Albánie přestavěla muzeum bývalého diktátora na technologické centrum

Tirana – Muzeum postavené v 80. letech minulého století v centru Tirany na počest albánského komunistického diktátora Envera Hodži získalo novou funkci: je z něj počítačové školicí středisko pro mladé lidi. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž byl v metropoli Albánie odstraněn poslední pozůstatek izolované a represivní minulosti.

V budově byly kdysi vystaveny osobní věci a obrovské fotografie Hodži, který během své tvrdé stalinistické vlády na 40 let odřízl Albánii od okolního světa. Rozšířil sice gramotnost a zdravotní péči, většinu Albánců ale ponechal v chudobě.

Nyní se bývalé muzeum, jehož přestavby se ujal nizozemský architekt Winy Maas, chystá hostit stovky mladých Albánců, kteří budou mít zájem vzdělávat se v oblasti počítačových technologií a programování. Podle albánské vlády jde o součást snah o užší propojení balkánské země s Evropskou unií.

Původní architekti, mezi nimiž byla i Hodžova dcera Pranvera, navrhli budovu ve tvaru pyramidy oslavující zemřelého vůdce jako egyptského faraona. Muzeum bylo dokončeno v roce 1988, tři roky po Hodžově smrti a dva roky před pádem komunistické vlády a nástupem demokracie.

Leon Çika, jeden z původních kurátorů muzea, uvedl, že v době, kdy byl objekt dokončen a kdy se v celé východní Evropě začínaly hroutit režimy ovládané Sovětským svazem, už tušil, že se blíží konec pomníku komunismu v Albánii.

Po anarchií provázeném pádu komunistického režimu stěny muzea, které připomínají paprsky a které se při rekonstrukci zachovaly, využívaly děti jako skluzavku, neboť v albánském hlavním městě tehdy neexistovala žádná dětská hřiště.

Zrekonstruovaný kruhový exteriér tvoří schodiště, po kterém mohou místní i zahraniční návštěvníci vystoupat a užít si tak panoramatický výhled na Tiranu, z níž se mezitím stalo moderní rušné město. V interiéru se nacházejí až téměř ke stropu navršené bloky, které budou sloužit jako učebny.

Albánci se dlouhá léta rozcházeli v názorech na to, jak s budovou naložit. Někteří ji s ohledem na Hodžův represivní odkaz požadovali zbourat, jiní ji naopak chtěli zachovat v původní podobě coby architektonickou ikonu albánské metropole.

Po pádu režimu pyramida hostila noční klub, televizní stanici a dokonce i představitele NATO během zásahu aliance, který měl v roce 1999 za cíl ukončit válku v sousedním Kosovu.

"Byla to architektonická památka jako žádná jiná," řekla Ilda Qazimllariová, ředitelka investic na tiranské radnici. "Na druhou stranu, původní myšlenkou bylo mauzoleum na oslavu (Hodži), a proto lidé chtěli vymazat jediný symbol, který zůstal z komunistických časů," dodala.