Káhira - Mohutné starověké sloupy s hlavicemi v podobě lotosových květů nebo papyru. Tak vypadá průčelí budovy egyptského nejvyššího soudu, která má svým vzhledem připomínat chrám z doby faraonů. Byla postavena v roce 2000 a patří k posledním příkladům nové vlny v egyptské architektuře, která se inspiruje stavbami dávno zaniklé civilizace, napsala agentura Reuters. Egyptská vláda už nechala postavit řadu budov v tomto neofaraonském slohu. "Chtěli jsme design, který zdůrazní Egypt. Nelze se na to podívat a nepomyslet na Egypt," říká Diá Din Ibráhím, jehož firma projektovala vládní budovu na jedné z hlavních tříd v Káhiře. Tento trend se neprosazuje pouze v architektuře. Řada státních společností používá loga se staroegyptskými symboly, po egyptských vládcích jsou pojmenovávány ulice a náměstí. Současné snahy o napodobení dřívější slávy Egypta mají však v zemi řadu kritiků. Mezi ně patří i architekt Umar Farúk. Tyto budovy považuje za monstrózní kýče, které se hodí spíše do Las Vegas než do Káhiry. "Vypadá to jako divadelní kulisy a ne jako architektura. Snaží se zaujmout stylem, který nemá nic společného s našimi zvyky, s naším životem," říká Farúk, který je žákem Hasana Fasího, jednoho z nejslavnějších egyptských architektů. "V minulosti měly tyto formy svůj význam. Ten však již ztratily, když dobu faraonů nahradila éra křesťanských koptů a islámská kultura," doplňuje ho Alí Gabr, který vyučuje architekturu na Káhirské univerzitě. Současná záplava "starověkých" budov není prvním pokusem egyptských architektů o obnovení stavebního slohu faraonů. Po získání samostatnosti na Británii v roce 1922 bylo v tomto okázalém stylu postaveno například železniční nádraží v Gíze nebo mauzoleum národního vůdce Saada Zaghlúla v Káhiře. Tehdy se však tento sloh, který měl zdůraznit odklon Káhiry od evropské architektury, uplatnil jen na několika budovách. Daleko více se rozšířil islámský stavební sloh, který vytvářel cihlový ráz města, typický pro Káhiru ve středověku. Návratem ke stavbám z éry faraonů se egyptská vláda zároveň snaží překlenout náboženské rozdělení země, které v minulosti několikrát přerostlo v sektářské násilí. Více než 90 procent ze 73 milionů Egypťanů vyznává islám, zbytek obyvatel jsou křesťané. Staronový architektonický sloh tak má prezentovat národní jednotu, která není ovlivněna žádným vyznáním.