BB Centrum a OBRAZ MĚSTA

Když jsem byl požádán o napsání textu do katalogu vydávaného při příležitosti výstavy Aulík Fišer architekti, okamžitě jsem architektům Aulíkovi a Fišerovi zpochybnil volbu mé osoby a připomenul svou zaujatost z pozice bývalého spolupracovníka tehdejšího Studia A, kam jsem chodíval jako student pracovat (2000-2001). I přes to jsem byl ujištěn, že architekti o můj názor stojí, čímž mě postavili před nelehký úkol.
    Spektrum práce atelieru Aulík Fišer je široké a téma textu jsem zvažoval několik dnů. Vybírat z realizací mé oblíbence a psát o nich by bylo na úkor ostatních a jistě bez objektivního odstupu. Jedna realizace tohoto týmu však vyniká nad ostatními svou velikostí, časovým rozpětím a větší koncentrací jejich staveb. Vykukuje na mne pokaždé, když vyjíždím autem z Prahy do Brna. Rozhodl jsem se zaměřit na místo, kterému se již 17 let přezdívá podle ulice Baarovy a budovy Brumlovky "BB Centrum", a jehož tvář jsem měl osobně možnost ovlivnit v době, kdy se koncipovala administrativní budova E (ČEZ) a sportovní centrum Nová Brumlovka.    
    BB Centrum je, dle mého názoru, dosud nejvýznamnějším příspěvkem obou architektů do urbanismu města, a to zejména ve způsobu, jakým tato čtvrť oživuje tvář pražské periferie a dodává odvahu dalším investorům přiblížit své investice k magistrále. V počátcích výstavby se BB Centrum odborné veřejnosti jevilo jako monofunkční skupina soliterních administrativních staveb bez atributů přirozené městskosti. Dojem administrativního okrsku odtrženého od okolní periferie se dnes postupně rozostřuje v obraz městské struktury, která je doplňována dalšími funkčními vrstvami. Parter budov se oživuje obchody, službami a restauracemi a prostory mezi budovami jsou více než jen pouhé spojnice vstupů do administrativ nebo dopravně obslužné komunikace s parkovišti. Započatá urbanistická struktura se doplňuje, stabilizuje a je zajímavější. Díky sportovnímu a společenskému centru, mateřské školce a množství komerčních služeb BB Centrum již není zdaleka tak monofunkční, jak se zprvu zdálo. Jelikož už delší dobu pozoruji jeho výstavbu, napadají mne otázky, které slýchávám také od svých kolegů architektů: je BB Centrum město? a pokud ano, jaký je jeho obraz?

    Rozhodl jsem se nepsat o jednotlivých stavbách, byť se zde lákavě nabízí porovnání tvorby jednoho studia ve vývoji celých dvanácti let. Nebudu rovněž hodnotit, zda-li je BB Centrum úspěšné z hlediska urbanismu či nikoliv. Myslím, že na takové hodnocení je stále brzy, místo se vyvíjí a dostavuje. Rád bych chtěl malým experimentem odpovědět na výše položené otázky a věrně popsat jeho "obraz".
    Jako metodický návod k tomuto experimentu si půjčuji slavnou analýzu amerického urbanisty, teoretika a profesora MIT v Bostonu, Kevina Lynche: "The Image of the City", vydanou knižně v USA roku 1960 (1). Význam této zásadní urbanistické studie je především ve způsobu, jakým Kevin Lynch analyzuje město a jeho formu. Prostřednictvím dotazování obyčejných lidí Lynch zkoumá, co znamená forma určitého místa pro jeho obyvatele a jakým způsobem ovlivňuje obraz města, orientaci a rozhodování člověka v prostoru. Výsledkem jeho průzkumů jsou pak jakési mentální mapy městských čtvrtí, které vznikají souhrnem poznatků o vnímání veřejného prostoru jeho obyvateli. Lynchova analýza je omezena jen na fyzické prvky města. Zaznamenaný obraz je pak kompilací individuálních představ mnoha lidí. Kevin Lynch na základě pohovorů s lidmi popisuje obraz města pomocí pětice elementů:
    1. Cesty (Paths) jsou trasy, podél kterých se pozorovatel pravidělně nebo náhodně pohybuje. Mohou mít podobu ulic, chodníků, přestupních míst hromadné veřejné dopravy, vodních kanálů a tras železnice. Podél těchto cest jsou pak uspořádány ostatní prvky města.
    2. Okraje (Edges) jsou lineární prvky, které tvoří hranice mezi dvěma částmi města. Jsou to lineární pauzy jako např. zářezy tratí, stěny, hrany zástavby apod. Tvoří bariéry, které mohou být prostupné, nicméně oddělují jednu část města od druhé. Pro mnohé lidi mohou být okraje důležitými identifikačními znaky města nebo jeho částí.
    3. Oblasti (Districts) jsou střední nebo velké části měst, které nesou pro mnohé pozorovatele charakteristické znaky. Lidé se identifikují s oblastmi buď z pohledu bytí "uvnitř" nebo z pohledu "zvenčí". Většina lidí si je sama schopna město do oblastí strukturovat.
    4. Uzly (Nodes) jsou strategické body ve městě, do kterých lze vstoupit, ze kterých lze cestovat a které jsou ve městě středem pozornosti. Jde především o křižovatky, přestupní stanice městské dopravy a křížení pěších tras. Mohou to být také místa se silnou charakteristikou, jako např. výrazné nároží nějaké budovy nebo místa soustředění lidských aktivit, obchodů, služeb apod. Uzly často nemají silnou fyzickou formu nebo podobu. Pokud ji přece jen mají, jsou velmi snadno zapamatovatelné.
    5.  Významné prvky (Landmarks) jsou body zájmu, které mají povahu externích vizuálních orientačních prvků. Může se jednat o budovy nebo přírodní dominanty viditelné v dálce. Zároveň se může jednat o lokální prvky viditelné jen z určitého konkrétního místa, jako např. nápisy či urbanistické detaily. Vnímání těchto detailů je samozřejmě individuální a odvislé od míry familiérnosti člověka s místem.
   
    Podle Kevina Lynche se může obraz města lišit v závislosti na okolnostech pozorování. V případě BB Centra může být pražská magistrála řidiči vnímána jako Cesta, pro chodce však může znamenat Okraj. BB Centrum může být v porovnání s jinou částí města považováno za Oblast, nebo za pouhý Uzel v rámci celku Prahy. Lynchova kategorizace městských znaků je použitelná v různých měřítkách. Ve výsledku však lze vždy dojít k jedinému celistvému obrazu.
    Velké procento lidí, se kterými jsem měl možnost hovořit, tyto prvky ve městě nijak silně neregistrovalo, či nedokázalo popsat. Byl jsem však překvapen, že po delší diskusi a srozumitelné formulaci otázek byli všichni schopni se zájmem docela přesně formulovat své vnímání BB Centra a pojmenovat Lynchovy městské elementy skrze své zorné pole. Zatímco Kevin Lynch prováděl své průzkumy třemi metodami (pohovory v kanceláři, testování poučených pozorovatelů procházkami přímo v terénu a pohovory náhodně oslovených lidí přímo v terénu ), v mém případě průzkum proběhl formou rozhovorů s lidmi náhodně oslovenými v interiérech a exteriérech BB centra.
    Svůj Lynchovský průzkum jsem začal v neděli 14. března 2010 odpoledne, ve větru a dešti, tedy v čase, kdy je podle všeobecného mínění rychle odsoudivších architektů BB Centrum prázdné. V překvapivě rušné a přeplněné pizzerii v budově Brumlovky jsem zpověděl svého prvního respondenta - provozního šéfa restaurace. Následovalo dalších 34 lidí, se kterými jsem měl v BB Centru možnost diskutovat v průběhu příštích několika týdnů. Snažil jsem se vygenerovat objektivní obraz. Diskuse nebyla směřována na jednu cílovou skupinu. Bavil jsem se s lidmi, kteří pracovali uvnitř administrativ, s návštěvníky, kteří náhodně procházeli, a také s obyvateli okolních bytových objektů. Dotazovaní pracovníci byli v BB centru zaměstnáni v průměru 2,7 roků. Průzkum jsem dokončil dne 20.dubna.
    Vzhledem k menšímu počtu dotazovaných (35 oproti 160 lidí v Lynchově studii) a nepoměrně kratšímu času, který jsem oproti Lynchovi své práci v terénu věnoval, můžeme výsledky považovat pouze za orientační, bez možnosti širokého zobecňování na celou cílovou skupinu lidí pracujících v  BB Centru nebo žijících v jeho okolí. Oproti městům analyzovaných Kevinem Lynchem (čtvrti v Los Angeles, Boston, Jersey City) je BB Centrum velmi malá čtvrť, která se stále rozvíjí, dostavuje a mění. Její "obraz" tedy bude zřejmě poplatný době vzniku tohoto textu a znázorněná mapa může za deset let vypadat zcela jinak. Pět níže uvedených městských znaků je třeba brát jen jako empirické kategorie, kolem kterých je posbíráno určité množství informací.
    Pokud se tyto informace a metoda jejich získání prokáží jako užitečné, mohou být architekty dále použity jako prostředek k úvahám o urbanismu města.


Cesty    
Většina dotazovaných se do BB Centra dostává městskou hromadnou dopravou (45,7% respondentů) nebo automobilem (36% respondentů), nejčastěji se jedná o kombinaci MHD a pěší trasy ze stanice metra Budějovická. Ve stejné míře používají lidé přestup na autobusové linky od Budějovické na zastávku před budovou Alfa. Další skupina lidí přijíždí do místa směrem od východu autobusy z Kačerova a Olšanské. Z tohoto důvodu není překvapivé, že první vjem nebo vstup do BB Centra je pro mnoho lidí až v místě autobusové zastávky. Pouze jeden z dotazovaných (produktový manažer ruské národnosti) vnímá při své cestě ze stanice metra oblast ještě před magistrálou, zejména zdejší gymnázium a chodník olemovaný okrasnými jabloněmi. Několik dotazovaných využívá pěší přístup podchodem za budovou Gamma (z Kačerova), jelikož mají příležitost dojít do práce parkem, v klidném prostředí a bez automobilů. Vzhledem k menšímu procentu pěších a velké skupiny dojíždějících, nejsou dotazovaní schopni v území pojmenovat nějaký výrazný systém cest. Z tohoto zřejmě vyplývá, že nejsou nuceni používat jiné trasy než ty, které je dovedou do jejich pracoviště. Americký lektor vystihnul toto výrazem "moje trasa = nejrychlejší trasa". Jako nejpoužívanější jsou jmenovány cesty od autobusové zastávky před budovou Alfa do jednotlivých budov BB Centra a relativně frekventovaná trasa podél Vyskočilovy ulice. Za vizuálně atraktivní a příjemnou k odpočinku považují dotazovaní trasu mezi budovou Beta a Nová Brumlovka, která slouží jako přístup do budovy Gamma. Jsou zde lavičky, zeleň a sezónní fontána.

Okraje
Překvapivě velké množství lidí si myslí, že BB Centrum nemá pevně stanovené okraje, a pokud ano, nejsou schopni je přesně určit. Nejlépe vypozorovatelná definice hran BB Centra byla mezi dvěma světelnými křižovatkami v ul.Michelská a před podjezdem magistrály, tedy v místech, které nejsou přerušeny zástavbou. Málo rozpoznatelné okraje byly ve směru opačném, kolmém na ul. Vyskočilova. Zde byla neshoda v rozsahu BB Centra. Několik dotazovaných vnímalo jako okraje samotné administrativní budovy. Zdá se, že mnoho lidí považuje za BB Centrum pouze ústřední prostor u Vyskočilovy ulice. Novou Brumlovku vnímá téměř každý z dotazovaných jako centrální a nejdůležitější místo celého komplexu. V souvislosti s tím bylo dále zpochybňováno, zda jsou budovy Office Parku, budovy D a E ještě součástí BB Centra. Oblast Office Parku za budovou A zmínil již málokdo. Pouze někteří lidé, pracující v severní části BB Centra, jmenovali ulici Baarovu jako skutečnou hranu této čtvrti. Z toho vyplývá, že budovy A a B jsou rozdělovníky, které výrazně odcloňují centrální část od severní oblasti směrem k ulici Baarova. Někteří dotazovaní považují budovy A (autoři Atelier 8000) a B za konečné okraje BB Centra. Jeden z dotazovaných použil pro definici okraje nově vystavěnou budovu Filadelfia (autoři DaM, s.r.o.). Zajímavou charakteristikou hran BB Centra byla čistota a kvalitní úprava parteru, která je okamžitě rozpoznatelná, jakmile vstoupíme do oblasti. Jako hraniční prvek byla dále zmíněna magistrála. Na dotazy směřující ke vnímání magistrály odpověděla velká většina pozitivně. Magistrála je praktická a potřebná spojnice BB Centra s městem. Dotázaní ocenili její užitečnost v rámci obslužnosti Prahy.

Oblasti
Většina respondentů se shodla na tom, že BB Centrum není nijak rozděleno a že je jedinou ucelenou městskou čtvrtí. Neshoda však panovala v tom, že polovina lidí označila oblast jako "exkluzivní" monofunkční okrsek, zatímco druhá polovina lidí považovala BB Centrum za zcela přirozenou součást města. Nejčastěji zmiňovanou geografickou referencí bylo metro "Budějárna" a sportovní centrum Brumlovka. Jen jeden respondent zmínil připravovanou výstavbu bytového komplexu v ul. Baarova, který bude významně spoluvytvářet život čtvrti. Dotazovaní cizinci kritizovali BB Centrum právě pro absenci bydlení. Zajímavým poznatkem o tom, co definuje tuto čtvrť, byl jmenován prosklený charakter budov, jejich modernita, výška, barevnost a různorodá architektura, jakožto unikátní znaky odlišující oblast od okolní periferie. Jeden dotazovaný (návštevník z Berlína) popsal BB Centrum jako čtvrť příjemně studenou (pleasantly cool) s odvoláním k její přímočaré moderní architektuře. Jako jediný vůbec použil slovo "architektura". Další respondenti charakterizovali BB Centrum jako místo "nadnárodních společností" a velkých firem. Velká okna kanceláří znamenala pro dotazované příjemné, světlé a otevřené pracovní prostředí. Všichni popsali oblast velmi pozitivně. Na dotaz, jak stručně charakterizovat BB Centrum, byly vesměs podobné odpovědi - od společensko-obchodního centra (ve spojení s Novou Brumlovkou), po čistě administrativní nebo Business Centrum.

Uzly
Tento element města byl pro mnohé těžce definovatelný. Zejména pro respondenty, kteří do BB Centra jezdí automobilem a v areálu se pěšky pohybují jen omezeně. I zde se však našly zajímavé obrazy. Ve výčtech zcela jasně dominovalo sportovní centrum Nová Brumlovka, které se jeví jako uzlový bod celoměstského významu. Důvodem byla uváděna jeho nezvyklá forma a výška, vymykající se okolí, a především mnoho komerčních, společenských a sportovních aktivit, které budova nabízí. Často zmiňovaným zájmovým uzlem byla zastávka autobusů před budovou Alfa a protější budovou O2. Za významnou je dále považována oblast mezi budovou Beta a Novou Brumlovkou, která je vnímána jako důležité místo odpočinku a relaxace. Uzly jsou také křižovatky s pěšími přechody před budovami Alfa a Beta, nájezd na magistrálu, či samotná magistrála, obě schodiště na pěší lávku (díky kolizní úzké šířce) a prosklená rohová kavárna Coffee Heaven. Je zajímavé, že lidé, kteří zde nepracují a nejsou s místem tolik ve styku, vnímají BB Centrum jako jakýsi celistvý uzel v rámci Prahy.

Významné prvky
Ze všech městských prvků jsou vnímány nejvíce subjektivně. Poznatky jsou odvislé od míry vnímání a familiérnosti s místem. Nejméně postřehů jsem zaznamenal od lidí, kteří zde nepracují nebo používají k dopravě výhradně automobil. Předpokládám, že nutnost udržet pozornost za volantem limituje vnímání okolí. Tito lidé jako významné orientační prvky nejčastěji vnímají prvky velkého měřítka viditelné z větší vzdálenosti. Jako významný prvek BB Centra je zmiňována magistrála a nová dominanta výškové budovy Filadelfie. Všichni dotazovaní, bez rozdílu způsobu dopravy, považují za nejdůležitější prvek centrum Nová Brumlovka. Důvodem je množství nabízených služeb využívaných zaměstnanci a návštěvníky, ale také její výrazně odlišná architektura oproti okolním administrativám. Nová Brumlovka navazuje na tradici původního sportovního centra a jako taková je silně zakotvená v paměti lidí, kteří si místo pamatují před stavebním boomem. Je prostorovým a společenským středem lokality.
Za významné prvky v celé čtvrti jsou dále považována loga firem umístěná na jednotlivých budovách. Jsou charakteristickým rysem BB centra. Nejčastěji jmenované je logo O2 a nápis "PasserInvest" na budově B, který je viditelný také z interiérů Nové Brumlovky (např. z bazénu). Recepční fitness centra je jím tolik fascinována, že jej dokáže nakreslit zpaměti. Dalším výrazným logem je Microsoft na straně magistrály, logo PUMA na severovýchodní hraně Brumlovky, nápis Balance Club viditelný při sjezdu z dálnice nebo logo vegetariánské restaurace Maranatha viditelné při vystupování z autobusu u budovy Alfa.
Za důležitý prvek je považován pěší most přes ulici Vyskočilovu, ne však pro svou architekturu, ale pro velké elektronické hodiny na něm umístěné, měřící čas, datum a teplotu vzduchu. V souvislosti s pěší lávkou bylo zmiňováno množství reklam na ní umístěných, úzký profil jejího přístupového schodiště a průhled na lékárnu v objektu Office Park. Dvě dotazované slečny zmínily zkušenost, kdy lze běžně z oken autobusu vidět do sálu Nové Brumlovky a pozorovat např. cvičící sportovce, nebo provoz v kadeřnictví.
    Jako další významný prvek byla zmíněna budova O2 (A), díky své firemní modré barvě (ve skutečnosti je modrá, červená a zelená), dále kavárna Coffee Heaven v zaoblené skleněné podnoži budovy Beta, blízká fontána, pizzerie Grosseto (opravdu hodně frekventovaná), lékárna v bytovém objektu Office Park a logo LG na výškovém obytném domě, který však leží již mimo BB Centrum. Pouze čtyři lidé si vybavili výrazně prolamovanou fasádu budovy E, která dominuje při magistrále a jen jeden respondent (9 let zde pracující hlídač parkoviště) uvedl kapličku a školu v ul. Baarova jako významné prvky, které zde stály ještě před výstavbou. Dalším prvkem je známá laminátová plastika krávy umístěná mezi budovami B a C (jako sochařská výzdoba typická pro korporátní firemní sídla v Praze).
    Několik dotazovaných upozornilo na přítomnost stromů podél Vyskočilovy ulice a nápaditou výsadbu tvarovaných keřů přímo pod nakloněnou fasádou Brumlovky. Sadové úpravy zmínilo celkem 31,4% respondentů a zdá se, že jsou velmi důležitou městskou komoditou zejména pro ty, kteří se ve městě pohybují pěšky. Pro zaměstnance administrativních budov byla zásadní výhodou přístupnost teras a zejména střešních zahrad, které jsou na většině staveb a umožňují krátký odpočinek s kávou, knížkou nebo obědem. Pro zaměstnance je přístupnost těchto zelených střech skvělým fenoménem z pohledu lepšího pracovního nasazení.
    V neposlední řadě dokázali téměř všichni lidé bez rozmyšlení ukázat správným směrem na centrum Prahy. Jako pomůcku uvedli většinou magistrálu nebo stanici metra Budějovická; tedy spíše směr, jakým se do centra dopraví. Pouze jeden pozorovatel zmínil jako vodítko vysílací věž na Žižkově, viditelnou z budov na severní straně Vyskočilovy ulice.

Jaký je tedy mentální obraz BB Centra ?
    Nedošel jsem k žádnému definitivnímu závěru a lze namítat, že výsledek průzkumu je spekulativní a nezodpovědný. Město tu není krásné ani nádherné. Takové dle Kevina Lynche ani nemůže existovat. Obraz města podle něj vzniká interaktivní stimulací mezi prostředím a jeho pozorovatelem. Lynch používá slovo "Imageability" ve spojení výrazů Image (obraz) a Ability (schopnost). Město má podle něj schopnost evokovat v lidech mentální obrazy a dobré město má k tomuto vyšší předpoklady než město špatné. Tvar, barva, uspořádání, to vše vytváří mentální obraz prostředí a tedy identitu místa tak, jak ji vnímají lidé. Městské prostředí obsahuje různé odlišnosti a vazby, ze kterých si pozorovatel podle svých osobních zájmů a schopností vybírá a přikládá k nim významy. Silný obraz ve městě může vytvořit jakákoliv něpřesnost, výjimka v zástavbě, pauza nebo jedinečnost. Zjednodušeně lze tedy mluvit o "viditelnosti města". 
    V případě BB Centra na lidi silně působí zejména Nová Brumlovka. Její odlišení od okolních administrativ, nízká výška, nakloněná forma a tmavší barva fasády, vytvářejí silný obraz, který je podpořen komerčními funkcemi budovy. Jsem přesvědčen, že kdyby Nová Brumlovka nebyla společensko - sportovním centrem, ale jen administrativou, nebyla by schopna evokovat jakýkoliv silnější obraz. Pouze architektura k tomuto nestačí, což dokazuje relativně malá pozornost, kterou vzbuzuje atypický a výrazný tvar fasády budovy E, v principu monofunčkní stavby.
    Každé město má svá pěkná i horší místa a tak je to i s malým městským fragmentem, jakým BB Centrum je. Vesměs z něj pozitivní vjem je však určitě zajímavý ve srovnání s tím, jak obyčejný člověk - Pražan - vnímá svůj každodenní životní prostor. Všímá si nepořádku, problémů, chaosu, špíny a dopravních situací. V případě BB Centra je ale zkušenost opačná. Ve výčtech převažují kladné zmínky, nikoliv stížnosti. V lokalitě se dobře orientuje, k čemuž přispívá její malá rozloha, orientace budov k hlavní ulici, specifická architektura staveb a v neposlední řadě četná loga a nápisy. Veřejný obraz BB Centra, který vnímá většina lidí, je obraz administrativně obchodního místa s vysoce kvalitním zázemím. Místo je pomocí zmíněných Lynchových elementů dobře popsatelné. Obraz vstupu je spojen s křižovatkami, přechodem, výjezdem a sjezdem z magistrály. Obraz Cesty je spojen s vedením MHD, autobusovými zastávkami, pěší lávkou a podchodem pod magistrálou. Obraz Okraje je navozen magistrálou, křižovatkami ulic, fasádami budov, ulicí Baarova, či parkem. Obraz Oblasti v tomto případě souvisí s formou a funkcí místa, modernitou a výškou staveb, prosklenými fasádami, velkými okny a také kultivovaným parterem. Schopnost vykreslit obraz podle významných prvků je větší u lidí, kteří v BB Centru pracují delší dobu (např. 9 let - hlídač parkoviště), a u cizinců (americký lektor, Berlíňan), kteří si vytvářejí mentální obraz z pozice návštěvníka, tedy od počátku a se zvýšeným zájmem. U těchto "vnímavých" jsou poznatky a vjemy propojeny v dominový efekt, kdy jeden podnět připomíná druhý, ten spustí jiný podnět či vzpomínku, apod. Nejslabší vnímání mají zcela prokazatelně řidiči automobilů.
    Nejdůležitějším prvkem je zmíněná budova Nové Brumlovky a její programová nabídka. Díky ní lze snad konstatovat, že mentální obraz BB Centra má výrazně centrickou formu, která slábne směrem ze svého středu (viz obr.). Část města, která má pravděpodobně silnější vizuální stimul (např. Staré město Pražské) klade mnohem větší důraz na pozornost a spoluúčast pozorovatele. Bude mít zřejmě obraz polycentrický, mnohem komplikovanější a zrnitější. Obraz periferie je z podstaty přeci jen slabší, než obraz historického centra města.
   
    Chceme-li stavět město pro lidi, je možné poznatky o jeho vnímání využít k tomu, abychom jako architekti čitelnost obrazu města ovlivňovali a přispívali k jeho lepší vizuální organizaci. Pokud má být obraz města silný, je nutné, aby měl několik významů a kvalit. Měl by poskytovat velké množství podnětů a umožňovat alternativy. Měl by být otevřený, adaptovatelný a více vrstevnatý.
    Věřím, že v případě BB Centra je možné "obraz města" dále tvořit, stále totiž nemá definitivní image. Je možné přidávat další vrstvy a budovat nové prostorové vazby, zpřesňovat jeho definice. Dosud nejméně čitelné a stále nedostavěné partie, jako jsou severní, východní a jihozápadní plocha BB Centra stále čekají na svoji podobu a stavební rozvoj. Bude - li se k nim vázat vrstva veřejných prostor s bohatým obrazotvorným potenciálem, vznikne, za podmínky zapojení funkce bydlení, úspěšný městský organismus. Spolu s širší urbanistickou strukturou Michle a metropolitní strukturou Prahy, na které je BB Centrum napojeno dopravně i prostorově, pak budeme moci brzy mluvit o přirozené integraci BB Centra do celku města.
    Je nepopiratelné, že tým architektonického atelieru Aulík Fišer měl, má a bude mít na tento obraz města zásadní vliv.


Pavel Nasadil
V Praze v dubnu 2010

---

(1) The Image of the City: Kevin Lynch - vydáno 1960 by the Massachusetts Institute of Technology and the President and Fellows of Harvard College