Ve Valašském muzeu v přírodě vyrostou moderní novostavby
Stužka, Kobka v kopce a Výhledna
V nově vznikajícím areálu rožnovského muzea v přírodě zvaném Kolibiska (název odvozen od slova koliba, kterých bude v areálu nejvíce) budou stát také tři novostavby s novodobou funkcí a vzhledem. V areálu o rozloze 17 hektarů, prezentujícím horské zemědělství, salašnictví a formy zpracování dřeva v Karpatech na území Moravy a Slezska v období od konce 18. do poloviny 20. století, který bude svým rozsahem a komplexností středoevropským unikátem, budou novostavby sloužit lepšímu komfortu návštěvníků. Generálním projektantem Kolibisek a autorem nových stavebních objektů je ateliér janca architect. Areál bude dokončen v roce 2027 a celkové náklady na jeho vybudování budou činit 230 milionů korun.
„Areál Kolibisek doplňuje život na Valašsku o část na kopcích. Je umístěn nad Valašskou dědinou, na kterou logicky navazuje. Jeho součástí bude na 30 stavebních objektů,“ uvádí architekt Karel Janča z ateliéru janca architect.
Kolibiska budou z převážné části tvořit originální, již nevyužívané stavby, které sem budou přesunuty a které by jinak byly zničeny: koliby, chlévy, chalupy, seníky a další. Druhým prvkem budou vědecké rekonstrukce již neexistujících staveb jako například pajta (panský ovčín). Třetím typem staveb budou novostavby s novodobou funkcí a vzhledem, tvořící kontrast k historickým objektům.
„Tyto novostavby nebudou patřit mezi exponáty, jsou jiné svou funkcí, nelze je odnikud transformovat či realizovat na základě vědecké rekonstrukce, nebudou tedy historické stavby napodobovat ani kopírovat, budou mít soudobou formu. Novodobý výraz vytvoříme pomocí tvarů a materiálů jako beton, sklo a patinující ocel,“ vysvětluje Karel Janča.
Výhledna, vstupní objekt do Kolibisek, nabídne výhled na celý areál i široké okolí.
„Bude stát vedle Jurkovičovy rozhledny a jakožto horizontální stavba bude představovat kontrast: kontrast mužského (rozhledna) a ženského principu (Výhledna). Výhledna má i žensky pokrčené kolínko, které evokuje rampa s vyhlídkovou platformou,“ popisuje autor novostaveb.
Kobka v kopce, multimediální sál s optickými, zvukovými i světelnými vjemy, využívá a revitalizuje prostor původního vodojemu namísto jeho zbourání.
„Revitalizací a drobnou dostavbou stávající srostlice technického zázemí dostane již nevyužívaný vodojem šanci na nový život. Multimediální sál je temný sál zahrnutý hromadou hlíny, proto jsme jej nazvali Kobka v kopce. Snažíme se jej upozadit vůči ostatním objektům, bude to taková tajemná stavba za prkenným plotem,“ říká Janča.
Stužka, nová přístupová cesta na Kolibiska, bude naopak jasným orientačním prvkem.
„Betonová linka – stužka – se bude vinout areálem a povede návštěvníka místy, kde se dnes složitě orientuje. Záměrně se odlišuje, je řešena jako subtilní mostovka na centrálních sloupcích. Vede v místech, kde by tradiční řešení formou chodníku s náspy a zářezy bylo mohutné, těžce realizovatelné a nepřátelské vůči stávajícím vzrostlým stromům,“ doplňuje architekt.
Vybudování Kolibisek vyjde na 230 milionů korun. Dosud bylo vynaloženo 67 milionů a v nejbližší době bude realizována další fáze výstavby za 80 milionů korun. Na všechny stavby už byla vydána potřebná povolení a cílem je dokončit Kolibiska v roce 2027.
„Vytváříme vskutku unikátní areál, v němž spojíme minulost se současnou dobou. Návštěvníkům zprostředkujeme zážitek z toho, jak vypadaly hory za dob bačů, dřevorubců, milířkářů či pasekářů z odlehlých samot. Věřím, že ocení i zcela novou moderní návštěvnickou infrastrukturu,“ uzavřel Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě.
„Areál Kolibisek doplňuje život na Valašsku o část na kopcích. Je umístěn nad Valašskou dědinou, na kterou logicky navazuje. Jeho součástí bude na 30 stavebních objektů,“ uvádí architekt Karel Janča z ateliéru janca architect.
Kolibiska budou z převážné části tvořit originální, již nevyužívané stavby, které sem budou přesunuty a které by jinak byly zničeny: koliby, chlévy, chalupy, seníky a další. Druhým prvkem budou vědecké rekonstrukce již neexistujících staveb jako například pajta (panský ovčín). Třetím typem staveb budou novostavby s novodobou funkcí a vzhledem, tvořící kontrast k historickým objektům.
„Tyto novostavby nebudou patřit mezi exponáty, jsou jiné svou funkcí, nelze je odnikud transformovat či realizovat na základě vědecké rekonstrukce, nebudou tedy historické stavby napodobovat ani kopírovat, budou mít soudobou formu. Novodobý výraz vytvoříme pomocí tvarů a materiálů jako beton, sklo a patinující ocel,“ vysvětluje Karel Janča.
Výhledna, vstupní objekt do Kolibisek, nabídne výhled na celý areál i široké okolí.
„Bude stát vedle Jurkovičovy rozhledny a jakožto horizontální stavba bude představovat kontrast: kontrast mužského (rozhledna) a ženského principu (Výhledna). Výhledna má i žensky pokrčené kolínko, které evokuje rampa s vyhlídkovou platformou,“ popisuje autor novostaveb.
Kobka v kopce, multimediální sál s optickými, zvukovými i světelnými vjemy, využívá a revitalizuje prostor původního vodojemu namísto jeho zbourání.
„Revitalizací a drobnou dostavbou stávající srostlice technického zázemí dostane již nevyužívaný vodojem šanci na nový život. Multimediální sál je temný sál zahrnutý hromadou hlíny, proto jsme jej nazvali Kobka v kopce. Snažíme se jej upozadit vůči ostatním objektům, bude to taková tajemná stavba za prkenným plotem,“ říká Janča.
Stužka, nová přístupová cesta na Kolibiska, bude naopak jasným orientačním prvkem.
„Betonová linka – stužka – se bude vinout areálem a povede návštěvníka místy, kde se dnes složitě orientuje. Záměrně se odlišuje, je řešena jako subtilní mostovka na centrálních sloupcích. Vede v místech, kde by tradiční řešení formou chodníku s náspy a zářezy bylo mohutné, těžce realizovatelné a nepřátelské vůči stávajícím vzrostlým stromům,“ doplňuje architekt.
Vybudování Kolibisek vyjde na 230 milionů korun. Dosud bylo vynaloženo 67 milionů a v nejbližší době bude realizována další fáze výstavby za 80 milionů korun. Na všechny stavby už byla vydána potřebná povolení a cílem je dokončit Kolibiska v roce 2027.
„Vytváříme vskutku unikátní areál, v němž spojíme minulost se současnou dobou. Návštěvníkům zprostředkujeme zážitek z toho, jak vypadaly hory za dob bačů, dřevorubců, milířkářů či pasekářů z odlehlých samot. Věřím, že ocení i zcela novou moderní návštěvnickou infrastrukturu,“ uzavřel Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě.
0 komentářů
přidat komentář
