Praha - První pracovní verze auditu odhalila několik zásadních chyb v projektové části digitalizace stavebního řízení. Kvůli porušení pravidel, která upravují zadávání veřejných zakázek, pak podle auditu nebude možné proplatit celkovou částku z Národního plánu obnovy (NPO). Informoval o tom dnes server Seznam Zprávy, který má pracovní verzi auditu k dispozici. S digitálními systémy stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci roku 2024. Na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což nakonec vyústilo v odchod jeho strany z vládní koalice.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) mělo podle auditu zpracovaného advokátními kancelářemi Portos a MT Legal začít s výběrem firem dříve. Bylo totiž zjevné, že se práce na digitalizaci nestihnou. Vzhledem k nesplnění některých milníků je podle auditorů ve hře i možnost sankce ze strany Evropské komise. Její výši nelze jednoduše stanovit, horní hranice by ale mohla být podle auditorů až 13,7 miliardy korun.
"V tuto chvíli se jedná o pracovní verzi auditu. Návrh auditní zprávy nyní prochází standardním vnitřním připomínkovým řízením. Zpráva bude dokončena v příštím týdnu, kdy její závěry a následné kroky ministerstvo představí veřejnosti. V tuto chvíli auditní zprávu nemůžeme více komentovat,“ řekla serveru mluvčí MMR Karolína Nová.
Podle zprávy také například vůbec neexistoval analytický tým ministerstva pro místní rozvoj (MMR), který by nový systém zkoumal. Zároveň nebyly obsazené některé klíčové pozice nutné pro vznik takto komplexního systému, přičemž ministerstvo tuto absenci nijak nezdůvodnilo. Nové podobě stavebního řízení se na MMR věnoval odbor digitalizace a informačních systémů, jehož vedoucím byl Petr Klán. Toho současný ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) po nástupu na úřad označil za slabé místo ve vývoji a Klán následně resort opustil.
Při zadávání zakázky také podle auditu ministerstvo nedodrželo nejvýhodnější a legální varianty dalšího postupu. MMR se poté, co se pod vedením Bartoše rozhodlo přijít s novou podobou systému, dostávalo do střetů s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten zakázal plnění smlouvy na vznik části systému od firmy InQool. MMR ale následně rozhodlo té samé firmě zadat zakázku znovu, a to takzvaně skrze jednací řízení bez uveřejnění. Také toto rozhodnutí ÚOHS zrušil. Audit v tomto směru dal rozhodnutí antimonopolního úřadu za pravdu a uznal, že byl proces zadání druhé zakázky zahájen neoprávněně.
Problémem podle auditorů byl ale také neustále se měnící stavební zákon. Ten se měnil a s ním i vyhlášky, které ale měly nastavenou účinnost až v červenci 2024, tedy v době, kdy už systémy měly fungovat. Tvůrci pracovní verze auditu také nebyli schopní posoudit zapojení technického dozoru digitalizace stavebního řízení ze strany MMR. Neobdrželi totiž od resortu žádné podklady o jeho činnosti.
Vláda po Bartošově odvolání následně rozhodla v dalším vývoji systému nepokračovat a vypsala na něj novou zakázku. Kompletní a otestovaný nový systém digitalizace stavebního řízení by měl být hotový do roku 2028. Do té doby bude platit přechodné období, ve kterém budou stavební úřady moci souběžně využívat původní lokální systémy a nové digitální systémy stavebního řízení.