Brno – Národní památkový ústav (NPÚ) vyzval k rychlému vyhlášení dvou památkových zón v Brně, které mají zamezit ničení hodnotných budov. Ústav zároveň v tiskové zprávě uvedl, že politická reprezentace města podniká kroky, aby pozastavila vyhlášení zón, což ale v reakci odmítl náměstek primátorky Tomáš Koláčný (Piráti).
"Jednání v této věci pokračují a prostřednictvím odborně zdůvodněné připomínky města může ministerstvo kultury návrh památkových zón upravit," uvedl Koláčný. Vyhlášení zón je v kompetenci ministerstva.
Část historického stavebního a urbanistického dědictví města je v ohrožení kvůli administrativní chybě, nedostatečnému zápisu na seznam kulturních památek z roku 1988. Jde o letitý problém, stovky budov formálně pozbyly památkovou ochranu, někteří majitelé toho využili.
"Zdemolováno bylo již několik kvalitních staveb s nespornou architektonickou a historickou hodnotou a o další demolice je zažádáno," stojí v prohlášení NPÚ.
Návrh památkových zón zahrnuje čtvrtě přiléhající na západní, severní a východní straně k historickému jádru, které je od roku 1989 městskou památkovou rezervací, a dále historickou část Králova Pole. Zóny by měly ochránit vzhled fasád a průčelí domů a zabránit svévolnému ničení.
Jednání o zónách trvala téměř tři roky. Mapové a textové podklady začátkem roku převzalo ministerstvo kultury k závěrečnému prověřování. NPÚ ale naznačuje, že Brno proces brzdí. "Jde o bezprecedentní situaci v kontextu ochrany kulturního dědictví ČR a jedná se o jedno z nejvážnějších ohrožení kulturního dědictví města v moderních dějinách," uvedl ústav.
Podle Koláčného si však vedení města uvědomuje, že památkové zóny jsou jediná možná cesta. Individuální zápisy jednotlivých budov by trvaly mnoho let.
"Délka a složitost diskuse nad tímto tématem byla způsobena stanovisky městských částí Brno-střed a Brno-Královo Pole, které zpočátku kategoricky odmítaly jakoukoli plošnou ochranu hodnotných budov, přičemž městské památkové zóny se budou rozkládat především na jejich území," uvedl Koláčný. Doplnil, že po třetím kulatém stole obě městské části začaly spolupracovat a uznaly, že jsou památkové zóny správnou cestou.
Kvůli pozdnímu zapsání na seznam památek v roce 1988 a 1989 přišly o status památek stovky staveb nejen na jihu Moravy. Jen v Brně je takových staveb 1405. Ztrátu památkového statusu potvrdil rozsudek Nejvyššího správního soudu.