Snahou bylo reagovat na filosofii organizace reSITE a jeho letošní téma Invisible city. Záměrem bylo poskytnout variabilní prostor pro celoroční provoz. Stavební jednotu 40- stopých kontejnerů jsme se rozhodli rozdělit na půl, abychom lépe vyhověli provozním požadavkům, tvaru pozemku a nabídli část plochy pozemku jako veřejný prostor. Kontejnery jsou posazeny na kolejnicích. Což nám umožnilo pracovat s nimi jako s modulárními prvky a různě přizpůsobovat jak vnější, tak vnitřní prostory. To bude sloužit ke dvěma základním účelům. Jednak k uzpůsobení letnímu a zimníku provozu. Během letní sezóny mohou být kontejnery volně uspořádány pro maximální využití prostor pozemku. V zimním období lze kontejnery seskupit do kompaktní formy, kde bude možné lépe řešit provozní a tepelně technické aspekty. Za druhé se takto modulární kontejnery budou moci přizpůsobit požadavkům klientů nebo konkrétním akcím a vytvářet různé atmosféry místa. Jako reakci na lokalitu jsou prostory orientují dostředně. Centrální prostor je využíván jako místo k posezení, případně jako amfiteátr. Kapacitu se může regulovat pomocí posuvných kontejnerů. Centrální prostor je zakončen pobytovým schodištěm umístěným na ose. V návrhu se soustředíme na tři základní materiály. Původní opláštění kontejnerů, čiré sklo a průsvitný polykarbonát. Původní konstrukce kontejnerů jsou opatřeny černým nátěrem a s bílé zářícím polykarbonátem koresponduje s barvami reSITE. Charakteristickým prvkem místa se stane vykonzolovaná hmota nad vstpem do pozemku. Jedná se o kontejner kompletně řešený v polykarbonátu, který bude jednak zářit do okolí a jednak může sloužit k promítání a uměleckým projekcím. Podél celé konstrukce kolejí pod kontejnery probíhá dřevěná terasa, která usnadňuje bezbariérový přístup a nabízí možnost využít zpevněný prostor mezi kontejnery jako parket, posezení či pódium. Prvotní impulsem našeho konceptu byla slovní hříčka (in)visible, neviditelný, viditelný, viditelný zevnitř, neviditelný zvenčí.