Šedesátník Bořek Šípek věří v experiment, hravost a humor

Praha - Vypracoval se mezi designérskou a architektonickou špičku a ve světě se prosadil natolik, že v jeho jméně už všude píší správně háčky i čárky. Navrhuje rezidence, obchodní domy, nábytek, vázy, kávové i  jídelní servisy, sklo, ale třeba i kliky u dveří. Je moderní, na první pohled rozpoznatelný, v jeho stylu nechybí hravost či vtip, je svůj - je to Bořek Šípek. V neděli 14. června oslaví šedesátiny.
    Běžně ho lidé vnímají možná víc jako sklářského výtvarníka a designéra váz, porcelánu a dalších artefaktů, které nabízí jeho známý pražský salon. Šípek je však muž mnoha zájmů a profesí. Vyučoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, 12 let na vysoké škole ve Vídni, nyní je profesorem a děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci, je majitelem restaurace a spoluzakladatelem sklárny Ajeto.
    Především je ale architekt. Pražský rodák vystudoval na Střední uměleckoprůmyslové škole nábytkový design, ale poté, co v roce 1968 emigroval do Německa, absolvoval v Hamburku konečně vysněnou architekturu. Studoval pak i filozofii, která v mnohém ovlivnila jeho architektonické myšlení.
    "Mám rád přímý emocionální úder, což se dá snadněji vystihnout ve větším měřítku," popisoval Šípek, k čemu tíhne v architektuře. Bylo mu něco přes 30, když se poprvé proslavil skleněným domem v Hamburku, který navrhl pro svou sestru. Mnohem vhodnější půdu pro své myšlenky však našel v Nizozemsku, kde si v  roce 1983 otevřel architektonické a designérské studio.
    O Šípkovi se říká, že vymyslel novobarokní sloh. "Mně nejde o barokní tvary, ale spíš o  'barokní' přístup ke světu", uváděl. Je v tom podle něj hodně bombastičnosti a emotivity. Svůj styl raději označuje "fusion" - jde v něm o míchání stylů, určitou hravost i humor. Věří v avantgardu a experiment. "Nechci dělat to, co frčí momentálně teď, ale to, co teprve frčet bude," vyznal kdysi. A to platí i  pro jeho designérskou práci a sklo.
    Ke známým Šípkovým projektům patří mezi jinými obchodní dům Ginza v Tokiu, Muzeum moderního umění v nizozemském Den Boschi, pavilon automobilky Škoda v německém Wolfsburgu. V Praze projektoval Art Centrum Arzenal, lávku přes Chotkovu ulici či nejnověji rezidenční Palác Ehrlich pro Plzeň.
    "Nestydím se za nic, co jsem doposud vytvořil", tvrdil Šípek, který proslul především v čestné funkci hlavního architekta Pražského hradu za prezidentování Václava Havla. Hrad byl pro něj výzvou a pro konfrontaci s  historií také obohacením. Vedle pověstné Havlovy pracovny tu zanechal třeba renovovanou hradní obrazárnu nebo povedený vchod do prezidentské kanceláře. S  Havlem, kterému zrekonstruoval a "přešípkovatěl" střešovickou vilu, se stali dobrými přáteli.
    Jako designéra proslavila Šípka od 80. let práce pro ikonu světového designu italskou Driade. Pracuje pro ni dodnes, ale tvoří také pro další významné firmy jako jsou Wittmann, Swarovski, Leitner či Quartet v  Rakousku, švýcarská Vitra nebo Sévres a Saint-Gobain ve Francii. Komerčně úspěšné kolekce zpracoval také pro legendární značku Rosenthal.
    Po návratu do Česka po roce 1989 spoluzaložil v Lindavě na Českolipsku se skláři Petrem Novotným a Liborem Fafalou novou sklářskou huť Ajeto, dnes již známou i v zahraničí. Udává její výtvarný profil a má zde také nejlepší zázemí pro své návrhy.
    V Praze provozuje restauraci Arzenal, která spojuje salon designu s thajskou kuchyní. Vedle kulinářského zážitku si zde mohou hosté koupit sklenice, příbory či talíře, na nichž jedli, ale i stůl, židli a další doplňky. Milovník Asie tu propojil Thajsko, kde rád pobývá, se svou vášní - vařením. Kuchyň je pro něj prostor plný kreativity a jídlo umělecký výtvor. Vaří rád a dobře, je to pro něj i způsob meditace.
    Soukromí si snaží chránit, ale je slavný a žije s popovou zpěvačkou Leonou Machálkovou, s níž má šestiletého syna Artura. Oba bývají terčem bulváru, třeba i proto, že se známý architekt až letos konečně rozvedl s nizozemskou choreografkou Hillary Udenovou, matkou svých synů Milana a Dalibora.
    Svými výtvory se Šípek neobklopuje. Naopak, pro nové nápady potřebuje "čistý stůl". Nemá sice žádné dalekosáhlé plány, rád by ale ještě v něčem ukázal, že "dokáže být zcela originální".