Expresionistický kostel v Semilech se stal kulturní památkou
Semily - Sbor Dr. Karla Farského v Semilech prohlásilo v závěru minulého roku ministerstvo kultury za kulturní památku. Kostel představuje nejhodnotnější novostavbu tehdejší Církve československé ze sedmi realizací v Libereckém kraji a jednu z nejoriginálnějších v rámci prvorepublikového Československa. ČTK to řekla památkářka Petra Šternová.
"Odráží v sobě expresionistické tendence s organickým tvarováním, které se projevilo především v čelním průčelí," uvedla. Kostel se stavěl z cihel v roce 1938 na návrh turnovského architekta Vladimíra Krýše. "Ústředním motivem stavby je lomený oblouk, který se promítl i do tvaru střechy - lamelové konstrukce s kosočtverečným rastrem, jež je zároveň stropem," uvedla Šternová. Sbor stojí v Podmoklicích, části Semil, v blízkosti železniční trati u autobusového nádraží. Původně se měl stát dominantou nově navrženého podmoklického náměstí, ale proti byla část místních obyvatel. Výstavba kostela trvala čtyři a půl měsíce. Ve vypjaté válečné době vzbudila ohlas v celostátním tisku a už v té době bylo oceňováno zvolené architektonické řešení. Slavnostní otevření sboru necelé dva týdny před podepsáním mnichovské dohody bylo zároveň tichou manifestací za svobodnou republiku. Výstavba sboru s 24 metrů vysokou věží stála tehdy skoro 300.000 korun.
Kostel nese jméno zakladatele Církve československé (dnes Církev československá husitská) a jejího prvního patriarchy Dr. Karla Farského. Veřejnosti je sbor přístupný za Noci kostelů a konají se v něm i různé kulturní akce, výstavy, koncerty. Šternová bude o památce přednášet v semilské knihovně na konci února. Stavba je ve velmi dobrém stavu, generální oprava se uskutečnila v letech 2002 až 2003. "Sbor si i po generální opravě zachoval z velké části své původní architektonické řešení a celou řadu původních konstrukcí a prvků, včetně postupně doplňovaného vybavení interiéru," řekla Šternová.
Ozdobou prostého interiéru prosvětleného vysokými bočními okny jsou reliéfní figury od Vladimíra Komárka nazvané Mistr Jan Hus na kazatelně a Karel Farský v zamyšlení nad písmem svatým z roku 1958. "Od stejného autora pochází i grafické listy křížové cesty," řekla památkářka. Střed zdi nad kněžištěm zdobí plastika žehnajícího Krista od Jana Mastníka z 80. let, která nahradila původní leptaný obraz Kristovy hlavy na černém skle. Na stranách kněžiště jsou měděné prosklené schránky. Na jedné straně je uložena prsť z rodného domu Jana Husa z Husince s kouskem kamene z černé kuchyně a třísky z podlahy světnice a na druhé straně je prsť z rodného domu Dr. Karla Farského z nedalekého Škodějova.
"Odráží v sobě expresionistické tendence s organickým tvarováním, které se projevilo především v čelním průčelí," uvedla. Kostel se stavěl z cihel v roce 1938 na návrh turnovského architekta Vladimíra Krýše. "Ústředním motivem stavby je lomený oblouk, který se promítl i do tvaru střechy - lamelové konstrukce s kosočtverečným rastrem, jež je zároveň stropem," uvedla Šternová. Sbor stojí v Podmoklicích, části Semil, v blízkosti železniční trati u autobusového nádraží. Původně se měl stát dominantou nově navrženého podmoklického náměstí, ale proti byla část místních obyvatel. Výstavba kostela trvala čtyři a půl měsíce. Ve vypjaté válečné době vzbudila ohlas v celostátním tisku a už v té době bylo oceňováno zvolené architektonické řešení. Slavnostní otevření sboru necelé dva týdny před podepsáním mnichovské dohody bylo zároveň tichou manifestací za svobodnou republiku. Výstavba sboru s 24 metrů vysokou věží stála tehdy skoro 300.000 korun.
Kostel nese jméno zakladatele Církve československé (dnes Církev československá husitská) a jejího prvního patriarchy Dr. Karla Farského. Veřejnosti je sbor přístupný za Noci kostelů a konají se v něm i různé kulturní akce, výstavy, koncerty. Šternová bude o památce přednášet v semilské knihovně na konci února. Stavba je ve velmi dobrém stavu, generální oprava se uskutečnila v letech 2002 až 2003. "Sbor si i po generální opravě zachoval z velké části své původní architektonické řešení a celou řadu původních konstrukcí a prvků, včetně postupně doplňovaného vybavení interiéru," řekla Šternová.
Ozdobou prostého interiéru prosvětleného vysokými bočními okny jsou reliéfní figury od Vladimíra Komárka nazvané Mistr Jan Hus na kazatelně a Karel Farský v zamyšlení nad písmem svatým z roku 1958. "Od stejného autora pochází i grafické listy křížové cesty," řekla památkářka. Střed zdi nad kněžištěm zdobí plastika žehnajícího Krista od Jana Mastníka z 80. let, která nahradila původní leptaný obraz Kristovy hlavy na černém skle. Na stranách kněžiště jsou měděné prosklené schránky. Na jedné straně je uložena prsť z rodného domu Jana Husa z Husince s kouskem kamene z černé kuchyně a třísky z podlahy světnice a na druhé straně je prsť z rodného domu Dr. Karla Farského z nedalekého Škodějova.
0 comments
add comment
