Landscape Festival Praha 2022 - zahájení

Zahájení: 21. června 2022 v 18:00 hodin, Nákladové nádraží Žižkov, severní křídlo, vstup B2
Doba konání: 22. června - 2. října 2022

Letní Landscape festival opět představí umělecko-architektonické intervence a díla renomovaných tvůrců i studentů. Interpretace jejich zásahů do vybraných lokalit nabídne nové čtení vztahů ve významných infrastrukturních uzlech Prahy. Festival se totiž vrací na nádraží, tedy tam, kde se mu podařilo v roce 2014 zahájit odborný diskurz mezi politiky, investory, urbanisty, architekty, designéry, umělci a širokou veřejností. Tentokrát se zaměří na čtyři dopravní brownfieldy Prahy: Smíchovské nádraží, okolí Florence, Palmovku a Nákladové nádraží Žižkov. S ideou věnovat se společně nádražní tematice jsme byli osloveni spřízněným Festivalem m3/umění v prostoru, zaměřit se na dopravní rozvojové lokality nám doporučil Jiří Sulženko, ředitel Odboru kultury a cestovního ruchu pražského magistrátu.
 
Vybrali jsme čtyři lokality procházející urbanistickou a architektonickou transformací. Každá z nich se nachází v jiné městské části a každá je v jiném stadiu přerodu. Na rozvoji některých panuje shoda, u některých probíhá odborná diskuze a vznikají podkladové studie, některé mají za sebou mezinárodní soutěže jak na celek, tak na dílčí území. Ve všech lokalitách panuje čilý developerský i aktivistický ruch, a především se nacházejí v módu očekávání, zda i ony budou tím zářným příkladem kvalitního urbanistického rozvoje metropole. A to včetně osvícené a příkladné integrace výtvarného umění do nových veřejných prostor těchto rozvojových území, která by měla mít plnohodnotný parter umožňující vznik kvalitních sociálních vazeb všech skupin obyvatelstva – rezidentů i návštěvníků. Zda se zde bude nacházet i dostatek dostupného bydlení a tím vznikne i rozmanitá sociální inkluze, to je druhá otázka. Většina architektů se snaží, aby budovy, které zde již byly nově postaveny nebo budou realizovány, již splňovaly certifikát udržitelnosti. Naším úkolem je popsat současnou situaci prizmatem festivalové akupunktury a nabídnout návštěvníkům náš pohled, a to ve spolupráci s majiteli pozemků či investory, urbanisty, architekty a umělci. A samozřejmě i s politiky jak velké Prahy, tak městských částí, kam daná území spadají. Je to někdy náročný dialog, kterému nenahrává ani postcovidový efekt, ani současná ekonomická situace.
 
SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ
Lze říci, že v této lokalitě se podařil dialog mezi odbornou veřejností, investory a politiky vést tak, jak je veden na západ od našich hranic. Zdá se, že po lokalitě Anděl, která se stala doopravdy novým centrem Smíchova, se v podobném duchu promění i širší lokalita Smíchovského nádraží. Masterplan od ateliéru A69 je pevným rámcem pro novou urbanistickou strukturu, jejíž zelená osa umožní prostupnost tohoto území i pro pěší.
 
FLORENC – MASARYKOVO NÁDRAŽÍ – KRENOVKA
Kultovní biják Florenc 13,30 je krásnou vzpomínkou na „staré dobré časy“. Jaké nové časy čekají na nejkomplikovanější dopravní uzel v Praze? Částečně to naznačuje vítězný projekt mezinárodní soutěže Florenc 21 od sdružení ateliérů A69, UNIT architekti a Igor Marko & Placemakers. Vize nového kulturně-společenského programu pod Negrelliho viaduktem ukazují možnosti nové transformace, ověřované i aktivitami v Kasárnách Karlín nebo v kulturním centru Krenovka, kde nyní otevírá své prostory Unijazz a Tanec Praha. Snad se naplní vize Muzejní míle, která bude začínat na vrchu Vítkov, zahrne například i Divadlo Ponec a Železniční muzeum a přivede návštěvníky až na Václavské náměstí. A vytvoří nové osy propojení Dolního Žižkova, Karlína a Prahy 1.
 
PALMOVKA – ZASTÁVKA LIBEŇ
Palmovku lze vnímat jako paralelu Nového Smíchova. Je však zarážející, že tato dopravně velmi komplikovaná lokalita stále čeká na transformaci v plnohodnotné území, ale současné aktivity všech zainteresovaných vzbuzují naději. Zatím zde stojí architektonické torzo od architekta Josefa Pleskota a přes židovský hřbitov si vydupávají cestičku místní bezdomovci. Území u libeňských doků sice již prošlo developerskou transformací, ale křižovatka Palmovka zůstává zpustlá. Snad se časem podaří naplnit vize náměstí Bohumila Hrabala a celkový urbanistický koncept ateliéru UNIT. I tak má tato městská džungle stále své kouzlo, i když ne takové jako za dob Hrabala, Bondyho a Boudníka. Synagoga stojí, židovský hřbitov je zakopán a Libeňský most čeká na radikální opravu. Třeba se časem Pražské developerské společnosti podaří prosadit propojení přes bývalé železniční těleso do karlínské Rustonky a město získá hodnotnou promenádu.
 
NÁKLADOVÉ NÁDRAŽÍ ŽIŽKOV
V širší lokalitě NNŽ vznikne během dekády nová čtvrť, kde by mělo žít okolo 20 tisíc nových rezidentů. Centrem společenského života se stane ojedinělá funkcionalistická budova, v níž by měla být integrována kvalitní občanská vybavenost i kulturní aktivity na mezinárodní úrovni. Zatím se v prostoru u Basilejského náměstí buduje Parková čtvrť a vedou se odborné a politické debaty o podobě podkladové studie, která bude toto území jasně urbanisticky definovat. Dočasný kulturní život se na pár let vytratil a architektonický komplex NNŽ se stal opět pouze nástrojem ekonomických aktivit. V čelní budově má svůj ateliér přední český výtvarník Petr Písařík, jehož tvorba by měla v rámci LF prorůst i do dalších prostor areálu. Pokud se podaří co nejdříve začít realizovat i další investorské projekty, jako je například Rezidence Nádraží Žižkov od nizozemského ateliéru BNTHMCRWL, mohl by se vývoj lokality vyvíjet směrem, aby byl naplněn slogan „Žižkov je – a stále více bude – skvělé místo pro život“.

Více informací >