Klauzury Školy architektury AVU a zadání

Na projektech pracovalo celkem osm studentů Školy architektury. Opírají se o zadanou literaturu, sérii specializovaných přednášek a exkurzí a o analýzu současného stavu objektu v jeho historickém kontextu. Projekty - skici i modely včetně velkého modelu areálu s okolím - byly prezentovány a hodnoceny v rámci ročníkových postupových zkoušek. Podle vyjádření člena mezioborové komise a vedoucího Katedry dějin a teorie umění AVU doc. Jiřího Kotalíka hodnotila komise předložené práce kladně s tím, že navíc ocenila i skutečnost, že pramenily z analýzy samotného objektu. Jak Kotalík zdůrazňuje, Ladislav Machoň ve dvacátých letech minulého století naplnil tehdejší zadání a vytvořil v Klementinu maximální prostor pro skladování knih. Jakkoliv lze jeho tehdejší zásahy z hlediska dnešní metodiky ochrany památek zpochybňovat, uvažuje dál Kotalík, nejeví se příliš rozumné využívat Klementinum jinak než pro výuku a skladování knih, pro které byl objekt fakticky určen v době své výstavby a historicky determinován následným extenzivním užíváním. Na výsledky klauzur je třeba pohlížet především jako na akademické projekty, jejichž smyslem bylo prověřit Klementinum jako centrum moderní knihovny, potvrzuje Kotalík. Řešení podporují exaktní výpočty odhadovaných kapacit, provozně-funkčních schémat a přehledné vizualizace. Akademické práce tak bezpochyby stojí za zvážení při rozhodování o strategii Národní knihovny a zejména při oponentuře záměrů formujících budoucí podobu a využití jeho mimořádně cenné historické budovy - Národní kulturní památky Klementinum.

Ze zadání prof. Emila Přikryla pro 1. a 2. ročník na zimní, prodloužený semestr školního roku 2007 - 2008

Cíl: Prověřit kapacitní a prostorové možnosti Klementina
Klementinum, resp. Univerzitní knihovna, resp. Univerzitní knihovna v Klementinu, resp. genius loci Klementina a možnosti jeho zachování, resp. instrumentace Klementina pro potřeby Univerzitní knihovny, resp. jak velká může být knihovna v Klementinu a jak velké proto mohou být úpravy - zásahy, resp. nové struktury ve starém Klementinu, resp. jak zabránit komercionalizaci / Palladizaci, Michalizaci / Klementina a jakou cenu jsme ochotni zaplatit, resp. jak transformovat architektonické památky pro současné potřeby? Univerzitní knihovnou rozumíme ústřední knihovnu univerzitního filosoficko-, resp., společensko- vědného zaměření.

Machoňovu přestavbu Klementina jsem vždy považoval za dílo mistrovské. Jak provedením tak i potvrzením genia loci: místa soustředění duchovního, ostrova klidu k učení, knihám a setkáním "třetího druhu" v nejcitlivějším místě Starého města. Jezuité volili přesně. Režírovali napětí situace, které činí kvalitu města. Opakuji: jde o místo klíčové a funkci přesnou a nezastupitelnou.

Jsem přesvědčen, že Klementinum má zůstat sídlem Knihovny univerzitní. Snad je i schopno pojmout /zkusme prověřit/ program Knihovny národní tak, jak předepsán pro nedávno vypsanou soutěž.

Klementinum ani Staré město nebyly příčinou záplav.

Napravujme příčiny tam, kde vznikly. A žijme ve Starém městě.

Bez života to kulisa bude. Kulisy bourejme.

Jeruzalém se nestěhuje.

Podklady: Plány Starého města pražského x Plány Klementina: bloková pasportizace a stavebně historický průzkum Klementina, včetně Směrnic pro rekonstrukci x plány Machoňovy rekonstrukce x Soutěžní podmínky pro novou budovu Národní knihovny v Praze.

Literatura: Jiří Hrůza: Město Praha; Líbal-Muk: Staré Město pražské; Vlček a kol.: Staré Město pražské; Camillo Sitte: Stavba krásných měst podle uměleckých zásad; Sborník: Racionální architektura. Rekonstrukce evropského města. 1978; Webové stránky University Palackého v Olomouci: www. UPOL, Sborníky konferencí o knihovnách - "Ideální knihovna".

Literatura ke knihovnám: Suzanne Bieri, Walther Fuchs: Building for books /Swiss National Library/; Detail 3/ 2005 - Bibliotheken, konzept; Materia 49/2006 Reuse of architecture; José Ignacio Linazasoro: Evocando la ruina; AD Briefing - 425 AD/7/74: Peter Carolin, M.J.Long: LIBRARIES; Nikolaus Pevsner: A History of Buildng Types.

Zvláště prostudovat knihovny: 1/ Bibliothèque Ste Geneviève; 2/ Bibliothèque nationale, Paris /Henri Labrouste/; 3/ Nová Bibliothèque nationale, Paris/ Dominique Perrault/; 4/ Phillips Exeter Library /Luis Kahn/; 5/ Central Library, Seatle /OMA/; 6/ Informations-Kommunikations-und Medienzentrum, Cottbus /Herzog &de Meuron/; 7/ Universitätsbibliothek, Berlin /Foster and Partners/; 8/ knihovna, Lubljana /Josip Plečnik/; 9/ knihovna Escuelas Pias, Madrid; 10/ Universitní knihovna, Madrid /José Ignacio Linazasoro/; 11/ Centro Nacional de Arte- Reina Sofía, Madrid; 12/ soutěžní návrh na Národní knihovnu /Kaplický/; 13/ Universitní knihovna, Eichstätt /Karljosef Schattner/.

Přednášky mimořádné: doc. Jiří T. Kotalík: 1/ Klementinum, úvod do problematiky. 2/ Památková péče 20. století. Architekt Lad. Machoň a Klementinum. 3/ Radikální zásahy v historických stavbách. Příklady. Prof. Miroslav Masák: Knihovny, zásady navrhování soudobých knihoven. Arch. Martin Roubík: Alexandrijská knihovna. PhDr. Petr Rezek: Knihovna z hlediska protoarchitektonického. HŠH /arch. Hájek, Šépka, Hradečný/: Soutěžní návrh Národní knihovny na Letné; Luis Kahn: knihovna Exeter. Ing. Jan Žemlička: Technické vybavení knihoven.