NPÚ chce chránit sídliště Lesná i další památky konce 20. století

Praha - Odborníci z Národního památkového ústavu (NPÚ) by rádi památkově chránili brněnské sídliště Lesná. Připravují proto návrh na jeho prohlášení památkou, posoudí jej ministerstvo kultury. Oproti předchozím úvahám ale neplánují navrhnout za samostatnou památku pražskou Novou scénu. Nejhodnotnější prvky stavby jsou podle nich chráněny územím Pražské památkové rezervace. Architektuře druhé poloviny 20. století, její památkové ochraně i debatě o ní se chtějí více věnovat památkáři i architekti.
    V případě sídliště se připravuje i návrh na prohlášení uměleckých artefaktů, které architekturu sídliště doplňují. "Na prohlášení Nové scény se komise pro ochranu památkového fondu vzniklého ve druhé polovině 20. století neshodla jednoznačně a bylo rozhodnuto vypracování návrhu na prohlášení za kulturní památku neiniciovat," řekla ČTK mluvčí NPÚ Jana Tichá. Tím, že je stavba architekta Karla Pragera na území městské památkové rezervace, je podle odborníků dostatečně chráněno její urbanistické řešení i fasáda.
    V NPÚ vznikla na jaře zmíněná komise zejména kvůli chybějící veřejné diskusi o hodnotě architektonických děl převážně z 60. až 80. let 20. století. Seznam nemovitých kulturních památek v ČR má přes 40.000 položek, většinu z nich ale tvoří tradiční stavby, které lidé za památky považují. Kromě sakrálních staveb a šlechtických sídel jsou to četné kulturní stavby či vesnická sídla.
    Teprve v posledních letech začal stát za památky prohlašovat i třeba industriální stavby. "Industriální památky dnes tvoří šest až sedm procent všech nemovitých památek," říká ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková. Moderní architektura je na tom ještě hůře, památek druhé poloviny 20. století je necelé procento z celého seznamu nemovitých památek. Prohlášeny za památky jsou třeba takové nemovitosti v Praze či Brně, ale v menších městech je těchto staveb prohlášeno minimum.
    Na seznamu světového dědictví UNESCO jsou zapsány sotva dvě desítky památek druhé poloviny 20. století, asi nejznámější jsou město Brasília a opera v Sydney. Na seznamu památek, které ČR plánuje nominovat na zápis na seznam UNESCO, je dnes 17 položek, z moderní architektury je to jen vysílač Ještěd.
    Systém státní památkové péče by měl být odborníků propracovanější. V rámci Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT byly zpracovány studie dvou staveb, Ještědu a hotelu Thermal. Obě představují ikonické stavby, které překračují standard dobové produkce. Zatímco ale Ještěd má statut kulturní památky, Thermal nikoliv. "Problém architektury druhé poloviny 20. století je, že musí i dnes sloužit svým uživatelům, být v provozu. Nelze je zakonzervovat či z nich udělat muzea," říká architekt Petr Vorlík. Potíž je podle něj také v tom, že stavby dnes kvůli úpravám vypadají jinak než v době svého vzniku. U Ještědu je navíc chráněná jen stavba, nikoliv interiér, který se tak z velké většiny nedochoval.
    NPÚ do připravovaného památkového zákona navrhoval zavést pojem kulturního potenciálu a jeho následné ochrany. Zákon také uvažuje o tom, že by se vrátil k pojmu regionální památky, tedy nikoli celostátně významné, ale pro region důležité. Ředitelka NPÚ dodává, že ne vše lze odvíjet pouze od institucionální ochrany, také města a obce si musejí chránit své kulturní dědictví. "Důležité je rovněž zapojení občanské společnosti v daném místě, což se například u kauzy nádraží v Havířově výrazně povedlo," uvádí.
    Občanské sdružení Důl architektury se snaží zachránit nádraží postavené v bruselském stylu, které jeho vlastník České dráhy chce nahradit novou stavbou. Před rokem odcházející ministryně kultury Alena Hanáková neprohlásila stavbu památkou, a to v rozporu s doporučením své odborné komise. Nyní Česká komora architektů podala nový návrh, ve kterém upozorňuje na architektonické kvality stavby i skleněnou mozaiku ve vestibulu. Poukazuje také na urbanistický kontext, kdy horizontální stavba nádraží doplnila výškovou stavbu blízkého panelového domu. Chránit však ČKA doporučuje jen samotné nádraží od architekta Josefa Hrejsemnou.