Lublaň/Praha - Na základě svých zkušeností se secesí a moderním expresionismem vytvořil zcela specifický osobní styl. Slovinský architekt Josip Plečnik je v Čechách znám především jako architekt úprav Pražského hradu. Narodil se před 140 lety, 23. ledna 1872. Do Prahy přijel tento věrozvěst architektury v roce 1911 a nejprve tu působil jako pedagog. Později přijal nabídku prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a stal se hlavním architektem Pražského hradu. Podílel se i na úpravách letního prezidentského sídla v Lánech. Podobě české metropole výrazně přispěl také svým kostelem Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí krále Jiřího na Vinohradech. Kostel, který tvoří dominantu horních Vinohrad, bývá považován za nejvýznamnější sakrální stavbu dvacátého století na území Čech. Svými projekty, ve kterých se vyhýbal pokusům o slovanský folklór, si znepřátelil české nacionalisty, ale ochrannou ruku nad ním držela Masarykova rodina. Po roce 1930 nacionalistické útoky ještě zesílily a objevovaly se nenávistné články s titulky typu "cizák ničí posvátné sídlo českých králů". Poté, co ho nemocný Masaryk již nemohl dále hájit, práci na Hradě opustil. Údajně za ni nevzal žádný honorář; říkal, že tento úkol považuje za největší poctu. V Lublani poté Plečnik vybudoval školu architektury a výrazně ovlivnil urbanistické řešení města. Zemřel 7. ledna 1957.