Na pozemku kolem zatopeného lomu v Posázaví postupně vzniká soubor drobných staveb. Po dokončení rodinného domu s technickým zázemím byla realizována i stavba školy. Výchova dětí investora probíhala v rámci domácího vzdělávání. Zkušenosti s výukou vyústily do myšlenky postavit školu a nabídnout tak alternativu klasickému vzdělávacímu systému. Škola pro děti ze sousedství na sebe navazuje další aktivity, ordinaci čínské medicíny, dílnu, prostor pro cvičení jógy. Základním zadáním bylo vytvořit pro školu autonomní prostor, který nebude narušovat život stávajícího domu. Hledání umístění a formy objektu vyústilo k zakopanému, jednopodlažnímu objemu překrytému zelenou střechou. Historická skládka kamenné suti byla odtěžena a vzniklá kapsa byla doplněna novým objemem. Vzniklý terénní zlom vytváří autonomní patro pro prostor školy.
Dům přejímá formu erozivního utrženého svahu, jakéhosi protipólu těžební jámy lomu. Nevytváří viditelný objem. Zelená střecha školy plynule navazuje na louku před domem.
Hlavní prostor školy 25 × 10 m je dělen pomocí skleněných příček a nábytkových stěn. Hloubka dispozice je prosvětlena a prosluněna dvěma atrii. Konstrukce je provedena jako bílá vana vodostavebním betonem v kombinaci s ocelovými sloupy. Materiály jsou použity ve své ryzí formě. Barevnost se odehrává v přírodních odstínech. Dům je vytápěn podlahovým vytápěním pomocí elektrokotle, je napojen na domácí čistírnu odpadních vod. Objekt byl postaven svépomocí s minimálním vstupem odborných profesí.
Škola funguje na principu domácího vzdělávání. Prostor je využíván celý den, dopoledne škola, ordinace, poté cvičení a jóga.