realizace projektu, jehož rozpočet se pohybuje kolem devíti milionů dolarů, bude zahájena v červnu.
V pásmu dlouhém pět kilometrů, přeplněném starověkými památkami budou dělníci pod dozorem amerických i egyptských odborníků - techniků i archeologů - kopat do hloubky sedmi metrů, aby se snížila hladina spodních vod.
Celý plán nepomůže však jen vysušení staroegyptských staveb, nýbrž umožní archeologům zjistit, co zatím voda skrývala. "Vůbec nevylučujeme, že vykopávky přinesou nové archeologické objevy," poznamenal Azíz.
Kvůli tomu budou při realizaci projektu dodržována určitá opatření, například budou použity půdní senzory, jež by měly detektovat možný archeologický artefakt ještě před kopáním. A pokud to bude nutné, jsou badatelé připraveni hrabat vlastníma rukama. Přitom budou dodržovat zásadu, že práce musejí být v minimální vzdálenosti 50 metrů od chrámů.
Nakonec bude do výkopů instalováno potrubí, jež odvede veškerou podzemní vodu do nedalekého kanálu.
Projekt potrvá 17 měsíců, ale turistického ruchu se nijak nedotkne - návštěvníci nadále budou moci bez omezení obdivovat Ramesseum, chrámy Setiho I. i Amenhotepa III. i komplex v Medinet Habu, jež leží jižně od Údolí králů.
Svědkové slávy nejmocnějších faraónů starověké říše na Nilu, totiž thébské památníky, budou moci odpočívat na jistějších základech. A spolu s nimi budou moci bohové snít v klidu svůj věčný sen.

(ČTK/EFE)