Archeologové objevili zatím nejstarší pražské hradby

Praha - Archeologové objevili na Malostranském náměstí pozůstatky zatím vůbec nejstarších pražských hradeb, píše dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Dřevohliněné opevnění z přelomu 9. a 10. století mohlo být údajně až šest metrů vysoké a tvořilo součást jedné z hlavních vstupních bran do města.
    "Fragmenty hradeb z tohoto období jsme sice na jiném místě objevili už dříve, nicméně až nynější nález ve sklepeních Akademie múzických umění (AMU) posunuje naše poznání o podobě tehdejšího opevnění Prahy na zcela jinou a mimořádnou úroveň," řekla listu archeoložka Jarmila Čiháková.
    Nový nález s definitivní platností potvrzuje linie raně středověkých pražských hradeb, které se táhly patrně z míst u Vltavy, kde je dnes Karlův most, podél jižného okraje Malostranského náměstí směrem k dnešní petřínské nemocnici, píše MfD.
    Reliéf pražského terénu se v 10. století nacházel o pět metrů níže. Dlažba Malostranského náměstí je tedy dnes zhruba v úrovni strážních věží právě objevené hradební brány.
    V raně středověké Praze podle Čihákové žilo několik tisíc lidí, centrum města bylo tehdy v místě Malostranského náměstí. Již v 10. století popsal Prahu obdivně jako "město z kamene a vápna" také židovský kupec a diplomat Ibrahím ibn Jákub ve své zprávě z cest. Zaujal ho mimo jiné i  mezinárodní ruch na pražském tržišti.
    Objev opevnění archeologové zdokumentovali a kvůli jeho uchování zasypali pískem, píše MfD.