Kritici chtějí místní referendum k projektu úprav keltského oppida Závist

Praha – Na příliš velké množství navezeného materiálu, zpevněných ploch i na příliš geometrickou interpretaci odkrytých základů staveb keltského oppida Závist u Dolních Břežan v okrese Praha–západ chce poukázat podpisová akce, jejímž cílem je vyvolat místní referendum k projektu navrhovaných úprav. Místní stavební úřad se nyní zabývá projektem architekta Josefa Pleskota s názvem Zpřítomnění na úpravu národní kulturní památky na pozemcích pražského arcibiskupství. O výhradách k projektu jednalo v prosinci také zastupitelstvo Dolních Břežan, zjistila ČTK.

"Obruba čtverce 56 krát 56 metrů, tisíce tun štěrku a kamenná dlažba zde nikdy nebyly nalezeny, a vzdalují význam hradiště od reality a jeho historické podstaty. Interpretace základů staveb jako pódií antických chrámů jsou historicky nepodložené," stojí na webu podpisové akce za místní referendum.

Arcibiskupství jako vlastník pozemků se do sporu o projekt nevměšuje. "Obec Dolní Břežany chtěla postavit rozhlednu a upravit keltské oppidum. Arcibiskupství pražské obci zřídilo na tyto záměry právo stavby. A je na obci, jak projekt uchopí. Rozhledna stojí," reagoval na dotaz ČTK mluvčí arcibiskupství pražského Jiří Prinz.

Rozhledna podle návrhu architekta Martina Rajniše vznikla v první etapě v roce 2021. Realizovat Pleskotovu druhou etapu Dolní Břežany samy nechtějí. "Úpravy Hradiště, respektive akropole přesahují lokální rozměr Dolních Břežan a je nutné, aby je realizoval odborný subjekt," uvedl na prosincovém jednání zdejšího zastupitelstva místostarosta Lubomír Havel (Rozkvět).

Ani do přerušeného územního řízení se obec podle starosty Matěje Nováka (Rozkvět) nehlásí. Co bude dál, tak není jasné. "Další postup si netroufám v tuto chvíli odhadnout," odpověděl Novák na dotaz ČTK.

Závist považují odborníci za nejvýznamnější a největší oppidum ve střední Evropě. Osídlení je doloženo v pozdní době kamenné, největší rozmach spadá do 9. až 8. století a do 5. až 4. století před naším letopočtem, zaniklo patrně v posledním století před naším letopočtem z nejasných příčin.

Pleskot navrhl geometricky zvýraznit v oppidu předpokládané tvary staveb podle základů, které odhalila desetiletí archeologického průzkumu od 60. let 20. století do roku 1990. Podle kritiků ale není geometrická architektonická interpretace správná. Dalším vadilo více než 3000 metrů čtverečních zpevněných ploch.

Pro polohu staveb oppida byla patrně klíčová orientace k letnímu a zimnímu slunovratu. Navržené geometrické pojetí by skutečný význam vykopávek dezinterpretovalo, napsal ve svém blogu na aktuálně.cz jeden z oponentů, architekt Tomáš Vích.

Pleskot výhrady odmítal, ČTK dříve řekl, že historie Závisti není vysvětlená. "To, co akropole ukrývá, je složité. Co je složité, bývá nepochopeno, a nepochopení způsobilo masivní odpor," řekl.