Modlitebna sboru Církve bratrské v Litomyšli

Stavba shrnuje principy starověkých a novověkých architektur do jednoduchého konceptu využívajícího terénní konfiguraci a transformuje principy různých klasických kultur. Stavba, ač malých rozměrů, „sahá až do mraků“ a jako symbolická cesta ubíhá do dálky. Zahloubením stavby jsme dosáhli optimální zvukové pohody na straně jedné a minimálního objemu na straně druhé. Exteriér je realizován s ohledem na odolnost proti vandalům – pohledový beton je opatřen transparentními nátěry, otvory jsou vyplněny bezpečnostním sklem s fólií. Interiér je řešen tak, aby pro nevelkou komunitu vytvářel příjemné domácí prostředí. Je jednoduchý, určený k dotvoření zelení.
Užité stavební konstrukce zahrnují pohledový železobeton, tepelné izolace, dřevěný a kamenný obklad. Vnější strukturální zasklení tvoří konstrukce z žárově zinkované oceli. Dřevěná eurookna jsou zvenku natřena stříbrnou barvou a zevnitř ošetřena olejem. Vchodové zasklení má hliníkový rám. Prostor sjednocuje podlaha z lité stěrky. Na stěnách se střídají pohledový beton, dřevěný obklad a bílá omítka. K dotvoření kostela byli přizváni umělci Karel Malich (oltářní část) a Václav Cígler (skleněný kříž).

V roce 2007 měla Církev bratrská v Litomyšli za sebou téměř sto let působení. Na její platformě vznikla v regionu zařízení občanského sdružení Naděje, která dnes působí v České Třebové, Vysokém Mýtě a Litomyšli. Potýkala se však s nedostatečným zázemím. Od dob svého vzniku užívala dům ve vilové zástavbě v Nádražní ulici, který prošel několika přestavbami. V posledních letech pak také z kapacitních důvodů prostory adaptované, sloužící primárně k jinému účelu. Po zvážení všech možných řešení neuspokojivé situace bylo rozhodnuto o výstavbě nového kostela na „zelené louce“. K tomuto rozhodnutí napomohlo město Litomyšl, které sboru darovalo pozemek a podílelo se na výběru architektonického řešení prostřednictvím vyzvané soutěže. V ní byl vybrán návrh Zdeňka Fránka. V návrhu se Zdeněk Fránek nechal vést mottem, které bylo vybráno zadavatelem: Bože, tvé milosrdenství až k nebi sahá, až do mraků tvoje věrnost. Žalm 57,11. Náplň stavby tvoří sál pro 150 lidí, dvě víceúčelové klubovny a společenský vestibul se zázemím. Snahou bylo vytvořit příjemné, důstojné a variabilní prostředí, umožňující využití pro kulturní a vzdělávací akce. Do 2. nadzemního podlaží je situován byt pro kazatele sboru a jeho rodinu. Stavba byla zahájena v listopadu 2008 a už 25. prosince 2009 se v rozestavěném kostele uskutečnila první Vánoční bohoslužba. Objekt byl dokončen a zkolaudován na konci listopadu 2010 a 4. prosince byl slavnostně otevřen.
V Rakousku, Francii či Řecku lze nalézt místní kostely otevřené po celý den. Prvotním záměrem této stavby je také vytvořit moderní otevřený prostor pro slyšení evangelia, ztišení se a zastavení člověka. Až symbolicky s tímto záměrem kontrastuje vytížená kapacitní komunikace I/35 ohraničující pozemek. Budova nabízí možné odpovědi na otázky co je to liturgický prostor či liturgie ve vztahu k soudobé architektuře.
Zdroj: sbor Církve bratrské v Litomyšli

Hlavní sál

Současná architektura má na to, aby byla osvobozena od zátěže mechanicky používaných pravidel kanonických vázaností. Málokterý architekt však dokáže využít této nabídky svobodně, kreativně, bez předsudků a s pokorou. Zdeňkovi Fránkovi se to v případě litomyšlského kostela velmi podařilo. Jednoduchým srozumitelným koncepčním gestem v uspořádání podlah a stropů stavby dokázal vytvořit prostor, který je zároveň moderní i archetypální, bezvadně se pojí se zemí i poukazuje k nebeským výšinám, člověku dává poznat kompresi i expanzi a po zápase s tmou nechává vítězit světlo. Jde o koncept spirituálního prostoru, který vysoce řadím nad jiné u nás v poslední době realizované.
Josef Pleskot, architekt

Prostor klubovny

Stavba nového kostela Církve bratrské je pro mne nejen dalším důkazem toho, že Litomyšl je město schopné jít architektonicky citlivě s dobou, ale zároveň i symbolem vyslyšení hlasů obyčejných lidí, kteří hledají plnohodnotné místo pro svá nejen duchovní setkání. Zdárné dokončení jakéhokoli projektu, na kterém se podílejí lidé vlastními prostředky, vůlí, s dobrým úmyslem a pokorou, považuji za úspěch a jsem rád, že se právě v Litomyšli toto podařilo.
Michal Kortyš, starosta Litomyšle

Použití YTONG zděné konstrukce

"Zděné konstrukce jsou provedeny z  tvárnic Ytong, které byly zvoleny z několika důvodů. Jejich velkou výhodou je nízká hmotnost, díky které nedochází ke zbytečnému zatěžování a zvětšování dimenzí monolitických železobetonových konstrukcí,“ říká architekt, který je s oblibou používá i pro jejich dobrou tvarovatelnost. S ní na stavbě pracuje až do posledního momentu.