YAA 2019 - Titul CEMEX Young Architect Award

MgA. Anna Svobodová a Ing. arch. MgA. Ondřej Blaha
Nájemní dům Karlín

Hodnocení poroty:
Návrh karlínského nájemního domu vklíněný do úzkého, prudce svažitého pásu, mezi ulici Pernerovu a železnici. Obě dopravní linie se těsně za pozemkem zkříží. Autoři prokázali při definici a výběru vlastního zadání hluboké pochopení podstaty nájemního bydlení. Členění prostorů na sdílené/soukromé a variabilita jejich vazeb představuje inovativní leč specifický model metropolitního činžovního domu a bohatost prostorového plánu je výsledkem vědomé snahy a výzkumu na poli této typologie. Zásah na takto komplikované parcele s funkcí nájemního bydlení přináší pozitivní dopady pro sousední městskou čtvrť. Sociální, urbanistické či např. akustické.
Porota se shodla, že autoři v předloženém návrhu nejlépe reagovali na téma soutěže, formulované prostřednictvím 3 základních hodnotících kritériích.

Průvodní zpráva:
Inovaci ve způsobu bydlení chápeme nutně v souvislosti se zavedenými konvencemi, tedy dohody skupiny nebo společenství lidí, nezbytné pro bydlení ve městě. Sdělovány jsou v podobě právní normy nebo zákona. Zasahují však také do roviny psychologické nebo i do fyzické podoby vystavěného města a tím legitimovány, příliš nepodléhají kritické reakci. I špatný byt je totiž něčím domovem. Konvence a od nich odvozené formy bydlení mají proto velmi pomalý vývoj. Stále obýváme byty, domy, celé čtvrti 19. a 20. století o jednotné dispozici a velikostech. Dokonce je vyhledáváme pro kvalitu a velkorysost vnitřních prostor, jelikož srovnatelné dnes stavět nedokážeme.
Máme obavu, že soubor ekonomických, právních i neformálních společenských konvencí vede k výstavbě kategorizované na byty X+1, případně X+kk, s místnostmi, kde kuchyně je zaměnitelná s ložnicí i obývakem, kde se zprůměrňuje jejich kvalita a stírají rozdíly. Nová výstavba profituje na ekonomii velikosti (malosti). Stavíme město s velkými domy a průměrně malými pokoji. Obdobné funkční schéma, však nižší v řezu a v jednotné proporci není shodným výsledkem. Stává se špatným bytem bez charakteru, velikost omezuje rozmanitost funkčního využití. Touha po předstírané individualitě, vlastním zámku, prádelně, kuchyni, chodbám, a zádveří nám zmenšuje obytný prostor.
Navrhujeme proto dům nájemní, jehož primárním základem není rozvaha nad funkčním uspořádáním, nýbrž prostorová kvalita a rozdílnost obývaných prostor. Na konvenční trojtraktový činžovní dům se servisními místnostmi a světlíkem v traktu středním, který je i naším sousedem, navazujeme zdánlivě podobným schématem. Však rozhodli jsme srazit v řezu trakt jižní na měřítko cel La Tourette, do kterých se Modulor sotva vmístí a vystavět počet pater dvojnásobný. O to velkoryseji rozvrhnout salón severní bez nutně vyslovené funkce, kde se naopak vyjímá i David Michelangelův.
Zajímaly nás otázky někde mezi monumentalitou a snídaní v županu. Mezi sdíleným sousedstvím a individuálními potřebami, každému vlastními odchylkami a nevyhnutelnou repeticí, bez ztráty komfortu a pocitu domova. Zajímá nás, proč sami chceme bydlet ve městě i proč ho rádi opouštíme.