Historie slévárny UXA v brněnském Komárově

Po roce 1989 se charakter města Brna začal postupně přetvářet do podoby, jakou známe dnes. S touto transformací souvisí i zánik většiny tradičních průmyslových odvětví a jejich výrobních areálů, soustředěných od 19. století zejména v jižní a jihovýchodní oblasti města. Navzdory této zásadní proměně ekonomiky založené na inovacích, existuje v Brně dnes již zcela ojedinělé a unikátní místo, kde více jak 130 let probíhá kontinuálně výroba litinových výrobků.
Se stavbou a rozšiřováním brněnských textilních areálů, ale také rozvoj železničních tratí, zakládání strojíren, cukrovarů a dalších výrobních areálů, vyvstala přirozeně poptávka také po slévárenském odvětví. Nejstarší brněnskou slévárnu s kuplovnou založil v roce 1861 Ignaz Storek (1822–1889) na dnešní Křenové ulici, a o čtyři roky později, v roce 1865, pak vznikla firma Wannieck a Phil. Jellinek na Trnité ulici. Právě ve slévárně Friedricha Wanniecka (1838–1919) působil řadu let jako její správce Adalbert Uxa (1837–1904), který v roce 1885 rozhodl osamostatnit a nedaleko od Wannieckovy slévárny si na dnešní Svatopetrské ulici založil vlastní firmu. Začátky samostatné podnikatelské činnosti Adalberta Uxy nebyly vůbec jednoduché. Odcházel jako správce ze zavedené firmy, aby si v Komárově pronajal dílničku o rozměrech 6x6 metrů s jednou kelímkovou pecí a nutným nářadím. Znalosti, zkušenosti a jistě potřebné kontakty, které Adalbert Uxa u Friedricha Wanniecka získal a finanční pomoc jeho bratrů Wenzla, Franze a Josefa však byly dostatečně silné, aby si během krátké doby získal síť stálých odběratelů a firma tak mohla prosperovat. Brzy po založení přestala malá dílnička ve Svatopetrské ulici dostačovat a Adalbert Uxa nedaleko od ní začal budovat nový výrobní areál. Do podniku vstoupil se svými třemi bratry, kteří byli zaměstnáni jako správci sléváren v Budapešti, Štýrském Hradci a Praze, aby rodinný podnik vedlo společnými silami. Výrobní areál byl vystavěn v roce 1885 a již následující rok zde byla zahájena výroba. Franz Uxa prosadil návrh postavit současně také slévárnu na temperovanou litinu, což se ukázalo být velice progresivní, neboť slévárna Bratři Uxové/Brüder Uxa byla jedinou slévárnou na temperovanou litinu v tehdejším Rakousko-Uhersku, která používala kupolovací pece namísto tavení v tyglících.
Po smrti zakladatelských osobností, nastoupili do vedení firmy jejich nestarší synové, přičemž až do roku 1921 vedl firmu především Rudolf Uxa, syn Adalberta Uxy. Před první světovou válkou zaměstnávala firma 450 dělníků, čímž se vypracovala na přední místo svého oboru a dodávala své výrobky nejen na území Rakouské monarchie, ale i do dalších států Evropy. Rozpad monarchie a vznik Československa znamenal pro řadu tehdejších firem ztrátu svých původních odbytišť na území Rakouska. Firmy tak byly nuceny hledat a zajistit si odbytiště v nově vzniklé republice. Krátkodobou krizi po vzniku republiky ustála firma Bratři Uxové poměrně hladce, a tak i v novém Československu patřila firma dále k prvotřídním ve svém oboru. Mnohem větší obtíže nastaly pro výrobu a podnikatelskou činnost v roce 1929. Podobně jako ostatní firmy, musela i firma Bratři Uxové přikročit k propuštění více jak 70 procent zaměstnanců, takže ve firmě pracovalo pouhých 120 lidí. Díky hospodářskému zlepšení v následujících letech přečkala slévárna i toto krizové období, a ve 30. letech již zaměstnávala 400 zaměstnanců a mohla tak využít téměř plně své výrobní kapacity. V meziválečném období se firma soustředila na výrobu šedé litiny od nejmenších odlitků až po odlitky o váze 4000 kilogramů, dále speciální litinu na automobilové válce, odlitky pro továrny na hospodářské stroje, výrobu Ewartových řetězů především pro textilní průmysl a další výrobky.
Druhá světová válka, respektive změna politického a společenského uspořádání po ní, však znamenaly pro firmu Bratři Uxové zásadní změnu a orientaci ve výrobě. V roce 1949 byla firma znárodněna a přejmenována na Juranovy závody a současně s tím došlo také k přechodu z tradiční výroby na masovou produkci komponent bojových vozidel pro zbrojařský průmysl. V roce 1991 však došlo privatizaci podniku a založení nové firmy, která se vrátila ke jménu původních vlastníků a zakladatelů. Došlo tak k založení firmy Uxa, spol. s.r.o., která se začala orientovat na nové trhy Evropské Unie.
Areál továrních budov slévárny Uxa je od svého založení dodnes vymezen ulicemi Plotní, Kovářskou, Dornychem a Širokou, přičemž směrem do ulice Plotní se nachází administrativní a správní budova. Výrobní objekty, včetně dřevomodelárny, kovomodelárny, kovárny, tavírny, temperovny a slévárny šedé litiny, jsou situovány uvnitř parcely a vznikaly v letech 1898–1906, s průběžnou modernizací v průběhu 20. století. Od roku 1958 je areál slévárny památkově chráněný.

Zdroje:
Archiv Brněnských vodáren a kanalizací, a.s.
Národní památkový ústav, odborné územní pracoviště Brno.
Internetová encyklopedie dějin Brna.
Památkový katalog.

Literatura:
Kožíšek, Alois: Brno: Město a okolí. Národohospodářská propagace Československa, Brno, 1938.