Z nových staveb vadí Bratislavanům zejména mrakodrapy

Bratislava - Ve slovenské metropoli vyrostla v posledních letech řada mrakodrapů a výškových budov, ačkoli s tím mnoho obyvatel města nesouhlasí. Vina nad nekoncepční výstavbou je nejčastěji přičítána neschválenému územnímu plánu Bratislavy. Nový plán by měl výstavbu zpřehlednit, kdy však bude přijatý, není doposud známo, řekl ČTK hlavní architekt metropole Štefan Šlachta.
    Mezi nejkontroverznější stavby, jejichž výstavbu financují především soukromí investoři, patří například výšková budova v ulici Šancová nebo administrativní komplex Aupark Tower v Petržalce.
    Se stavbou osmipatrové budovy v Šancové začala v roce 2003 firma Istoreal. Investor však požadoval její zvýšení nejprve na 34 a později alespoň na 22 pater. Krajský památkový úřad však toto navýšení zamítl, neboť budova stála v památkové zóně. Jak zjistila Slovenská stavební inspekce, firma už tehdy dělala mohutnější základy pro vyšší dům.
    Tehdejší slovenský ministr kultury František Tóth v říjnu 2005 památkovou zónu zúžil a tím nepřímo umožnil, aby se budova zvýšila. I přes protesty místních obyvatel, architektů a památkářů dostal Istoreal povolení na stavbu 22 podlaží.
    Věžák je v současnosti rozestavěný a vlastní jej společnost Stelo, která začátkem letošního roku požádala o povolení zvýšit stavbu o dalších 11 pater. Zatím ho však nedostala. Rozpracovaný územní plán zóny Centrální městská část-severovýchod počítá s tím, že v lokalitě budou moci stát maximálně osmipatrové budovy. "Ochranáři podali podnět na stavební uzávěru. Z tohoto důvodu práce stojí a stavební úřad žádost neprojednává. Dříve schválených 22 poschodí (budovy) v ulici Šancová a jiných staveb se to však netýká," řekla ČTK Alena Kopřivová, mluvčí městské části Staré Město.
    Veřejnou diskuzi vzbudila také výstavba dvaadvacetipatrové věže Aupark Tower, stojící u nákupního centra Aupark v Petržalce. Stavební povolení dostala společnost HB Reavis Group v polovině ledna 2005. Magistrát se snažil dosáhnout snížení počtu poschodí i neúspěšnou nabídkou kompenzace investorovi ve formě lukrativních pozemků na petržalské straně Dunaje. Cena, za niž byla společnost HB Reavis ochotná koupit, se však primátorovi Andreji Ďurkovskému zdála příliš nízká.
    Proti její výstavbě vystoupila i část bratislavských architektů, podle nichž věž zastíní přirozené dominanty města, jako Bratislavský hrad nebo Most SNP. "S věží Aupark Tower nesouhlasím. Stavba se absolutně nehodí do prostředí, kde ji postavili," míní Šlachta.
    V současnosti je hrubá stavba již hotová. "Věž má 22 poschodí a dokončena bude nejpozději v lednu 2008. Plocha určená k pronájmům bude sloužit zejména pro administrativní účely," sdělil ČTK mluvčí společnosti HB Reavis Group Miroslav Sedlák.
    Mrakodrapy jsou sice odrazem technického pokroku, podle odborníků by však měly stát jen ve vybraných lokalitách. Výhrady k výškové zástavbě mají nejen památkáři, dopravní inženýři, ale i sociologové a lékaři. Obavy jsou i na straně hasičů; v případě požáru se totiž z mrakodrapu obtížně uniká.