O rekonstrukci Národního muzea se mluvilo už od 90. let

Praha - Výběr informací o rekonstrukci historické budovy Národního muzea, která se 27. října po více než sedmi letech znovu otevře návštěvníkům:

- Novorenesanční budova na horním konci Václavského náměstí, postavená podle návrhu Josefa Schulze a otevřená v květnu 1891, byla jediným podobně významným objektem v Praze, který nikdy neprošel renovací. Během více než století se přitom budova musela vypořádat nejen exhalacemi, které zbarvily do šeda její kdysi světlou fasádu, ale i následky stavby metra, intenzivní dopravy nebo škod, které na ní v květnu 1945 zanechala letecká bomba nebo v srpnu 1968 kulky okupačních vojáků.

- O tom, že Národní muzeum nutně potřebuje rekonstrukci, se hovořilo už od poloviny 90. let, kdy tehdejší ředitel muzea Milan Stloukal upozorňoval veřejnost i politiky na katastrofální stav budovy. Situace se ale začala měnit až za jeho nástupce, současného šéfa muzea Michala Lukeše, který do funkce nastoupil v roce 2002. Na jaře 2006 poslanci a vláda souhlasili s uvolněním peněz z Fondu národního majetku na rekonstrukci a konečně se mohly rozběhnout přípravy.

- Předtím, než do budovy mohli přijít stavbaři, se ovšem musely vystěhovat miliony sbírkových předmětů, přesun a další přípravné práce zabraly pět let, na dlouho poslední návštěvníci zavítali do muzea v červenci 2011. Tři z exponátů ovšem musely zůstat na místě - čtyřtunová kostra plejtváka myšoka, žirafa a slon ze zoologické expozice. Populární kostra "velryby" se totiž při stěhování mohla rozpadnout a zbylá dvě zvířata jsou větší než dveře a při rozebírání by jim také hrozilo zničení.

- V srpnu 2012 začalo muzeum chystat výběrové řízení na dodavatele rekonstrukce, přípravy tendru, do kterých se vložilo i ministerstvo kultury a následně vláda, trvaly tři čtvrtě roku Teprve v květnu 2013 tak mohlo muzeum vypsat otevřené výběrové řízení na opravu, jejíž náklady se odhadovaly na tři miliardy korun včetně DPH. O zakázku se ucházelo sedm firem, vítězně z tendru vyšlo Sdružení M-P-I Národní muzeum (Metrostav, Průmstav a IMOS Brno) s cenou zhruba 1,6 miliardy včetně DPH.

- Vyhlášení vítěze tendru a později i uzavření smlouvy s vítězným sdružením firem ale několikrát odložila rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ke kterému se odvolali někteří neúspěšní uchazeči. Postupně ale odvolání stáhli a v dubnu 2014 mohlo Národní muzeum uzavřít smlouvu. Rekonstrukce začala poté, co stavbaři 20. dubna 2014 budovu oficiálně převzali, zhruba o rok později, než počítal původní harmonogram. Hotovo mělo být v půli října 2018, ovšem bez expozic.

- Příprava nového pojetí výstav nabrala skluz poté, co antimonopolní úřad v roce 2017 zrušil architektonickou soutěž. Tvůrce nových expozic nakonec vedení Národního muzea vybralo v soutěžním dialogu z týmů, které se podílely už na zrušeném tendru. Přírodovědné exponáty se tak vrátí do pravé části muzea, do jeho levé části se nastěhují historické expozice. Ty budou navíc přesahovat do nové budovy muzea, bývalého Federálního shromáždění, kam bude umístěna historie 20. století.

- Budovu někdejšího federálního parlamentu převzalo Národní muzeum v červnu 2009 poté, co se z ní odstěhovalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). V průběhu rekonstrukce svého historického sídla, během níž obě budovy propojil tunel, zde muzeum pořádalo dočasné výstavy a na jaře 2015 v někdejším Federálním shromáždění otevřelo i interaktivní přírodovědnou expozici Archa Noemova, která mimo jiné nabídla s velkou část zvířecích exponátů, dříve vystavenou v historické budově.

- Nejdramatičtější událostí rekonstrukce Národního muzea byl požár, který vypukl na jeho střeše v únoru 2016. Oheň, jenž řadě lidí připomněl ničivý požár Průmyslového paláce v říjnu 2008, se ale podařilo rychle uhasit. Kritiku od některých odborníků i laiků si pak vysloužil způsob, jakým byly opraveny stopy po sovětských kulkách ze srpna 1968. Zatímco dříve byly světlé opravené části oproti tmavé fasádě jasně vidět, nyní jsou na očištěném povrchu prakticky neznatelné.