Režisér Marhoul natáčí v brněnské káznici scény ze sirotčince

Brno - V ponurý sirotčinec se před kamerami na čtyři dny proměnila brněnská káznice. Štáb režiséra Václava Marhoula si zchátralý objekt mezi Bratislavskou a Cejlem vybral pro natáčení filmového dramatu Nabarvené ptáče podle předlohy Jerzyho Kosinského.

Kniha i film se odehrávají za druhé světové války kdesi na východoevropském venkově a dětskýma očima zobrazují svět plný krutosti a předsudků. Káznice s pohnutou historií Marhoula uhranula.

"Ten prostor je neuvěřitelně zajímavý, zároveň velmi smutný, což se mi do toho filmu vyloženě hodí," řekl ČTK Marhoul. Až dodatečně zjistil, že areál byl v 18. století skutečně útočištěm sirotků.

Dnešek je třetím ze čtyř dní, které štáb stráví natáčením v Brně. Už předtím filmaři prostor upravovali a dekorovali, uvedla Ivana Košuličová z Filmové kanceláře Brno. Celkem si film vyžádá sto natáčecích dní na různých místech včetně zahraničních lokací. Poslední klapka padne počátkem července v Kácově na Kutnohorsku.

Z herců se brněnského natáčení účastní představitel hlavní dětské role Petr Kotlár a jeho filmový otec Petr Vaněk. Kotlár se při dlouhém natáčení změnil v ostříleného herce. "Pracuje se s ním po tom roce a půl moc hezky. Dokáže se koncentrovat na záběr, vyhrál se, přesně už ví, jak to před kamerou chodí, co se po něm chce," popsal Marhoul. Chlapec podle Marhoula možná ani netuší, jak drastickou a depresivní látku film zpracovává - žije ve svém dětském světě.

Marhoul prací na Nabarveném ptáčeti včetně příprav strávil už deset let, předloha jej ale dosud neunavila ani neomrzela. Do příběhu se zamiloval. "A když je člověk zamilovanej, tak vydrží všechno - a rád!" řekl ČTK.

Film má rozpočet 166 milionů korun. Do českých kin by se měl dostat příští rok v září. Marhoul nyní délku filmu odhaduje na tři hodiny. Dialogů bude minimum, většina v novoslověnštině, umělém jazyce srozumitelném většině slovanských národů.

Kosinski v knize uvádí, že se odehrává kdesi ve východní Evropě, kde lidé mluví podivným nářečím. Marhoul proto nevybral žádný z existujících jazyků, ale umělé "slovanské esperanto", se kterým se musel popasovat třeba i známý americký herec Harvey Keitel.

Kromě Nabarveného ptáčete v Brně letos vzniká také film Skleněný pokoj. Předloha se volně inspiruje vilou Tugendhat, na kterou se logicky zaměřil také filmový štáb Julia Ševčíka.