layout má každý z části předepsaný, to že mají černé pozadí je věc volby autorů a nevidím v tom nic konspiračního.
soutěž přinesla konečně prostorově zajímavé objekty. první místo skutečně vytváří zajímavé vnitřní prostředí, které ostatní návrhy nemají.
v podstatě jde asi o kompilát vítězného projektu z anglického nábřeží a betonového domu od petra šmídka z minulosti.
bylo by fajn, kdyby galerie vydala kvalitní katalog všech zůčasněných návrhů, případně zprostředkovala web s galerií všech návrhů - což čka pravděpodobně neumí.
pokud se to postaví, pak to bude určitě zajímavý příspěvek k naší poměrně pokleslé a prvoplánové architektonické produkci, kterou předvedla předešlá soutěž.
gratulace.
nejvíc mě fascinuje, že si skoro všechny významné realizace vysoutěžili ve veřejných architektonických soutěžích, to je taky poklona porotám, že poznaly kvalitu. Myslím, že jejich úspěšnost v soutěžích nemá obdobu nejen v ČR, ale hlavně ať se to rychle postaví a né zas jak v Ostravě, kdy přijdou političtí chytráci a opravují výroky porot. Po této soutěži už jsem slyšel od několika ateliérů, až půjdem příště do soutěže, tak napřed zavoláme K&P a pokud budou soutěžit, tak to neděláme. Plzeňáci, určitě to postavte, ať tam máte aspoň jeden slušnej soudobej barák.
Plzeňácí, do teď tam dle pana Karla nemáte žádnej slušnej barák, ale nyní tam budete mít krabicové soudobé světové veledílo od Kuby. Za dvacet let ho pak budete muset revitalizovat jako dnes socialistické bezduché paneláky.
Jakoby šlo o nějaké hledání totální, absolutní, konečné škatule. Ohromně zajímavé, nic proti tomu, protože nemusím okolo chodit, leda výjimečně. Co na tom, že výsledek pak většinou určují šmouhy od zaprášeného deště, rozvernosti sprejerů, laxní úklid okolí, v dalším stadiu pak překližky na místě vytlučených atypických oken. Tak vypíglované jako na vizualizaci to není nikdy. Samozřejmostí nových budov pak jsou improvizované informační "systémy" v podobě nalepených áčtyřek s vždy elegantními laserovými výtisky s nápisy typu "kongresový sál 3. dvéře v pravo", "WC pro návštěvníky ve 3. p.", "katalogy vyprodány, nové přídou", "využijte služeb masážního salónu v suterénu" a "automat na kávu dočasně mimo provoz".
zajímalo by mě, kdy u nás konečně někdo navrhne a postaví něco trochu míň "pevného a tvarově čistého". ale možná se všichni lekli, jak dopadl Kaplický s organikou, a tak jim z toho vždycky radši vyjde jenom krabice...
Teoretik umění Tomáš Pospiszyl bohatý výskyt škatulí v Čechách před několika lety nazval hypertrofie krabice. Pravděpodobně je to symbol přesnosti a pořádku a vyššího řádu, po kterém čeští architekti tolik touží. V organismu města krychle většinou ale působí dost anorganicky. Je zvláštní, že kromě Šváchovi "české přísnosti" není, pokud vím, teoretický materiál, který by tenhle fenomén konečné škatule, jak to trefně nazval Jan Sommer, nějak v širších souvislostech pojmenoval. Pravděpodobně je to spontání tvůrčí potřeba. Vyvázání se z tradičních hodnot. Nedůvěra ke svobodě. Potřeba jistoty.
jako skutečná škatule se tváří snad jen projekt od atelieru yvettte vašourkové.
škatule = objekt s rovnoběžnými a kolmými stěnami, tedy s rohy v pravém úhlu.
vítězný návrh tedy pravá škatule není.
bohužel, pane sommere a ostatní free form agitátoři, jsou většinou města a budovy hranaté.
je to dáno zastavěností a hlavně levnější a systematičtější stavbou.
asi vás všechny mrzí, že nevyhrál nějaký free form patvar, ale takováto vyprázněná přirozeně rostlá parcela s poměrně čitelnou hranicí zastavěnosti - kterou návrh přejímá, by takovýto exkrement neutáhla.
Blahopřeji ateliéru Kuba Pilař. Bohužel v seznamu oceněných projektů je to jediný projekt, který mně po celkové stránce zaujal. V ostatních případech se opravdu jedná o nudné a opatrné krabicové budovy. Copak kontext místa přímo nevybízí k objektu kruhového či elipsovitého půdorysu? a nemusí se přece hned jednat o free-form..
Rumburaku, vy jte právě úplně mimo. Vaše názory jsou zbytečně vyhraněné. Jakmile se někdo vymezí proti krabici, máváte tu výrazy jako "free form". Tento pozemek je právě úžasný v tom, že nabízí naprostou volnost. Sevřený mezi komunikacemi, srovnaný s povrchem, není nutné na nic navazovat.
Jako jediná z vítězných mi přijde galerie KP rozumná. Z toho rozmazaného mála, co je zde vidět. Ale exterier neodpovídá velkorysosti místa. Taky mě trochu mrzí, že kolem budovy je jen malý kus, žádný velkorysý vstupní předprostor, který si galerie zasluhuje.
Je to zase jako černý kvádr z Vesmírné odyssey, ale v tomto případě už to není tak rigidní, aby to bylo fascinující. Prostě si myslím, že tohle místo by si zasloužilo pohledově zajímavější stavbu, tenhle fasádní strukturalismus (vyberu texturu a nakopíruju jí na fasádě, YES!) je nuda.
Takže méně demagogie. Neexistují jen krabice a freeform. Existuje taky architektura, hh
Co mě ale opravdu ŠTVE je, že všechny projekty jsou si velmi podobné. Je logické, že porota má určitý vkus, chápu první tři místa, i když třeba nesouhlasím. Ale třeba v oceněních bych čekal něco rozdílného. Co se třeba porotě nelíbí, ale může přinést zajímavou diskuzi, která se nyní nenabízí.
free form a krabicovost není demagogie.
jde jen o jednoduchou slaboduchou prvoplánovitost, ke které sklouzne většina architektů.
je to jakési "nadkontextuálno", které není nutné již zdůvodňovat, protože je jednoduché, čitelné a dobře determinované.
tím ale nechci říct, že ve správném použití nemá svůj význam.
osobně si myslím, že tato parcela snese mnohem prostornější zastavěnost a parter se mohl otevřít pod budovou, což by bylo řešení pro ocenění, ale jak je již řečeno, tak porota šla jiným směrem.
není důvod prosazovat zde válec, když se nejedná o nijak dominantní místo v urbanismu.
lze ho zde určitě použít, ale není v tom síla, kterou by poskytla pokračující osovitost, nebo dominantní pahorek.
k použití válce, nebo oválného objemu svádí spíše místní dopravní řešení, které určitě může mít vliv na objem stavby, ale také ho lze objemu samotnému přizpůsobit.
Hradební okruhy většiny našich původem středověkých měst v převaze vzaly za své během 19. století. Po vzoru Vídně (nejen) pak byly na výrazných místech budovány impozantní veřejné budovy, na které zpravidla ve stále drobně zastavěném centru nebylo místo. Okružní třída byla také mnohem kapacitnější komunikačně, i když se tehdy většinou nejednalo o tak zásadní problém, leda snad ve dny velkých trhů. Ale bylo to výhodné proto, že to sem měli blízko i z rychle rostoucích předměstí. V širokém pásu proto vznikaly promenády s parkovou úpravou, altány a restauranty, ale hlavně s monumentálními objekty, přiměřenými požadavkům reprezentace ale i kulturním potřebám společnosti, tehdy teprve pár desetiletí revolučně inovované povinnou školní docházkou. Defilují tak před námi muzea, divadla, měšťanské besedy, obecní či spolkové domy, radnice, banky, školy, chrámy, nádraží, tržnice, postupně i obchodní domy, sokolovny. Špičkoví architekti se věnovali půdorysným i perspektivním konceptům, parkovým úpravám, sochaři na pohledově významných místech vztyčovali pomníky velikánů. Ne že by v Plzni to vše bylo realizováno, ale závazek, který by z toho měl plynout pro urbanisty i architekty, se zdá být hodný respektu. Snad by dnes již mohlo být zase navázáno na tuto velkolepou éru architektury, na niž se navazovalo celkem na úrovni ještě téměř celou první polovinu 20. století. Nevolám přímo po historismu (ačkoliv sám bych mu samozřejmě dal přednost), i proto, že Plzeň za posledních 60 let, podobně jako mnoho jiných měst, "dostala co proto". Ale není právě to možné považovat za důvod k obrodě? Budova by se v průhledech parkem od muzea i Masných krámů mohla vyjímat skvěle, ale takto?!
Souhlas s Janem Sommerem. Místo U zvonu je excelentní. Zakopaný pes bude, spíš než ve formách, v rychlosti, zbrklosti a nepřipravenosti soutěže. Nový ředitel plzeňské galerie Musil říká, že tahle stavba bude prvním skutečně galerijním - tedy pro účely galerie postaveným - stánkem u nás. To, že se na místě v roce 2002 narychlo /zase/ zbouraného bloku domů bude stavět galerie se ví léta. Proč dala potom krajská "representace" pouze šestinedělní lhůtu na předložení návrhů??? Za šest týdnů nemůže být architekt schopen prostor ani nenasát, obsáhnout, natož aby dokázal zodpovědně navrhnout reprezentační budovu se specifickým určením, domyslet veškeré zázemí vč. technologií, a objekt ještě umístit do kontextu sadového pásu a těsné blízkosti centrálního náměstí.
Jsem velmi zvědavý na výstavu všech návrhů, kterou kraj slibuje v prostorách studijní knihovny, protože mi mezi alespoń oceněnými nějak schází jména oslovených - Lábus, Pleskot, Projektil... Navrhli úplné propadáky? Nebo se do soutěže vůbec nepustili právě s ohledem na šibeničnost termínu?
Kolik takových budov se ještě může v centru Plzně postavit?
Vážený pane Sommere, máte naprostou pravdu, že by dnes již mohlo být zase navázáno na velkolepou éru architektury z konce 19. a prvních třiceti let 20. století. Obávám se však, že dnešní tzv. architekti dospěli sotva k těm, krabicím, kostkám a škatulím od bot. Myslím, že se nedá očekávat od takových Kubů, Šépků, Jiřičných, Boráků kvalitní architektura srovnatelná s díly našich předků. Nezadají si s nedávnými brutalisty jako byl Prágr a dál zaplevelují naše města a krajinu většinou hranatými "betonovými monumenty" odpovídajícími jejich potřebě se hodně zviditelnit a hlavně šokovat.
jak byste si pane dvořáku/sommere představoval návaznost na architekturu representovanou systémemem nacionálních mocností typu: rakousko-uhersko, prusko, případně sovětský svaz?
pravděpodobně nejakou agitační formou, kterou tato architektura nacionalismu v sobě nese?
musel byste dnes asi hodně bourat, abyste to provedl.
každopádně nevím, co by bylo obsahem těchto nových budov.
myslíte, že v plzni nemají třeba divadlo, atd...? a že je tedy nutná potřeba je stavět?
zajedte do plzně, případně vemte cestou jiná města a pěkně je probourejte.
pak bude hodně místa pro vaše neo-nacionalistické produkty.
každopádně to bude bohužel jen protipol k produkci exhibicionistů, které jste jmenoval.
myslím, že z té pravoúhlé a křivoúhlé bídy vybrala porota skutečně to nejlepší. nicméně pokud mohu soudit, tak to kuba-pilař vyhráli jenom díky své interaktivní fasádě, což je pochopitelně již dávno použitý nápad převzatý z budovy muzea v Gratzu od Petera Cooka (2003!). jinak celkový půdorys a umístění zase trapně připomíná Casa de la Musica od Rema Kolhaase v Portu.
co se týče fasády, tak jsem skutečně zvědavý na finální podobu, protože to díky věčně chybějícím penězům může dopadnout jak se Zlatým Andělem v Praze, kde jsou nakonec jenom nalepené fóliové nápisy. no hlavně, že koza se nažere..))
..kdyby krabice! takto je jen obkreslená stopa bývalýho činžáku a vytažená do výšky - jenže činžák stál v trochu jiných urbanistických souvislostech...to je ale invence pro vskutku nejlepší návrh..ale máme , co si zasloužíme. průměrnost vyhrává.
Osobne mi pripada ze vacsina prispiavatelov si ako obycajne nedala ani tu namahu, aby si precitala podmienky. Poziadavky na objem funkcii a ich umiestnenie boli pomerne jasne vymedzene.
Poziadavka na viac "architektury" v tomto pripade moze byt skor na skodu zbierok umenia, ktore ma galeria prezentovat .
Požadavky na objem funkcí... dotknul jste se dost podstatné věci. Přidejme galerijní provoz, který musí být maximálně flexibilní (protože umění dnes spočívá v opouštění mezí) a.... Získáme montážní halu!
Nevím milý "rumburaku" (z Rumburka?) kde jste vzal tu "návaznost na architekturu representovanou systémemem nacionálních mocností typu: rakousko-uhersko, prusko, případně sovětský svaz" v příspěvcích pana Sommera a jeho souznělců, zde.
Nejen že tzv. "žalář národů" ani země "kde zítra znamenalo včera" popisu nacionálních mocností se zrovna příliš nenabízejí ale i, alespoň dle mne, pan Sommer zde nevyvolává ducha nacionalismu, ni nevolá po "vlně bourání", ani nenabízí "neo-nacionalistické produkty", když vraceje se k městotvornému námětu druhé poloviny 19. století, tzv. "ringstrasse".
Nenechte se prosím oklamati německým výrazem jevu který byl tehdy vlastní celé Evropě, když tam doposud řetězem opevnění svázaná velkoměsta byla osvobozena válečným "pokrokem". Jmenovitě válkama rakousko-pruskou (1866) a francouzsko-pruskou, (1870), jež obě dokázaly další nepotřebnost opevněných velkoměst.
Je zajímavé, že na Britských ostrovech, stejně jako i v Severní Americe, kde v 19.století nebylo opevněných měst, městotvorný prvek "ringstrasse" se nikde neuplatnil. V Evropě zato dozníval, jak se pan Sommer zde zmiňuje, ještě i začátkem století 20., ba u nás v Praze se dá i říci, že ta totalitní "magistrála" druhé poloviny minulého století je vlastně alespoň dopravním (určitě ale ne kulturním) dozněním této myšlenky.
Přitom by se Praha mohla honosit tím, že myšlenku "ringstrasse" uplatnila ještě dlouho před Vídní, když po sjednocení měst pražských, koncem 18. století, staroměstské příkopy byly zasypány a hradby strženy, čímž vznikla městská třída, od dnešního ND, až po vltavský konec dnešní Revoluční třídy, i když právě v této části podobnost městské třídy ještě hodně dlouho postrádala.
Jak z příkladů mnoha evropských měst dodnes vidíme, myšlenka "ringstrasse" na území uvolněném odstraněním v té době již nepotřebných hradeb vedla k velkorysým okružním třídám, lemovaných jak duchovními, tak především veřejnými stavbami občanského vybavení velkoměsta. Myšlenky to nesporně velmi oduševnělé.
Proto její připomínku panem Sommerem vítam, neboť by taková mohla jenom obohatit naše současné městotvorné myšlení, které dnes bohužel obohacení má velmi zapotřebí.
ZDRAVÍM VŠECHNY DISKUTÉRY, VEZMU TO PĚKNĚ PO POŘÁDKU:
- PO PROHLÍDCE VŠECH ZÚČASTNĚNÝCH JSEM MOC RÁD, ŽE VYHRÁL PRÁVĚ NÁVRH KUBY A PILAŘE
- UZNÁNÍ PRÁCI ARCHITEKTŮ V DANÉM ČASE
- DÍK POROTĚ, KTERÁ PO PRÁVU NEVYZDVIHLA NÁVRHY OSLOVENÝCH ATELIÉRŮ, PROSTĚ PROTO, ŽE NEBYLY TAK KVALITNÍ, ABY SI TO ZASLOUŽILY
- 1. CENA PŘEDSTAVUJE VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI NÁVRHY PŘEDEVŠÍM SILNÝ A ZAJÍMAVÝ VNITŘNÍ PROSTOROVÝ KONCEPT, URBANISTICKY JEDNOZNAČNÝ TVAR, NA DANÉ MÍSTO VHODNĚ VYSOKOU HMOTU A TRVANLIVÝ FASÁDNÍ PLÁŠŤ SE SVĚTELNÝM NÁBOJEM. (TEDY POKUD SE PODAŘÍ DOTÁHNOUT OPTICKÝ LED SYSTÉM PODSVÍCENÍ...)
- ZMÍNKY O RINGSTRASSE JSOU NA MÍSTĚ JEN POTUD, ŽE NA NÍ VŽDY VZNIKALA A I NADÁLE MAJÍ VZNIKAT KVALITNÍ SOUDOBÁ (!!!) DÍLA, NEJVÝŠE OCENĚNÝ NÁVRH MÁ VŠECHNY PŘEDPOKLADY TAKOVÝM DÍLEM NA PLZEŇSKÉ "RINGSTRASSE" BÝT.
POMÁHÁ PARKOVÝ OKRUH UZAVÍRAT A CHRÁNIT JAKO VELMI KONZERVATIVNÍ DŮM STOJÍCÍ PEVNĚ NA SVÉM MÍSTĚ - OPRAVDOVÝM PROBLÉMEM PLZEŇSKÉHO HRADEBNÍHO OKRUHU JE SILNIČNÍ DOPRAVA, UTAŽENOST VNITŘNÍHO OKRUHU, NIKOLI DŮM U ZVONU.
- ZÁVĚREM - RADOST A NADĚJE, PLZEŇ SOUDOBOU ARCHITEKTURU POTŘEBUJE JAKO SŮL!
Víchu,Sommere,Jeníku a podobní, co tu kroutíte hlavou nad krabicemi, chtěl bych vidět vaše návrhy. Sám sem se účastnil, abych mohl právě objektivně porovnávat, hodnotit. Zadání bylo chaotické, času zoufale málo, ale stihnout se to dalo. podle mého názoru tam sedne nejvíce kompaktní hmota, chcete-li krabice. Zkuste si zasoutěžit, něco realizovat a pak tvrdit takové teoretické nesmysle.
Vítězové opravdu převýšili ostatní.Tečka. Trochu blbé od nich mi přijde v prezentaci interieru to mimino a ta traverza. Na mě to působí trapně, protože všichni jsme přeci tvořili galerii pro historické umění! Další ceny podle mě se příliš neliší od postupivších.
Všechny vyzvané respektuji a těšil jsem se na to, že si prohlídnu jejich způsob myšlení. A to nešlo jinak, než se zúčastnit. I když u Lábuse a Kouckého si úplně nejsem jistý, zda do toho šli naplno, pro větší atelier to asi znamenalo všeho nechat a věnovat se jenom galerii.
Když jste na výstavě, uvědomíte si, jak se tam na zemi válí neuvěřitelně velká tvůrčí práce. 90x1,5měsíc=11let práce jednoho týmu.
Tomáši K.- parádní vizošky.
Jirko, jestli s myslíte, že celý atelier dělá na jedné věci a ještě v takovém počtu(???), jste velmi naivní. Ze své velice krátké zkušenosti (a dlouhé zkušenosti mých zaměstnavatelů) vidím, že od určitého počtu lidí ztrácí tým na operatiivnosti.
S podmínkami jsem seznámen více než dobře, stihnout se to v malém týmu dalo bezesporu dobře. Jsem bohužel jen student, takže jen spolupráce. Nic jsem zatím nerealizoval, ani nevyhrál, ale to mi vůbec nebrání vyjádřit se k práci jiných. Nebo myslíte, že brání?
Nevím, proč je zde stále tak špatná nálada vůči kritice. Pochopte, že argumentovaná kritika je přínosem, nikoli urážkou.
Zucastnil jsem se souteze i vernisaze. Bylo to pro me velmi poucne, i z neuspechu se clovek uci. Prvni misto Kuba -Pilar je bezesporu hodnotny kus architektury (a nebo jim bude) a do Plzne se na dane misto bude hodit.
Nejsem uz tak ale presvedcen o dalsich ocenenych navrzich. Hlavne u odmen je to velice sporne. Tam mely dojit uznani projekty se "zvlastnim prinosem", nekonvencnim pristupem, byt treba nerealizovatelnym fantasmagorickym resenim... Bohuzel vypadaly vsechny vesmes stejne, stroze, unifikovane, nijak se nelisic od viteznych navrhu.
Co se tyce prezentace a samotne vystavy, zustala zde "tradicni plzenska uroven". Tedy ZCG utratila 2.7 mil. czk na odmenach, aby pak udelala velkolepou vystavu v cene tak 5 tis odhadem. Nedivim se proto, ze jsem rodily plzenak a tuto malomestskou atmosferou plnou "minderheitu" jsem byl odkonej... Jedine co me tesi, ze tentokrate odolala porota pokuseni posunout Plzen na "svetovou uroven" a nezvitezil zadny kriklavy organicky patvar, ktery se bude zdat hlavne zavislym porotcum dostatecne reprezentativni a hodny hlavniho mesta Zapadoceskeho kraje...
Co se diskuse tyce, samozrejme kady ma pravo plamene kritizovat. Nicmene ti kdo se souteze ucastnili (i treba jako studenti a soucasti projekcnich tymu) maji preci jen vetsi znalost o danne problematice. Soutez se samozrejme stihnout dala. Ale je nutne si uvedomit, ze minimalne dva tydny jsme ztratili kresanim podkladu z opravdu bidne pripravenych souteznich podminek (jeste v polovine soutezni doby nebyly jasne vsechny pozemky, na kterych se muze stavet!). Velka ucast architektu byla (jak jsem presvedcen a bylo tomu tak i v mem pripade) z 90% podminena relativne vysokymi odmenami.
Ucasti nelituji, vitezum blahopreji!
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
soutěž přinesla konečně prostorově zajímavé objekty. první místo skutečně vytváří zajímavé vnitřní prostředí, které ostatní návrhy nemají.
v podstatě jde asi o kompilát vítězného projektu z anglického nábřeží a betonového domu od petra šmídka z minulosti.
bylo by fajn, kdyby galerie vydala kvalitní katalog všech zůčasněných návrhů, případně zprostředkovala web s galerií všech návrhů - což čka pravděpodobně neumí.
pokud se to postaví, pak to bude určitě zajímavý příspěvek k naší poměrně pokleslé a prvoplánové architektonické produkci, kterou předvedla předešlá soutěž.
gratulace.
škatule = objekt s rovnoběžnými a kolmými stěnami, tedy s rohy v pravém úhlu.
vítězný návrh tedy pravá škatule není.
bohužel, pane sommere a ostatní free form agitátoři, jsou většinou města a budovy hranaté.
je to dáno zastavěností a hlavně levnější a systematičtější stavbou.
asi vás všechny mrzí, že nevyhrál nějaký free form patvar, ale takováto vyprázněná přirozeně rostlá parcela s poměrně čitelnou hranicí zastavěnosti - kterou návrh přejímá, by takovýto exkrement neutáhla.
Jako jediná z vítězných mi přijde galerie KP rozumná. Z toho rozmazaného mála, co je zde vidět. Ale exterier neodpovídá velkorysosti místa. Taky mě trochu mrzí, že kolem budovy je jen malý kus, žádný velkorysý vstupní předprostor, který si galerie zasluhuje.
Je to zase jako černý kvádr z Vesmírné odyssey, ale v tomto případě už to není tak rigidní, aby to bylo fascinující. Prostě si myslím, že tohle místo by si zasloužilo pohledově zajímavější stavbu, tenhle fasádní strukturalismus (vyberu texturu a nakopíruju jí na fasádě, YES!) je nuda.
Takže méně demagogie. Neexistují jen krabice a freeform. Existuje taky architektura, hh
Co mě ale opravdu ŠTVE je, že všechny projekty jsou si velmi podobné. Je logické, že porota má určitý vkus, chápu první tři místa, i když třeba nesouhlasím. Ale třeba v oceněních bych čekal něco rozdílného. Co se třeba porotě nelíbí, ale může přinést zajímavou diskuzi, která se nyní nenabízí.
jde jen o jednoduchou slaboduchou prvoplánovitost, ke které sklouzne většina architektů.
je to jakési "nadkontextuálno", které není nutné již zdůvodňovat, protože je jednoduché, čitelné a dobře determinované.
tím ale nechci říct, že ve správném použití nemá svůj význam.
osobně si myslím, že tato parcela snese mnohem prostornější zastavěnost a parter se mohl otevřít pod budovou, což by bylo řešení pro ocenění, ale jak je již řečeno, tak porota šla jiným směrem.
není důvod prosazovat zde válec, když se nejedná o nijak dominantní místo v urbanismu.
lze ho zde určitě použít, ale není v tom síla, kterou by poskytla pokračující osovitost, nebo dominantní pahorek.
k použití válce, nebo oválného objemu svádí spíše místní dopravní řešení, které určitě může mít vliv na objem stavby, ale také ho lze objemu samotnému přizpůsobit.
Jsem velmi zvědavý na výstavu všech návrhů, kterou kraj slibuje v prostorách studijní knihovny, protože mi mezi alespoń oceněnými nějak schází jména oslovených - Lábus, Pleskot, Projektil... Navrhli úplné propadáky? Nebo se do soutěže vůbec nepustili právě s ohledem na šibeničnost termínu?
Kolik takových budov se ještě může v centru Plzně postavit?
pravděpodobně nejakou agitační formou, kterou tato architektura nacionalismu v sobě nese?
musel byste dnes asi hodně bourat, abyste to provedl.
každopádně nevím, co by bylo obsahem těchto nových budov.
myslíte, že v plzni nemají třeba divadlo, atd...? a že je tedy nutná potřeba je stavět?
zajedte do plzně, případně vemte cestou jiná města a pěkně je probourejte.
pak bude hodně místa pro vaše neo-nacionalistické produkty.
každopádně to bude bohužel jen protipol k produkci exhibicionistů, které jste jmenoval.
co se týče fasády, tak jsem skutečně zvědavý na finální podobu, protože to díky věčně chybějícím penězům může dopadnout jak se Zlatým Andělem v Praze, kde jsou nakonec jenom nalepené fóliové nápisy. no hlavně, že koza se nažere..))
Poziadavka na viac "architektury" v tomto pripade moze byt skor na skodu zbierok umenia, ktore ma galeria prezentovat .
Nejen že tzv. "žalář národů" ani země "kde zítra znamenalo včera" popisu nacionálních mocností se zrovna příliš nenabízejí ale i, alespoň dle mne, pan Sommer zde nevyvolává ducha nacionalismu, ni nevolá po "vlně bourání", ani nenabízí "neo-nacionalistické produkty", když vraceje se k městotvornému námětu druhé poloviny 19. století, tzv. "ringstrasse".
Nenechte se prosím oklamati německým výrazem jevu který byl tehdy vlastní celé Evropě, když tam doposud řetězem opevnění svázaná velkoměsta byla osvobozena válečným "pokrokem". Jmenovitě válkama rakousko-pruskou (1866) a francouzsko-pruskou, (1870), jež obě dokázaly další nepotřebnost opevněných velkoměst.
Je zajímavé, že na Britských ostrovech, stejně jako i v Severní Americe, kde v 19.století nebylo opevněných měst, městotvorný prvek "ringstrasse" se nikde neuplatnil. V Evropě zato dozníval, jak se pan Sommer zde zmiňuje, ještě i začátkem století 20., ba u nás v Praze se dá i říci, že ta totalitní "magistrála" druhé poloviny minulého století je vlastně alespoň dopravním (určitě ale ne kulturním) dozněním této myšlenky.
Přitom by se Praha mohla honosit tím, že myšlenku "ringstrasse" uplatnila ještě dlouho před Vídní, když po sjednocení měst pražských, koncem 18. století, staroměstské příkopy byly zasypány a hradby strženy, čímž vznikla městská třída, od dnešního ND, až po vltavský konec dnešní Revoluční třídy, i když právě v této části podobnost městské třídy ještě hodně dlouho postrádala.
Jak z příkladů mnoha evropských měst dodnes vidíme, myšlenka "ringstrasse" na území uvolněném odstraněním v té době již nepotřebných hradeb vedla k velkorysým okružním třídám, lemovaných jak duchovními, tak především veřejnými stavbami občanského vybavení velkoměsta. Myšlenky to nesporně velmi oduševnělé.
Proto její připomínku panem Sommerem vítam, neboť by taková mohla jenom obohatit naše současné městotvorné myšlení, které dnes bohužel obohacení má velmi zapotřebí.
- PO PROHLÍDCE VŠECH ZÚČASTNĚNÝCH JSEM MOC RÁD, ŽE VYHRÁL PRÁVĚ NÁVRH KUBY A PILAŘE
- UZNÁNÍ PRÁCI ARCHITEKTŮ V DANÉM ČASE
- DÍK POROTĚ, KTERÁ PO PRÁVU NEVYZDVIHLA NÁVRHY OSLOVENÝCH ATELIÉRŮ, PROSTĚ PROTO, ŽE NEBYLY TAK KVALITNÍ, ABY SI TO ZASLOUŽILY
- 1. CENA PŘEDSTAVUJE VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI NÁVRHY PŘEDEVŠÍM SILNÝ A ZAJÍMAVÝ VNITŘNÍ PROSTOROVÝ KONCEPT, URBANISTICKY JEDNOZNAČNÝ TVAR, NA DANÉ MÍSTO VHODNĚ VYSOKOU HMOTU A TRVANLIVÝ FASÁDNÍ PLÁŠŤ SE SVĚTELNÝM NÁBOJEM. (TEDY POKUD SE PODAŘÍ DOTÁHNOUT OPTICKÝ LED SYSTÉM PODSVÍCENÍ...)
- ZMÍNKY O RINGSTRASSE JSOU NA MÍSTĚ JEN POTUD, ŽE NA NÍ VŽDY VZNIKALA A I NADÁLE MAJÍ VZNIKAT KVALITNÍ SOUDOBÁ (!!!) DÍLA, NEJVÝŠE OCENĚNÝ NÁVRH MÁ VŠECHNY PŘEDPOKLADY TAKOVÝM DÍLEM NA PLZEŇSKÉ "RINGSTRASSE" BÝT.
POMÁHÁ PARKOVÝ OKRUH UZAVÍRAT A CHRÁNIT JAKO VELMI KONZERVATIVNÍ DŮM STOJÍCÍ PEVNĚ NA SVÉM MÍSTĚ - OPRAVDOVÝM PROBLÉMEM PLZEŇSKÉHO HRADEBNÍHO OKRUHU JE SILNIČNÍ DOPRAVA, UTAŽENOST VNITŘNÍHO OKRUHU, NIKOLI DŮM U ZVONU.
- ZÁVĚREM - RADOST A NADĚJE, PLZEŇ SOUDOBOU ARCHITEKTURU POTŘEBUJE JAKO SŮL!
Vítězové opravdu převýšili ostatní.Tečka. Trochu blbé od nich mi přijde v prezentaci interieru to mimino a ta traverza. Na mě to působí trapně, protože všichni jsme přeci tvořili galerii pro historické umění! Další ceny podle mě se příliš neliší od postupivších.
Všechny vyzvané respektuji a těšil jsem se na to, že si prohlídnu jejich způsob myšlení. A to nešlo jinak, než se zúčastnit. I když u Lábuse a Kouckého si úplně nejsem jistý, zda do toho šli naplno, pro větší atelier to asi znamenalo všeho nechat a věnovat se jenom galerii.
Když jste na výstavě, uvědomíte si, jak se tam na zemi válí neuvěřitelně velká tvůrčí práce. 90x1,5měsíc=11let práce jednoho týmu.
Tomáši K.- parádní vizošky.
S podmínkami jsem seznámen více než dobře, stihnout se to v malém týmu dalo bezesporu dobře. Jsem bohužel jen student, takže jen spolupráce. Nic jsem zatím nerealizoval, ani nevyhrál, ale to mi vůbec nebrání vyjádřit se k práci jiných. Nebo myslíte, že brání?
Nevím, proč je zde stále tak špatná nálada vůči kritice. Pochopte, že argumentovaná kritika je přínosem, nikoli urážkou.
Nejsem uz tak ale presvedcen o dalsich ocenenych navrzich. Hlavne u odmen je to velice sporne. Tam mely dojit uznani projekty se "zvlastnim prinosem", nekonvencnim pristupem, byt treba nerealizovatelnym fantasmagorickym resenim... Bohuzel vypadaly vsechny vesmes stejne, stroze, unifikovane, nijak se nelisic od viteznych navrhu.
Co se tyce prezentace a samotne vystavy, zustala zde "tradicni plzenska uroven". Tedy ZCG utratila 2.7 mil. czk na odmenach, aby pak udelala velkolepou vystavu v cene tak 5 tis odhadem. Nedivim se proto, ze jsem rodily plzenak a tuto malomestskou atmosferou plnou "minderheitu" jsem byl odkonej... Jedine co me tesi, ze tentokrate odolala porota pokuseni posunout Plzen na "svetovou uroven" a nezvitezil zadny kriklavy organicky patvar, ktery se bude zdat hlavne zavislym porotcum dostatecne reprezentativni a hodny hlavniho mesta Zapadoceskeho kraje...
Co se diskuse tyce, samozrejme kady ma pravo plamene kritizovat. Nicmene ti kdo se souteze ucastnili (i treba jako studenti a soucasti projekcnich tymu) maji preci jen vetsi znalost o danne problematice. Soutez se samozrejme stihnout dala. Ale je nutne si uvedomit, ze minimalne dva tydny jsme ztratili kresanim podkladu z opravdu bidne pripravenych souteznich podminek (jeste v polovine soutezni doby nebyly jasne vsechny pozemky, na kterych se muze stavet!). Velka ucast architektu byla (jak jsem presvedcen a bylo tomu tak i v mem pripade) z 90% podminena relativne vysokymi odmenami.
Ucasti nelituji, vitezum blahopreji!