Odborníci: Praze chybí koncepce budoucnosti památkové rezervace

Praha - Praze chybí koncepce budoucnosti pražské památkové rezervace. Jsou o tom přesvědčeni někteří odborníci, které ČTK oslovila. Magistrát by podle nich měl obnovit vyhlášku o stavební činnosti, která určovala, jak se má režim rezervace v praxi uplatnit. Nyní o jednotlivých případech rozhodují magistrátní úředníci.
    Odborníci jsou zároveň zajedno v názoru, že vyhlášení pražské památkové rezervace před 40 lety historickým budovám výrazně pomohlo. Řadu z nich zachránilo a podařilo se také zachovat ráz města.
    Historické jádro Prahy vláda vyhlásila za památkovou rezervaci 21. července 1971. Svou rozlohou 866 hektarů je jednou z největších památkových zón na světě.
    Podle lidí pracujících v památkové ochraně bylo vyhlášení rezervace jednoznačně pozitivním činem. "Mělo epochální význam," řekl ČTK Richard Biegel z Klubu za starou Prahu.
    Souhlasí s ním i Josef Štulc, prezident české sekce ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla). Díky památkové zóně podle něj komunistický režim nepřistoupil k plošným demolicím. Památkářům se například podařilo zabránit výstavbě obrovské nemocnice na Karlově nebo vybudování malostranského tunelu, kvůli němuž by muselo být zbouráno mnoho budov na Kampě a Malé Straně.
    Někteří odborníci ale kritizují současnou situaci v památkové ochraně. Nelíbí se jim především práce magistrátních úředníků, kteří v poslední době povolili například demolici domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. "Poradní sbor velmi často rozhoduje pod vlivem názoru investorů, protože v něm zasedají sice odborníci, ale mnozí z nich právě pro ty investory pracují jako architekti nebo zpracovatelé stavebních historických průzkumů," zdůraznila Kateřina Bečková z Klubu za starou Prahu.
    Štulc upozorňuje, že Praze chybí především vyhláška o stavební činnosti v památkové rezervaci, která byla v 90. letech zrušena. "Magistrátu evidentně vyhovuje, když o každém případu rozhodují jeho úředníci a nejsou vázáni nějakou vyhláškou," poznamenal s tím, že rozhodovat o stavební činnosti je "zlatý důl". Znovu by zavedl také útvar hlavního architekta města a zpracovány by podle něj měly být regulační plány, tedy "pravidla hry pro investice".
    Chybějí regulaci kritizuje i Biegel. Praha podle něj postrádá instituci, která by dosavadní zkušenosti s památkovou rezervací zhodnotila. Její další směřování by podle něj měla nastavit odborná diskuse.
    Se stavem památkové ochrany je spokojen ředitel pražské pobočky Národního památkového ústavu Michael Zachař. "Já si nestěžuji. I když jsme podrobováni kritice, že Praha je málo chráněna, tak si myslím, že to tak není," řekl ČTK. "Ale je správné o tom mluvit. Diskuze probíhá a nikdo ji nebrzdí," dodal. Spokojenost dává najevo i šéf pražských památkářů Jan Kněžínek. "My to ani tolik nevnímáme, ale cizinec, který přijel na počátku 90. let a nyní, o tom mluví jako o zázraku," řekl o obnově města. Pár věcí se podle něj nepovedlo, jako například odstřel těšnovského nádraží. Za "ohromný rest" také považuje množství aut v historických uličkách.
    Oslovení odborníci souhlasí, že moderní architektura do historické zástavby patří. Za šetrný zásah do architektury města považují například tunel pod valem Prašného mostu, dům Langhans ve Vodičkově ulici nebo Tančící dům na Rašínově nábřeží. Nelíbí se jim naopak přestavba některých obchodních center, magistrála nebo dispečink dopravního podniku Na Bojišti.