Fotografie na Letné připomínají autora Stalinova pomníku

Praha - Dílo a tragický konec života sochaře Otakara Švece chce připomenout výtvarník Martin Zet. Zvolil k tomu místo, které je se Švecovým jménem spojeno nejvíce - prostor po bývalém Stalinově pomníku, jehož byl sochař autorem. Jeho odhalení se však nedočkal, protože v době dokončovacích prací spáchal sebevraždu. Pro představu, že Švec vytvořil i jiná díla, a pro připomenutí jeho osudu je ode dneška do 28. května vystaveno na zdi Letenských sadů šest Švecových portrétů českých umělců.
Zetův projekt má název Osud národa a je pokračováním loňského programu Galerie Na zdi. I letos budou do konce října na vltavském nábřeží poblíž vstupu do Letenského tunelu prezentovány čtyři projekty současných umělců.
Prvním z nich je fotografická série Martina Zeta. "Šest sochařských portrétů osobností českého umění z rukou Otakara Švece evokuje nejen osobní tragédii modernistického sochaře, ale i zapomínání příznačné pro paměť českého národa, který s oblibou vytěsňuje paradoxy provázející temné stránky jeho vlastní historie," míní autor projektu.
Otakar Švec (1892 až 1955) vystudoval sochařství u Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy, později byl učitelem na pražské Akademii výtvarných umění a vystavoval na reprezentačních výstavách v Benátkách, Paříži a Filadelfii. Od 20. do 40. let vytvořil několik pomníků a figurálních soch pro architekturu. Zet pro svůj projekt, který připomíná Švecovy osudy, ale zabývá se i otázkou paměti národa a osobní zodpovědností umělce, vybral portréty Josefa Bohuslava Foerstera, Jiřího Voskovce a Jana Wericha, Vítězslava Nezvala, Jana Nerudy a Vítězslava Nováka.
Se Švecovým dílem z první poloviny 20. století ostře kontrastuje jeho podíl na vzniku Stalinova pomníku. V roce 1949 se přihlásil, stejně jako mnoho jiných českých sochařů, do štědře dotované sochařské soutěže na pomník projektovaný pro hranu Letenské pláně. Soutěž ke svému překvapení vyhrál. Vytvořil dílo, které se stalo oslavou jednoho z  největších masových vrahů všech dob. Několik dní před odhalením pomníku, 4. dubna 1955 spáchal sebevraždu - rok poté, co si vzala život jeho manželka. Stalinův pomník byl odhalen 1. května 1955, v roce 1962 bylo sousoší strženo.
Projekt Martina Zeta připravilo Centrum pro současné umění Praha za finanční podpory ministerstva kultury, Státního fondu kultury a Prahy.
Galerie Na zdi vznikla loni s cílem oživit veřejný prostor Prahy a podnítit veřejnou diskusi o současném umění. Výstavní prostor tvoří osm kamenných rámů o velikosti čtyři metry krát 2,4 metru. Kdysi sloužily komunistické propagandě, jediným využitím zdi po roce 1989 byla půlroční výstava americké umělkyně Barbary Benishové v roce 2000, která na zeď pověsila velké obrazy barevných hippiesovských květin.
Loni vystavovali v rámci programu Galerie Na zdi čtyři umělci. Stejně tomu bude i letos. Po Zetově projektu připraví na konec května výstavu skupina Pode Bal, následně bude instalováno nové dílo Míly Preslové a počátkem září vystaví svůj projekt umělecká skupina Matky & Otcové.