Čtyřdílný přednáškový cyklus, který plzeňský spolek věnuje „německy mluvící architektuře“, bude pokračovat druhou částí v pondělí 3. listopadu 2025 od 18 hodin v Semlerově rezidenci v Plzni. Po úvodní části zaměřené na architekturu českých Němců v období 1848–1918 a prvorepublikovou architekturu německy mluvících architektů v Praze se aktuální díle série soustředí na meziválečnou stavební produkci v území přibližně vytyčeném Karlovými Vary, Plzní, Prahou a Ústím nad Labem. Právě v severočeském Ústí, kde se bezprostředně stýkala česká a německá kultura, se odehrál jeden z nejpozoruhodnějších příběhů československé architektury v éře mezi oběma světovými válkami. Jak ve svém příspěvku nazvaném Německá sociálně demokratická architektura v Ústí nad Labem 1918–1938 podrobněji představí architekt Pavel Prouza, díky vedení města v čele se starostou Leopoldem Pölzlem a díky architektovi Franzi Josefu Arnoldovi z městského stavebního úřadu se podařilo vybudovat jedinečný soubor sociálního bydlení s experimentálními pavlačovými domy. Ve druhé části večera představí historik Michael Rund, ředitel Muzea Sokolov, architekty Rudolfa Welse a Karla Ernstbergera. Život a dílo rodáků z Plzeňského kraje svědčí jak o dynamickém vývoji středoevropské architektury v prvních dekádách 20. století, tak o bezprostředním vlivu převratných společenských změn na osudy německojazyčných tvůrců v českých zemích. Oba architekti prošli školením ve Vídni – zatímco Wels studoval na prestižní vídeňské akademii u Friedricha Ohmanna, Karl Ernstberger získal architektonické vzdělání pod vedením Otto Wagnera. Ačkoliv se osudy obou architektů výrazně lišily, spojilo je pozdější působení na Karlovarsku, v dalším z regionů se silným německojazyčným milieu. Ernstberger byl předtím aktivní na Plzeňsku, Wels pracoval i v Praze, stal se také filmovým architektem a navrhoval sklo pro firmu Moser.
Vstupné na akci, připravenou ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni, činí 60 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na plzenskavstupenka.cz.
Ing. arch. Pavel Prouza, Ph.D., vystudoval architekturu na University of Applied Sciences ve Frankfurtu nad Mohanem a na Fakultě architektury ČVUT v Praze; doktorát získal na Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze. Pracovní zkušenosti sbíral ve Frankfurtu nad Mohanem, spolupracoval s ateliérem Masák & Partner a od roku 2003 působil na volné noze. Společně se svou ženou Janou vede ateliér Riofrio Architects. Manželé Prouzovi také během více než patnácti let revitalizovali pivovar v Lobči a získali cenu federace Europa Nostra. Pavel Prouza rovněž stojí za iniciativou Mělnické vily, jejímž cílem je záchrana a obnova souboru tří secesních staveb od Bohumila Hübschmanna v Mělníku.
Ing. Michael Rund absolvoval strojní fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Od listopadu 2009 pracuje jako ředitel Muzea Sokolov, p. o. Karlovarského kraje, které se orientuje na historii okresu Sokolov a na hornictví. Michael Rund je autorem nebo spoluautorem těchto knih: Po stopách Rudolfa Welse (Život a dílo žáka a spolupracovníka Adolfa Loose), Slavné vily Plzeňského a Karlovarského kraje, Umění v Sokolově, Malíř David Friedmann – svědek holocaustu, Architekt Karl Ernstberger – Život a dílo zapomenutého Wagnerova žáka či Hornický dům v Sokolově.
0 komentářů
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.