Přesun hlavního nádraží k řece se v Brně řeší přes 90 let

Brno/Praha - Přehled informací o plánech na přesun hlavního nádraží v Brně (jihočeský kraj potvrdil územní rozhodnutí nutné pro přestavbu brněnského železničního uzlu):

- Současné brněnské hlavní nádraží stojí prakticky na stejném místě nedaleko centra již od zahájení provozu železnice, tedy od roku 1839. Spolu s břeclavským bylo prvním na území současné ČR. Z původní stavby se ovšem nic nezachovalo, byla totiž situována kolmo na koleje, které zde končily. Druhá budova, jež vznikla v první půlce 40. let 19. století, je dnes součástí jihovýchodního křídla. S rozvojem železniční dopravy se v dalších dekádách zvětšovalo také nádraží, současnou secesní podobu získalo při přestavbě v letech 1902 až 1905.

- Nedostatečná kapacita nádraží, do kterého postupně vyústily další tratě, se začala řešit již v 20. letech minulého století. V urbanistické soutěži na novou podobu Brna v roce 1927 se nejvýše umístil návrh, který počítal s vybudováním nádraží asi 500 metrů jižněji, u severního břehu řeky Svratky. Ve stejné době se začalo uvažovat o komplexním přebudování poněkud chaoticky vzniklého brněnského železničního uzlu, byla vypsána i architektonická soutěž, která počítala s výstavbou nového osobního i nákladního nádraží jižně od Svratky.

- Další soutěž na podobu Brna z roku 1933 přišla se čtyřmi variantami řešení nádraží, kromě rozšíření původního se objevily tři možnosti pro novou lokalitu. Mezi nimi již byla varianta, postavit nové nádraží téměř o kilometr jižněji, tedy v místech takzvaného dolního nebo též rosického nádraží. To v prvních desetiletích fungování železnice využívali i cestující na trati do Zastávky u Brna, od konce 70. let 19. století ale až na výjimky slouží jen nákladní dopravě.

- S blížící se válkou však vzaly plány na přestavbu brněnské železniční sítě zasvé. Budovaly se sice nové úseky (zejména dvoukolejná rychlíková trať vedoucí přes Tišnov do Havlíčkova Brodu), myšlenky na nové nádraží ale na více než 20 let utichly. Soutěž vypsaná magistrátem v roce 1966 však opět počítala s tím, že nádraží vznikne na místě dolního nádraží. Dědictvím těchto plánů je nynější autobusové nádraží na Zvonařce, jehož první část se otevřela v roce 1978.

- Po listopadu 1989 se s řešením železničního uzlu v Brně začalo znovu, přičemž uvažované varianty byly prakticky stejné jako v polovině 30. let. Tedy buď rekonstrukce současného nádraží a případné rozšíření v jeho bezprostřední blízkosti, nebo přesun nádraží na jih - ať už do míst dolního nádraží, nebo mírně severněji a blíže k centru. V obou případech by nádraží navazovalo na už existující tratě a vzniklo na nezastavěných parcelách. Nakonec se tedy začalo pracovat s variantou na místě rosického nádraží.

- Plány na přesun nádraží o kilometr k řece se staly v Brně v uplynulém čtvrtstoletí jednou z hlavních politických otázek. Konala se kvůli tomu dokonce dvě místní referenda, jejichž vypsání iniciovali odpůrci přesunu. Ani k jednomu ale nedorazil potřebný počet voličů, v roce 2004 byla účast asi 25 procent, v říjnu 2016 zhruba o procento méně. Ani jedno referendum tak nebylo závazné, ačkoli pro zachování nádraží v centru v obou případech hlasovaly přes čtyři pětiny účastníků.

- Odpůrci přesunu, kteří prosazují stavbu pod Petrovem poblíž současného nádraží, poukazují například na to, že nové nádraží bude mít horší napojení na MHD. Původní nádraží je také přímo propojeno s historickým centrem. Pro odsunutou variantu hraje podle studie Správy železniční dopravní cesty mimo jiné její větší připravenost a možnost stavět zhruba o několik let dříve. Nové nádraží by také podle zastánců přesunu přispělo k rozvoji dosud přehlížené oblasti.

- Letos se možnost výstavby nového brněnského nádraží přiblížila. Nejprve v lednu podpořil odsun hlavního nádraží ke Svratce Jihomoravský kraj, pro stejnou variantu se v půlce února vyslovilo zastupitelstvo městské části Brno-střed a poté přesun nádraží podpořili brněnští zastupitelé. V březnu se pro přesun vyslovil též řídicí výbor Železničního uzlu Brno ustavený ministrem dopravy. Nyní jihočeský krajský úřad, který rozhodoval kvůli podjatosti brněnského magistrátu, potvrdil územní rozhodnutí nutné pro přestavbu brněnského železničního uzlu,

- Centrální komise ministerstva dopravy v květnu doporučila vládě, aby jako místo ke stavbě nového nádraží určila dolní nádraží. Vybrala ale podvariantu bez podzemní železnice, jinou, než preferovalo Brno a kraj. V červenci vláda vzala na vědomí materiál ministerstva dopravy o přesunu, materiál ovšem nepočítá se stavbou podzemní dráhy podobné metru, což vadí brněnské radnici. Odsun nádraží má stát přes 40 miliard, další dvě miliardy budou použity na městskou infrastrukturu.