Na obnovu kutnohorských památek se vozí kámen z Rakouska

Kutná Hora - Opravy kutnohorských církevních památek by se neobešly bez kamene dováženého z Rakouska. Středověcí stavitelé totiž používali takzvaný mušlák, kámen typický pro Kutnou Horu, který už v okolí není k sehnání. Dovážet se musí z rakouských dolů, řekl dnes novinářům projektant Vít Mlázovský, který se na opravě kutnohorských památek podílí. Rakouský mušlák byl podle něj v poslední době použit při rekonstrukci kostela svatého Jakuba a počítá se s ním i při rozsáhlé opravě hřbitovního kostela Všech svatých s kostnicí v Sedlci.

"Zajímavost je ta, že celá řada těch původních kamenných prvků je vyrobena z místního kamene, kterému se říká mušlák. Je to kámen, který je naprosto charakteristický pro Kutnou Horu, a vidíte v něm zbytky mušliček a schránek mořských živočichů," popsal Mlázovský zvláštnosti kamene, s nímž pracovali někdejší stavitelé.

Lomy s mušlákem v okolí Kutné Hory jsou podle něj už všechny zavřené. "Ten kámen nejsme schopni nahradit jiným kamenem, vždycky je tam velký kontrast. Z toho důvodu se ten kámen, pokud je to nezbytné a památkově odůvodnitelné, dováží z Rakouska, kde ještě ty lomy jsou otevřené," uvedl Mlázovský. Rekonstrukce se ale podle něj kvůli tomu vždy prodraží.

Mlázovský se nyní zaměřuje hlavně na opravu kutnohorské kostnice, která patří k nejnavštěvovanějším památkám v regionu. Ročně si ji prohlédne kolem 300.000 lidí. Po celou dobu oprav je památka přístupná návštěvníkům. Sedlecká farnost kostel zavřít nemůže - rekonstrukci s očekávanými náklady kolem 55 milionů korun totiž financuje z peněz vybraných na vstupném.

Podle Mlázovského by opravy bylo stěží možné dělat z dotací. Poukázal na to, že zákon o veřejných zakázkách klade důraz na nejnižší cenu a vylučuje vícepráce. To by podle projektanta nebylo možné garantovat, protože řada věcí včetně rozebírání složité kosterní výzdoby bude prováděna poprvé. "Jdeme neustále do neznáma. To znamená, že musíme experimentovat," uzavřel Mlázovský.