Marie Štefanová (1.roč) - Společný stůl
ateliér první ročník: Ing.arch. MgA. Petr Šmídek a Ing.arch. Jiří Žid
Ještěd f kleci 09 - speciální ocenění
Úpravy venkovních prostor a mobiliář na sídlišti Spořilov ve Frýdku-Místku
ateliér první ročník: Ing.arch. MgA. Petr Šmídek a Ing.arch. Jiří Žid
Občanské sdružení obyvatel sídliště Spořilov ve Frýdku-Místku oslovilo české školy architektury, zda by se některá z nich nechtěla podílet na průběhu revitalizace jejich domova. Liberecká škola architektury jako jediná na podnět zareagovala a hned na počátku zimního semestru se na místě uskutečnil úvodní workshop (8. - 11. října 2012), kde se studenti setkali s místními obyvateli, zástupci města, prezentovali svůj záměr před médii.
Naše škola si díky malému počtu studentů může dovolit reagovat pružně, spontánně a experimentovat v daleko větší míře než zaběhnuté techniky se stovkami studentů. V tomto případě byli prváci hození do reálného života a řešili konkrétní problémy obyvatel jednoho sídliště na opačném konci republiky.
V první polovině semestru analyzovali sídliště jako celek, aby zjistili jeho problémy a potřeby, aby pak v druhé půli semestru detailně vyřešili venkovní mobiliář.
Marie Štefanová (1.roč) - Společný stůl
Společný stůl 8 metrů dlouhý stůl, u kterého se mohou odehrávat posezení s čajem, kávou, knihou, šachové partie, grilování, venkovní oslavy, bleší a další trhy, domovní schůze či jiné ztmelující nebo individuální aktivity obyvatel malého sídliště Spořilov ve Frýdku-Místku. Bytelný, dřevěný stůl stojí na plácku vydlážděném cihlami ve spodní části "vnitrobloku" (s výhledem na dětské hřiště v jeho horní části). Cihlami jsou nově vyloženy i chodníky a cesta pro auta na místeckém Spořilově. Pro chodce a auta má dlažba vždy jinou vazbu a odděluje je pouze takto bez výškových rozdílů.
Eliška Málková (1.roč) - Po věšení
První část projektu se zaměřuje na to, aby udělala z věšení prádla činnost, která by byla pohodlná pro každého. Tomu pomáhají především různě vysoké věšící plochy a odkládací místa na koš či kolíčky na prádlo.
Druhá (a důležitější) část řeší čas po věšení. Lavičky, vůně prádla a okolní zeleň poskytují příjemné prostředí pro relaxaci či hru. Důchodci mohou čas využít k navázání nových kontaktů, konverzaci nebo četbě knih. Děti se vyřádí na železné konstrukci, přilehlých schodech nebo na nedalekém hřišti.
ateliér první ročník: Ing.arch. MgA. Petr Šmídek a Ing.arch. Jiří Žid
Občanské sdružení obyvatel sídliště Spořilov ve Frýdku-Místku oslovilo české školy architektury, zda by se některá z nich nechtěla podílet na průběhu revitalizace jejich domova. Liberecká škola architektury jako jediná na podnět zareagovala a hned na počátku zimního semestru se na místě uskutečnil úvodní workshop (8. - 11. října 2012), kde se studenti setkali s místními obyvateli, zástupci města, prezentovali svůj záměr před médii.
Naše škola si díky malému počtu studentů může dovolit reagovat pružně, spontánně a experimentovat v daleko větší míře než zaběhnuté techniky se stovkami studentů. V tomto případě byli prváci hození do reálného života a řešili konkrétní problémy obyvatel jednoho sídliště na opačném konci republiky.
V první polovině semestru analyzovali sídliště jako celek, aby zjistili jeho problémy a potřeby, aby pak v druhé půli semestru detailně vyřešili venkovní mobiliář.
Marie Štefanová (1.roč) - Společný stůl
Společný stůl 8 metrů dlouhý stůl, u kterého se mohou odehrávat posezení s čajem, kávou, knihou, šachové partie, grilování, venkovní oslavy, bleší a další trhy, domovní schůze či jiné ztmelující nebo individuální aktivity obyvatel malého sídliště Spořilov ve Frýdku-Místku. Bytelný, dřevěný stůl stojí na plácku vydlážděném cihlami ve spodní části "vnitrobloku" (s výhledem na dětské hřiště v jeho horní části). Cihlami jsou nově vyloženy i chodníky a cesta pro auta na místeckém Spořilově. Pro chodce a auta má dlažba vždy jinou vazbu a odděluje je pouze takto bez výškových rozdílů.
Eliška Málková (1.roč) - Po věšení
První část projektu se zaměřuje na to, aby udělala z věšení prádla činnost, která by byla pohodlná pro každého. Tomu pomáhají především různě vysoké věšící plochy a odkládací místa na koš či kolíčky na prádlo.
Druhá (a důležitější) část řeší čas po věšení. Lavičky, vůně prádla a okolní zeleň poskytují příjemné prostředí pro relaxaci či hru. Důchodci mohou čas využít k navázání nových kontaktů, konverzaci nebo četbě knih. Děti se vyřádí na železné konstrukci, přilehlých schodech nebo na nedalekém hřišti.
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
...
ondrejcisler
18.02.13 11:47
zobrazit všechny komentáře
