Muzeum Kampa představuje moderní a současné umění již 10 let

Praha - Představovat především české autory, kteří jsou zastoupeni ve sbírkách Muzea Kampa a jejichž tvorba nebyla v době komunismu režimem podporována, byla vize zakladatelky muzea Medy Mládkové. Držet se jí chce i současné vedení instituce, která se veřejnosti otevřela právě před deseti lety.
    "V minulosti jsme takto představili dílo Adrieny Šimotové, Stanislava Kolíbala či Věry Janouškové, v nejbližší době uvedeme výstavu Jiřího Johna a Vladimíra Kopeckého. Usilujeme i o uvedení děl význačných zahraničních autorů a myslím, že návštěvníci nebudou ani příští rok zklamáni," řekl ČTK ředitel Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Lammel.
    Představy, které zakladatelé muzea kdysi měli, se podle něj podařilo naplnit. "Hlavním posláním Nadace Jana a Medy Mládkových je podporovat rozvoj výtvarného umění v České republice a seznamovat s ním širokou veřejnost. Koncepce muzea je i nadále pokračovat v prezentaci umění," doplnil.
    K základům muzea, tedy sbírce, kterou shromáždili manželé Mládkovi, ale přibývají nová díla. "V roce 2011 byly sbírky obohaceny o díla Františka Kupky zakoupením kolekce od Lilli Lonngren Andersové z USA. V nedávné době jsme zakoupili díla Adrieny Šimotové, Karla Malicha, Zdeňka Sýkory, Milana Grygara nebo Jiřího Hilmara," vypočítává přírůstky Lammel s tím, že akvizice se nadaci daří získávat především díky podpoře mecenášů.

Meda Mládková (foto: Honza Ježdík)

    K objektům v areálu Sovových mlýnů se již léta nadace snaží získat blízkou Werichovu vilu. Zastupitelé Prahy 1 se budou tento měsíc zabývat návrhem smlouvy o spolupráci s nadací - podle něj by ve vile mělo vzniknout kulturněspolečenské centrum a muzeum Jana Wericha a Jiřího Voskovce, nebo archiv a knihovna Jana a Medy Mládkových. "Dle našeho pojetí by měla být Werichova vila především místem setkávání a dialogu," říká Lammel.
    Velkou část návštěvníků Muzea Kampa tvoří turisté, muzeum chce ale také lákat tuzemské publikum, které by instituci a výstavy navštěvovalo opakovaně a v průběhu celého roku. "Především českým návštěvníkům je proto určena většina doprovodných programů k výstavám a workshopů pro rodiny s dětmi. Pravidelně se setkávají u nás v muzeu každou první sobotu v měsíci."
    Atraktivní lokalita muzea na vltavském ostrově si už dvakrát vybrala svou daň v podobě zatopení Sovových mlýnů, prvně krátce před otevřením galerie, podruhé letos počátkem června. V obou případech zůstalo umění zkázy ušetřeno, poškozeny byly jen technologie, škoda byla ale pokaždé za 20 milionů korun. Již na konci letošního června ale v muzeu otevřeli výstavu Judita na Kampě: Klimt-Mucha-Kupka z českých sbírek, která trvá ještě do 22. září. Na její přípravě muzeum pracovalo s Galerií výtvarného umění v Ostravě; Lammel připomíná, že muzeum spolupracuje se všemi významnými domácími institucemi v oboru.
    "Řekl bych, že zlomová byla dohoda s Národní galerií o reciproční spolupráci, která začala na konci loňského roku výstavou Františka Kupky Cesta k Amorfě. V rámci této dohody byla realizována i výstava Franciska Goyi u nás na Kampě," uvedl. NG připravuje na rok 2017, kdy uplyne 60 let od Kupkova úmrtí, projekt, který vyvrcholí mezinárodní výstavou. Pravděpodobně i na něm se budou podílet sbírky Muzea Kampa. Obě instituce totiž vlastní klíčová díla českého rodáka, který je průkopníkem abstraktní malby.