Roquebrune-Cap-Martin – Jednoduché tvary a čisté plochy, po nichž může nerušeně přecházet sluneční svit, zahrady na střechách a dominující materiály železobeton, ocel a sklo – takový byl styl švýcarsko-francouzského architekta a malíře Le Corbusiera, který zemřel v sedmasedmdesáti letech 27. srpna 1965. Purismem, jak tento styl nazval, inspiroval mnohé další architekty, včetně českých.
Za své strohé železobetonové stavby i vizionářské představy sídlištních velkoměst si nevysloužil jen obdiv, ale i nepochopení a odsouzení. Svou teorii "vertikálních zahradních měst", v nichž mělo být vše pojato velkolepě – velké budovy, velká otevřená prostranství, velké dálnice – se nepříliš úspěšně pokusil uvést v život v Indii ve městě Čandígarhu a jeho žáci totéž zkusili v Brasílii. Slavným Le Corbusierovým domem v Marseille se inspiroval například architekt Rudolf Bergr při svém návrhu tří experimentálních osmnáctipodlažních domů na sídlišti Březenecká v Chomutově.
Le Corbusier, který vedle světově proslulých nábytkových designů vytvořil i soubor soch, maleb, kreseb, kvašů, koláží, grafik i tapiserií, také několikrát přednášel v Praze. Byl nadšen z Veletržního paláce, vytvořil plán zástavby Zlína, který ale zůstal nerealizován. A vzhled Karlových Varů tehdy ohodnotil jako "slet šlehačkových dortů". V Le Corbusierově ateliéru pracovali i někteří tuzemští architekti, prvním z nich byl Vladimír Karfík.