Ministr potvrdil, že káznice je památkou, změnil však podmínky

Brno - Káznice na Cejlu je kulturní památkou, ovšem podle jiného ustanovení zákona, než původně rozhodlo ministerstvo kultury. V praxi to znamená, že město bude mít volnější ruce při opravách a adaptaci památky pro potřeby kreativního centra. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) vyhověl rozkladu Brna a původní rozhodnutí o prohlášení objektu památkou částečně změnil.

Podle ministra je nutné chránit zejména doklady nacistické i komunistické zvůle a vše, co připomíná vězněné osobnosti. ČTK má rozhodnutí k dispozici. Mluvčí Brna a ministerstva kultury zatím oficiálně o znění rozhodnutí neinformovali.

Ministerstvo původně prohlásilo káznici za památku podle ustanovení, které se vztahuje na movité i nemovité doklady historického vývoje a mimořádné projevy tvůrčích schopností a práce člověka. Po rozkladu je káznice památkou pro svou vazbu k významným osobnostem a historickým událostem.

"Těmito nositeli památkových hodnot jsou zejména takzvané cely smrti, korekce, amatérská figurální výmalba bývalé kaple Nanebevzetí Panny Marie v duchu socialistického realismu, včetně torza politického hesla na kruchtě," stojí v rozhodnutí, které dále zmiňuje například podkrovní popraviště i s háky na trámu a nedávno lokalizované popraviště na dvoře.

Podle rozhodnutí také postačí zachovat původní krovy alespoň podél Soudní ulice. "V ostatních křídlech může být umožněna výměna na krovu, aby byl prostor lépe využitelný pro provoz a ekonomiku budoucího centra," stojí v rozhodnutí. Památkáři podle Hermana nemají klást při rekonstrukci areálu "zbytečné a nepřiměřené překážky".

Mluvčí Brna Filip Poňuchálek v tiskové zprávě uvedl, že město už rozhodnutí obdrželo, bude je respektovat, důkladně se s ním seznámí, a teprve poté se vyjádří. Na dotaz ČTK uvedl, že obsah rozhodnutí nezná.

Město chce v bývalé káznici vybudovat kreativní centrum. Projekt má své odpůrce, volají po pietnějším využití objektu a poukazují na jeho památkovou a historickou hodnotu. Město rozkladem nezpochybnilo rozhodnutí o tom, že bývalá káznice je památkou, podalo jej kvůli vymezení rozsahu památkové ochrany.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková uvedla, že dosud nemá potvrzeno doručení rozhodnutí o rozkladu, a tedy prozatím nemůže poskytnout žádné informace.

Rozsáhlý objekt z konce 18. století sloužil jako věznice až do 50. let minulého století. Trpěli tam političtí vězni za totalit, popravovalo se tam za okupace i začátkem 50. let. Od roku 2006 byl objekt pro veřejnost uzavřený. Letos začaly zajišťovací práce, které mají zabránit dalšímu chátrání.

Vedení města si podle dnešní tiskové zprávy uvědomuje historický i společenský význam místa a bude společně s odbornou veřejností hledat nejvhodnější způsob, jakým objekt využít. Veškeré další kroky budou podnikány s maximálním důrazem na zachování piety a významnosti tohoto objektu, dodal Poňuchálek.