Komora inženýrů nadále usiluje o zbourání Libeňského mostu

Praha – Odborníci na stavebnictví sdružení v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) nesouhlasí s postupem vedení Prahy, které zrušilo původní plán nahradit Libeňský most novým a rozhodlo o jeho rekonstrukci. Oprava bude podle zástupců sdružení drahá, pomalá a výsledné parametry mostu budou horší než v případě výměny. Kvůli materiálům se podle nich konstrukce může zhroutit už při rekonstrukci a navíc hrozí, že město přijde o stavební povolení a bude muset projekt roky připravovat znovu. Náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) v reakci uvedl, že nejde o nezávislé odborníky.

Libeňský most z roku 1928 je v havarijním stavu, od svého postavení nebyl kompletně opravován. Loni musel být kvůli havarijnímu stavu dočasně uzavřen pro auta a MHD. Minulé vedení Prahy počítalo se zbouráním mostu a jeho nahrazením novou konstrukcí. Na tomto rozhodnutí se podílela komise rady, ve které zasedali i členové ČKAIT. Současné vedení města po volbách ale rozhodlo o opravě.

Podle zástupců sdružení je zvolený plán rekonstrukce problematický z řady důvodů. Nesplňuje podle nich podmínky původních stavebních povolení, což může znamenat nutnost začít od začátku. "Nelze měnit základní parametry, pokud bychom takto postupovali, tak nikdy nic nepostavíme," uvedl projektant a vysokoškolský pedagog Jan Vítek. Dodal, že původní projekt nového mostu se začal připravovat v roce 1997.

Podle Milana Kalného z ČKAIT byly původně oblouky postaveny z nekvalitního betonu, který má zhruba poloviční pevnost než současné materiály. Navíc jsou v něm dutiny. "Materiál je velmi křehký a náchylný k náhlému porušení," uvedl. Zvolený postup, kdy město plánuje na stávající materiál přidat další vrstvu zpevňujícího betonu, podle stavebníka může způsobit zhroucení klenby mostu už při rekonstrukci. "Spojit tyhle dva materiály je naprosto nereálné," řekl. Dalšími problematickými body jsou podle něj například otázky inženýrských sítí, průtoku vody pod mostem v případě povodní či fakt, že plán řeší jen most přes Vltavu, a ne dalších několik mostů, které soumostí tvoří.

Nové mosty se podle Lukáše Vráblíka z ČKAIT staví na životnost 100 let, zatímco oprava zaručí jen polovinu této doby, a to navíc za předpokladu stálého monitorování a diagnostiky. Náklady na rekonstrukci jsou navíc podle zprávy odborníků z Kloknerova ústavu obdobné při kompletní rekonstrukci i stavbě nového mostu, můžou se navíc zvýšit. "Zvýšení nákladu u podobných rekonstrukcí se někdy pohybuje až kolem 50 procent," uvedl Kalný.

Podle pražského náměstka Scheinherra jsou stavaři sdružení v ČKAIT členy projekčních kanceláří a bourání a stavbu nového rozšířeného mostu prosazovali už jako členové komise v minulém volebním období. "My vycházíme z nezávislého posouzení Kloknerovým ústavem, který předkládá pouze fakta, detaily o mostní konstrukci jsou veřejně dostupné na stránkách Technické správy komunikací. Studii také nezávisle posoudil profesor švýcarské univerzity v Lausanne a specialista na rekonstrukce mostů Eugen Brühwiler. Obávám se, že cílem je jen brzdit práce na Libeňském mostu právě v momentě, kdy se po letech konečně úspěšně rozjely," uvedl.

Radní vybrali další postup koncem letošního dubna. Vycházeli při tom z expertní zprávy Kloknerova ústavu, která navrhla čtyři možné varianty. Rada vybrala tu, která počítá s posílením, nikoliv náhradou stávající konstrukce mostu přes Vltavu. Oprava by podle zástupců hlavního města měla trvat 32 měsíců a uskutečnit se od září 2022 do dubna 2025. Náklady na rekonstrukci mostu mají být asi 480 milionů korun, na dalších 80 milionů vyjdou přeložky inženýrských sítí.

ČKAIT je stavovská organizace, která sdružuje více než 30.000 autorizovaných inženýrů a techniků, jimž byla udělena autorizace v oblasti stavebnictví. Ta je opravňuje vypracovat projektovou dokumentaci pro stavby.