Praha na Nákladovém nádraží Žižkov plánuje školy, byty, kulturu i komerci

Praha – Konverze budovy Nákladového nádraží Žižkov, jejíž koupi od Českých drah za 1,43 miliardy korun schválili v noci na dnešek pražští zastupitelé, by mohla začít za čtyři roky. Asi na 50.000 m² by měly vzniknout školy, byty, kulturní centrum, komerční prostory, kanceláře. Může zde být nové sídlo Národního filmového archivu, řekli dnes na místě novinářům zástupci města a Prahy 3.

Památkově chráněnou budovu charakterizují dvě dlouhá křídla ve stylu konstruktivismu, z nichž delší, jižní má délku 380 metrů. Křídla byla určena pro překládku zboží i jeho uskladnění ve dvou podzemních podlažích. "Jedná se o nejdelší budovu v Praze," řekl primátorův náměstek Petr Hlaváček (za STAN), podle něhož délka křídel připomíná některé stavby z dob italského fašismu před druhou světovou válkou.

Město zná požadavky památkářů, křídla nádraží podle nich může nástavbami zvednout v jejich polovině o jedno podlaží, na konci o dvě patra. Základní škola asi pro 800 dětí by měla vyrůst na místě prodejny starožitného nábytku za severním křídlem nádraží. "Ve staré budově by naopak měla být střední škola ateliérového typu. V horní části by byly byty," přiblížil plány Hlaváček.

Provoz by se měl financovat z dalších pronájmů. "Víme, že se nám ten nákup nevrátí, ale nechtěli bychom dotovat provoz. Musí se tedy namíchat mix komerce, kultury, služeb, městských bytů a školského kampusu," řekl Hlaváček.

Podle místostarosty Prahy 3 Pavla Dobeše (STAN) je vhodné také do budoucí čtvrti s 20.000 novými obyvateli s nádražní budovou jako centrem umístit také polikliniku. Se sídlem Národního filmového archivu se počítá ve funkcionalistické administrativní budově proti Olšanské ulici.

"Stále platí, že pokud se archiv domluví s hlavním městem skrz ministerstvo kultury, sídlil by tu," uvedl Dobeš. Nešlo by podle něj jen o kanceláře, ale také o dvě kina i o studia. Kulturní a společenské centrum musí mít podle Dobeše jasnou náplň a být soběstačné.

V prostoru kolejiště s ikonickými nákladními výtahy a perony by mělo vzniknout náměstí. Podle Hlaváčka bude mít rozlohu asi poloviny Václavského náměstí a výhodou bude absence dopravy.

Dříve než konverze samotné budovy se má stavět asi dvoukilometrová tramvajová trať. Půjde o prodloužen trati z Olšanské ulice v první etapě do ulice Osikové. Dopravní podnik má investici v plánu na příští rok.

Schválenou smlouvu na koupi nádraží primátor Bohuslav Svoboda (ODS) podepíše se zástupci Českých drah v pondělí. Nádraží má nyní asi 300 nájemců, obsadili asi 90 procent ploch, město jejich smlouvy od Českých drah převezme. Pak se podle Hlaváčka začnou projektovat úpravy. "Takže dejme tomu, že by stavba mohla začít za čtyři roky,“ řekl náměstek.

Budova byla postavena mezi lety 1934 a 1937 podle projektu architektů Karla Caivase a Vladimíra Weisse. Prohlášení za kulturní památku v roce 2013 předcházely dlouholeté boje proti záměru vést na jejím místě silnici. Původnímu účelu přestalo nádraží sloužit v roce 2002.