XVIII. Cena Bohuslava Fuchse - vítězné projekty
za zimní semestr 2019/2020
Prostor posledních věcí
Bc. Johana Krejčí, Bc. Magdaléna Buzová (5. ročník)
Vedoucí práce: Ing. arch. Nicol Gale, MgA. Svatopluk Sládeček
Anotace: Návrh nového zlínského domova důchodců s kombinovanou léčebnou dlouhodobě nemocných je založen na principu individuality. Inspiruje se teoretickým projektem „Highrise of Homes“ architekta Jamese Winese, kdy je do rámce jedné budovy vložen shluk rozmanitých domů. Do projektu je tento přístup přepsán v podobě rozličných pokojů, které jsou vloženy do rámce jednoduché blokové zástavby.
Každý z pokojů respektuje individualitu svého obyvatele. ať už se jedná o dědečka samotáře, který si cení svého soukromí, či babičku „Kelišovou“, která samotě moc neholduje a preferuje čas strávený ve společnosti ostatních rezidentů. Pro nový domov důchodců tedy došlo k vytvoření 9 typových pokojů dle různé míry interakce a mobility obyvatele.
„Rastr“ pokojů je narušen terasami, které mohou navzájem propojovat jednotlivé byty. Vzniká tak prostor k vytvoření malých sousedských komunit, které jsou reminiscencí života mimo instituci. Všechny terasy jsou opatřeny závěsy, pro dny, kdy si prostě „nechcete povídat“.
Společenské místnosti oživující chodbu obytného bloku jsou rozděleny do několika podskupin tak, aby vyhovovaly každému jedinci - na komunikativní prostory a „zašívárny“. Zatímco ty komunikativní, exponované, jsou určeny velkým skupinám, „zašívárny“ byly navrženy pro jedince introvertní, kteří by rádi trávili čas mimo svůj pokoj, přesto si však zachovali pocit soukromí.
Obdobná hierarchie je použita i v exteriéru, a to v případě atrií, kdy mezi jednotlivými bloky nacházíme prostory „živé“, zatímco na severozápadě budovy, u parku, prostory „intimní“.
Vstupte. Výuka architektury nejmladší generace na půdě školy architektury
Bc. Barbora Hrončeková, Bc. Natálie Ivkovičová, Bc. Viola Hertelová (5. ročník)
Vedoucí práce: Ing. arch. Jan Foretník Ph.D., Ing. arch. Barbora Ponešová Ph.D., Ing. arch. Kristýna Smržová
Anotace: Vstupte dovnitř, vstupme ven. Vstupme do instituce, nahlédněme za zavřené dveře, vystupme ze zažitých principů i našich zón, vstupme mezi veřejnost, diskutujme, interagujme, ovlivňujme se a vzdělávejme. Vstupme. Vstupte.
Projekt Vstupte. je ateliérovou prací tria studentek magisterského programu Fakulty architektury VUT v Brně v rámci studia Ponešová-Foretník-Smržová řešící problematiku vzdělávání nejmladší generace v oblasti architektury. Vstupte. balancuje na hranici teoretické práce, nové metodiky a prostorového návrhu, přičemž pracuje s úvahou mezioborového vícegeneračního střetu. Projekt zpracovává problematiku skrze tři základní roviny, jež se projeví i ve struktuře této knihy: sběr poznatků z metodik současně působících institucí, aplikace poznatků při vytváření alternativní formy vzdělávání a definice prostoru, v němž bude edukace probíhat. Práce nás provede širokým rozsahem témat od množství analýz, rozhovorů s dětmi, po okolnosti vzniku workshopu a vyvrcholí v závěru celého projektu jímž je prostorový návrh. Vstupte. si klade za cíl otevřít debatu nad edukací dětí a mladistvých v oblasti estetiky v rámci moderního vzdělávacího systému skrze formaci aktivit vysokých škol architektury i prostorového pojetí jejich areálů. Publikace nabízí postupy i inspirace určené nejen uměleckým akademickým institucím, ale i pedagogům základních a středních škol a rodičům. Doufáme, že projekt Vstupte. vnese čerstvý vítr do celkové problematiky vzdělávání, uzavřených institucí i mezigeneračních problémů a nastíní jejich možná řešení.
O věcech a lidech
Bc. Eva Truncová, Bc. Marianna Kubová (5. ročník)
Vedoucí práce: Ing. arch. MArch. Jan Kristek Ph. D., Ing. arch. Jaroslav Sedlák
Anotace: Projekt představuje alternativní návrh administrativní budovy v místě bývalé brněnské textilní továrny Vlněna, kde v současnosti vzniká nový administrativní komplex Vlněna office park pod záštitou CTP. Na stejné parcele CTP momentálně připravuje jednu z prvních budov v Brně kompletně naplánovanou metodou BIM (Building information management). Lokalita industriálního areálu se zároveň ukázala jako archeologicky velmi cenná. Kromě základů a pozůstatků zdí z období „moravského Manchesteru“, sahají některé nálezy až do roku 150 př.n.l., kdy v místech Vlněny bylo keltské oppidum. V našem projektu se snažíme využít potenciálu BIMu a zároveň nepodlehnout korporátní logice současného stavění. Vytváříme hybridní strategii, kde schopnost BIM softwaru „parametrizovat“ nevyužíváme pouze pro definici knihoven a bloků staveních prvků, ale pro parametrizování betonových sloupů. Využíváme tak BIM pro převod mezi historií a současností, který se propisuje do stavební struktury našeho projektu. Výchozím bodem pro nás byly vykopávky nacházející se na parcele I, se kterými pracujeme v kontradikci k principu tabula rasa. Různé vrstvy v našem návrhu reflektují dva konstrukční systémy vycházející ze stávajícího rastru betonových patek a nově vzniklých betonových základů vylitých do archeologických sond a nálezovým jam. Rozměry vykopaných jam, nové základy a na ně nadimenzované železobetonové sloupy předávají informaci o archeologických nálezech napříč celou budovou. Konstrukce vyrůstá nad ruinami zdí z Biegmannovy kotelny a v přeneseném významu je zachovává v klimaticky otevřeném parteru budovy. Pozůstatky zdí jsou zakonzervovány pomocí tenké betonové vrstvy. Podloží se propisuje a formuje celou navrhovanou administrativní budovu. Odlišné konstrukční celky předznamenávají v daných patrech jejich náplň. Archeologické nálezy, které nebylo možné z kapacitních důvodů archivovat, nebo byly vybrány a nahrazeny novými administrativními budovami jsou určeny k rozemletí na recyklát. Vrstvy, které nebylo možné zachovat zůstanou na parcele v nové formě díky technologii rebetonu.
Továrna na sládky
Daniel Behro (4. ročník)
Vedoucí práce: Ing. arch. Radek Toman Ph.D., MgA. Ing. arch. Vojtěch Jemelka, prof. Ing. arch. Ivan Koleček
Anotace: Spousta lidí má touhu se naučit umění vaření piva, bohužel být samoukem je velmi náročné a občas i nereálné. V Poličce, kde sídlí jeden z menších, ale velmi vážených pivovarů, s jedním z nejlepších piv, je možné se vyučit sládkem za pár dní. Právě tady je místo, kde si odpočinete přímo ve středu dění a zároveň vás vyučí na plnohodnotného sládka. Předvedou vám celý proces od pěstování chmele až po lahvování jednotlivých piv. Pohodlný pobyt v maloměstě s vůní piva, je to, co si každý od Poličky představuje. Po těžké dřině u rmutovacích kotlů si můžete vychutnat půllitr svého vlastního piva.
Bc. Johana Krejčí, Bc. Magdaléna Buzová (5. ročník)
Vedoucí práce: Ing. arch. Nicol Gale, MgA. Svatopluk Sládeček
Anotace: Návrh nového zlínského domova důchodců s kombinovanou léčebnou dlouhodobě nemocných je založen na principu individuality. Inspiruje se teoretickým projektem „Highrise of Homes“ architekta Jamese Winese, kdy je do rámce jedné budovy vložen shluk rozmanitých domů. Do projektu je tento přístup přepsán v podobě rozličných pokojů, které jsou vloženy do rámce jednoduché blokové zástavby.
Každý z pokojů respektuje individualitu svého obyvatele. ať už se jedná o dědečka samotáře, který si cení svého soukromí, či babičku „Kelišovou“, která samotě moc neholduje a preferuje čas strávený ve společnosti ostatních rezidentů. Pro nový domov důchodců tedy došlo k vytvoření 9 typových pokojů dle různé míry interakce a mobility obyvatele.
„Rastr“ pokojů je narušen terasami, které mohou navzájem propojovat jednotlivé byty. Vzniká tak prostor k vytvoření malých sousedských komunit, které jsou reminiscencí života mimo instituci. Všechny terasy jsou opatřeny závěsy, pro dny, kdy si prostě „nechcete povídat“.
Společenské místnosti oživující chodbu obytného bloku jsou rozděleny do několika podskupin tak, aby vyhovovaly každému jedinci - na komunikativní prostory a „zašívárny“. Zatímco ty komunikativní, exponované, jsou určeny velkým skupinám, „zašívárny“ byly navrženy pro jedince introvertní, kteří by rádi trávili čas mimo svůj pokoj, přesto si však zachovali pocit soukromí.
Obdobná hierarchie je použita i v exteriéru, a to v případě atrií, kdy mezi jednotlivými bloky nacházíme prostory „živé“, zatímco na severozápadě budovy, u parku, prostory „intimní“.
Vstupte. Výuka architektury nejmladší generace na půdě školy architektury
Bc. Barbora Hrončeková, Bc. Natálie Ivkovičová, Bc. Viola Hertelová (5. ročník)
Vedoucí práce: Ing. arch. Jan Foretník Ph.D., Ing. arch. Barbora Ponešová Ph.D., Ing. arch. Kristýna Smržová
Anotace: Vstupte dovnitř, vstupme ven. Vstupme do instituce, nahlédněme za zavřené dveře, vystupme ze zažitých principů i našich zón, vstupme mezi veřejnost, diskutujme, interagujme, ovlivňujme se a vzdělávejme. Vstupme. Vstupte.
Projekt Vstupte. je ateliérovou prací tria studentek magisterského programu Fakulty architektury VUT v Brně v rámci studia Ponešová-Foretník-Smržová řešící problematiku vzdělávání nejmladší generace v oblasti architektury. Vstupte. balancuje na hranici teoretické práce, nové metodiky a prostorového návrhu, přičemž pracuje s úvahou mezioborového vícegeneračního střetu. Projekt zpracovává problematiku skrze tři základní roviny, jež se projeví i ve struktuře této knihy: sběr poznatků z metodik současně působících institucí, aplikace poznatků při vytváření alternativní formy vzdělávání a definice prostoru, v němž bude edukace probíhat. Práce nás provede širokým rozsahem témat od množství analýz, rozhovorů s dětmi, po okolnosti vzniku workshopu a vyvrcholí v závěru celého projektu jímž je prostorový návrh. Vstupte. si klade za cíl otevřít debatu nad edukací dětí a mladistvých v oblasti estetiky v rámci moderního vzdělávacího systému skrze formaci aktivit vysokých škol architektury i prostorového pojetí jejich areálů. Publikace nabízí postupy i inspirace určené nejen uměleckým akademickým institucím, ale i pedagogům základních a středních škol a rodičům. Doufáme, že projekt Vstupte. vnese čerstvý vítr do celkové problematiky vzdělávání, uzavřených institucí i mezigeneračních problémů a nastíní jejich možná řešení.
O věcech a lidech
Bc. Eva Truncová, Bc. Marianna Kubová (5. ročník)
Vedoucí práce: Ing. arch. MArch. Jan Kristek Ph. D., Ing. arch. Jaroslav Sedlák
Anotace: Projekt představuje alternativní návrh administrativní budovy v místě bývalé brněnské textilní továrny Vlněna, kde v současnosti vzniká nový administrativní komplex Vlněna office park pod záštitou CTP. Na stejné parcele CTP momentálně připravuje jednu z prvních budov v Brně kompletně naplánovanou metodou BIM (Building information management). Lokalita industriálního areálu se zároveň ukázala jako archeologicky velmi cenná. Kromě základů a pozůstatků zdí z období „moravského Manchesteru“, sahají některé nálezy až do roku 150 př.n.l., kdy v místech Vlněny bylo keltské oppidum. V našem projektu se snažíme využít potenciálu BIMu a zároveň nepodlehnout korporátní logice současného stavění. Vytváříme hybridní strategii, kde schopnost BIM softwaru „parametrizovat“ nevyužíváme pouze pro definici knihoven a bloků staveních prvků, ale pro parametrizování betonových sloupů. Využíváme tak BIM pro převod mezi historií a současností, který se propisuje do stavební struktury našeho projektu. Výchozím bodem pro nás byly vykopávky nacházející se na parcele I, se kterými pracujeme v kontradikci k principu tabula rasa. Různé vrstvy v našem návrhu reflektují dva konstrukční systémy vycházející ze stávajícího rastru betonových patek a nově vzniklých betonových základů vylitých do archeologických sond a nálezovým jam. Rozměry vykopaných jam, nové základy a na ně nadimenzované železobetonové sloupy předávají informaci o archeologických nálezech napříč celou budovou. Konstrukce vyrůstá nad ruinami zdí z Biegmannovy kotelny a v přeneseném významu je zachovává v klimaticky otevřeném parteru budovy. Pozůstatky zdí jsou zakonzervovány pomocí tenké betonové vrstvy. Podloží se propisuje a formuje celou navrhovanou administrativní budovu. Odlišné konstrukční celky předznamenávají v daných patrech jejich náplň. Archeologické nálezy, které nebylo možné z kapacitních důvodů archivovat, nebo byly vybrány a nahrazeny novými administrativními budovami jsou určeny k rozemletí na recyklát. Vrstvy, které nebylo možné zachovat zůstanou na parcele v nové formě díky technologii rebetonu.
Továrna na sládky
Daniel Behro (4. ročník)
Vedoucí práce: Ing. arch. Radek Toman Ph.D., MgA. Ing. arch. Vojtěch Jemelka, prof. Ing. arch. Ivan Koleček
Anotace: Spousta lidí má touhu se naučit umění vaření piva, bohužel být samoukem je velmi náročné a občas i nereálné. V Poličce, kde sídlí jeden z menších, ale velmi vážených pivovarů, s jedním z nejlepších piv, je možné se vyučit sládkem za pár dní. Právě tady je místo, kde si odpočinete přímo ve středu dění a zároveň vás vyučí na plnohodnotného sládka. Předvedou vám celý proces od pěstování chmele až po lahvování jednotlivých piv. Pohodlný pobyt v maloměstě s vůní piva, je to, co si každý od Poličky představuje. Po těžké dřině u rmutovacích kotlů si můžete vychutnat půllitr svého vlastního piva.
0 comments
add comment
