Kruh a pražské kino Aero na 20. - 22. října 2006 připravili festival Film a architektura. Snaží se postihnout architekturu z více pohledů – představeny budou jak dokumentární, tak hrané filmy. Výběr filmů je jakýmsi subjektivním pohledem na to, co všechno lze názvem „Film a architektura“ zastřešit. Dokumenty o současných architektech a stavbách jsou reprezentovány snímky o Peteru Märklim, o výstavbě domu Schaulager od Herzoga & de Meurona, o Remu Koolhaasovi a jeho pohledu na africké město Lagos (Lagos/Koolhaas), o moderní japonské architektuře (Kochuu) či o ikonickém londýnském mrakodrapu od Normana Fostera (Building the Gherkin). Z hraných snímků byly vybrány jednak ty, ve kterých architektura sehrává zásadní roli nejen jako scénografie, ale v mnoha případech až jako jeden z herců – např. Spalovač mrtvol odehrávající se v Janákověrondokubistickém krematoriu v Pardubicích či Playtime Jacquese Tatiho s jeho vlastními návrhy a modely architektur – , jednak snímky, kde je v hlavní roli architekt. Jak hranou, tak dokumentární tvorbu přinese sekce „Město/Berlín“, která představí německou metropoli z různých pohledů v různých dobách. Život všedního dne města 20. let zachycuje film Waltera Ruttmana Berlín, symfonie velkoměsta. V poetickém dokumentu Berlin Beirut procházíme dvěma městy, která byla v historii rozdělená a zničená. Dokument Berlin Babylon se věnuje výstavbě městského centra spojeného Berlína s hudbou Einstürzende Neubauten. Další menší sekcí jsou avantgardní filmy, např. Hackenschmiedův snímek Na Pražském hradě nebo experimentální film Muž s kinoaparátem doprovázený současnou hudbou. Tyto sekce jsou prostřídány krátkými filmy, groteskami, videoklipy a animovanými filmy o architektuře. Celý festival bude doplněn přednáškou teoretika a historika architektury Vladimíra Czumala o architektuře ve filmu a výstavou fotografií architektury Andrey Lhotákové v předsálí kina.
Kochuu: Japanese architecture / Influence & Origin režie: Jesper Wachmeister 2003, 52 min Dokumentární film o moderní japonské architektuře (Tadao Ando, Kisho Kurokawa, Toyo Ito, Kazuo Shinohara), jejích kořenech a vlivech na architekturu skandinávskou (Sverre Fehn, Kristian Gullichsen, Juhani Palasmaa). „Kochuu“ znamená v japonštině „ve džbánu“ a odkazuje k japonské tradici stavění malých, uzavřených prostor.
Playtime režie: Jacques Tati 1967, 113 min Celovečerní film o dobrodružstvích pana Hulota, který bojuje s nástrahami civilizačního pokroku – moderní architekturou a lidským davem. Poetická předtucha moderního světa. Milník v symbióze architektury a filmu, odehrávající se v „kulisovém“ městě-vizi Tativille, které si režisér sám navrhl.
Fobie režie: Michal Nohejl 2006, 20 min Poklidné nedělní dopoledne, které manželé Strakovi tráví ve svém domě, jim naruší nečekaná návštěva, aby tlumočila nezvyklé přání. Dům a přilehlá zahrada se stanou dějištěm společného zážitku, po kterém, než bude úplně zapomenut, zůstane lehké rozrušení. Jistý známý český architekt v roli řidiče v absolventském film z FAMU.
Skleněné peklo / The Towering Inferno režie: John Guillermin, Irwin Allen 1974, 165 min Co všechno se může stát, když architekt opomene požární normy? Paul Newman v celovečerním filmu v roli sebezpytujícího architekta hořícího mrakodrapu.
About Los Angeles Plays Itself režie: Thom Andersen 2003, 169 min Architektura Los Angeles očima hollywoodských filmařů. Úryvky ze snímků, které zásadně přispěly k tématu architektury ve filmu. Filmy, které se nevešly do programu našeho festivalu, naleznete při sledování tohoto dokumentu.
Berlin, symfonie velkoměsta / Berlin: Die Sinfonie der Großstadt režie: Walter Ruttmann 1927, 65 min Jeden den jednoho města. Černobílá dokumentární symfonie zachycující pulzující rytmus Berlína – jeho ulic, strojů a obyvatel – je dodnes ukázkovým příkladem tzv. průřezového filmu, který měl v následujících desetiletích mnoho následovníků.
Berlin Beirut režie: Myrna Maakaron 2003, 23 min „Bejrút má šest písmem, Berlín má rovněž šest písmen.“ Města Berlín i Bejrút byla v minulosti obsazena, zničena, rekonstruována a jejich obyvatelé dodnes říkají „západ a východ.“ Dokumentární film, ve kterém se rozdíly mezi dvěma městy smazávají, získává při současné politické situaci novou naléhavost. Osobní výpověď bejrútské rodačky žijící v Berlíně.
Erection režie: John Lennon, Yoko Ono 1971, 20 min Videoartový snímek Erection nemá nic společného s Lennonovým penisem (na rozdíl od jiného filmu Lennona a Yoko Ono, Autoportrét), ale sleduje „vztyčení“ jednoho domu. Kamera osmnáct měsíců ze stejného místa snímá vývoj stavby hotelu International v Londýně.
Berlin Babylon režie: Hubertus Siegert 2001, 88 min Dokumentární film o léčení urbanistických ran Berlína po pádu berlínské zdi. Jak se dá postavit nové městské centrum? Hlavními protagonisty se stávají velké osobnosti současné architektury: Axel Schultes, Renzo Piano, Josef P. Kleihues, Rem Koolhaas... S kongeniálním hudebním doprovodem Einstürzende Neubauten.
Lola běží o život / Lola rennt režie: Tom Tykwer 1998, 81 min Berlín. Současnost. Letní den, v němž minuty rozhoduji o lásce, životě a smrti. Dokáže dívka sehnat za krátkou dobu velkou sumu peněz, aby zachránila svého přítele? A vnímá při tom vůbec architektonické skvosty Berlína, které míjí? Zřejmě ne, ale vy můžete!
Lagos/Koolhaas režie: Brentje van der Haak 2002, 55 min S odhadovaným počtem 14 miliónů obyvatel je Lagos jedním z nejrychleji rostoucích měst na africkém kontinentu a předpokládá se, že v roce 2020 bude třetím největším městem na světě. Jeden z nejvýznamnějších současných architektů Rem Koolhaas, fascinován vnitřní energií Lagosu, touží na příkladu urbanismu nekontrolovatelně se rozrůstajícího města pochopit modernitu ve všech jejích aspektech. Dokumentární film zachycuje Koolhaase po dobu jeho dvouletého „výzkumu“ v Lagosu.
Fountaihead režie: King Vidor 1949, 114 min Individualistický a idealistický architekt Howard Roark je vyloučen z vysoké školy, protože se jeho návrhy neslučují s mainstreamovým architektonickým myšlením. Jak si za všech okolností uchovat vlastní uměleckou integritu? Celovečerní hraný film, natočený podle stejnojmenného románu, je volně inspirován životem Franka Lloyda Wrighta.
Schaulager Elitní architektonické duo Herzog & de Meuron hovoří o stavbě „skladiště umění“ Schaulager v Basileji. Dokumentární film byl natočen u příležitosti „schaulagerské“ souborné výstavy těchto architektů.
Na Pražském hradě režie: Alexander Hackenschmied 1932, 11 min Zásadní černobílá montážní kompozice avantgardního fotografa a filmaře Hackenschmieda uvádí do pohybu záběry monumentálních tvarů gotické architektury svatovítské katedrály na Hradčanech organicky spojené s hudebním doprovodem.
Drahý mistře. Josip Plečnik – architekt Pražského hradu režie: Pavel Koutecký 1996, 60 min Filmová dokumentární esej o předním evropském architektovi Josipu Plečnikovi konfrontuje jeho osobitou a bohatou tvorbu v Praze a rodném Slovinsku. Film však není jen o architektuře, ale i o Plečnikovi-člověku a o jeho vztazích k T. G. Masarykovi a jeho dceři Alici.
Most / De Brug režie: Joris Ivens 1928, 11 min Za normálních okolností působí zvedací most v Rotterdamu jako velmi statický objekt, ale Jorisi Ivensovi se o něm podařilo natočit velmi dynamickou filmovou báseň. „Most je pro mě laboratoř pohybů, barevných odstínů, tvarů, kontrastů, rytmů a vzájemných vtahů všech těchto fenoménů“, řekl o filmu sám režisér, avantgardní nizozemský filmař. Již v době svého vzniku byl film označen za mistrovské dílo.
Muž s kinoaparátem / Čelověk s kinoapparatom režie: Dziga Vertov 1929, 80 min Město a člověk jsou v dynamickém pohybu, ale jen „oko“ kamery je schopné zachytit je v nedbalkách. Klasika sovětské avantgardy 20. let se strhujícím současným hudebním doprovodem Cinematic Orchestra, který film posouvá do jiných časových souvislostí.
Pôeme électronique režie: Le Corbusier, Edgard Varese 1958, 8 min Osmiminutový reprezentativní zlomek z multimediální show, kterou připravili architekt Le Corbusier a otec elektronické hudby Edgard Varese pro světovou výstavu EXPO 58 v Bruselu. Ve filmové koláži se objevuje i Le Corbusierův přelomový kolektivní dům Unité d’Habitation v Marseille.
Panelstory aneb Jak se rodí sídliště režie: Věra Chytilová 1979, 96 min Filmová satira Věry Chytilové odehrávající se na rozbahněném velkoměstském sídlišti 70. let. Hraný film s pasážemi dokumentujícími dobu o mezilidských vztazích i každodenních úskalích osidlování pražského Jižního města.
11 pater ideálu režie: Andrea Prenghyová 2002, 58 min Smutně úsměvný dokument o minulosti a přítomnosti Kolektivního domu v Litvínově. Jak jeho dnešní obyvatelé vidí tento modernistický experiment vertikálního města?
Building the Gherkin režie: Mirjam von Arx 2006, 89 min 11. září 2001 zaútočili teroristé na World Trade Center v New Yorku, pouhý měsíc a den poté se v Londýně na místě, které bylo za druhé světové války vybombardováno, započalo stavbou nového výškového domu (tzv. „Okurky“) od architekta Normana Fostera. Je správné stavět v této době nové ikonické mrakodrapy? Může mít jediná stavba vliv na kariéru architekta, firemní image i podobu celého města?
Pohrdání /Le Mépris režie: Jean-Luc Godard 1963, 103 min Psychologické drama natočené podle novely Alberta Moravii s Brigitte Bardot v hlavní roli. Významný režisér „nové vlny“ Jean-Luc Godard do výpovědi zapojil složitou barevnou symboliku i specifickou architektonickou řeč vily spisovatele Curzia Malaparteho na Capri od architekta Alberta Libery. Vila Malaparte se tu stává tichým společníkem rozpadu jednoho manželství.
Spalovač mrtvol režie: Juraj Herz 1968, 95 min „Moderně žít, moderně zemřít!“ bylo heslo propagátorů pohřbu žehem a stavby krematorií. Pardubické rondokubistické krematorium Pavla Janáka, kde se film odehrává, svým stylem ještě odkazuje ke staroslovanské tradici pohřbu žehem. Všechny vznešené představy se však mění v mysli pana Kopfrkingla, prosáknuté nacistickým bujením, k nepoznání.
Architectour de Suisse 2005, á cca 15 min Řada krátkých dokumentů, které se vracejí k přednáškovému cyklu KRUHu „Napříč švýcarskou architekturou“, rekapitulují ho a švýcarskou tvorbu zařazují do dalších souvislostí. Architekti jako Peter Märkli, Miroslav Šik, Luigi Snozzi či Roger Diener hovoří o jedné konkrétní stavbě, kterou navrhli, a o svých názorech na architektonickou tvorbu.