Zlín - Výstavou dřevěných plastik v Květné zahradě dnes v Kroměříži začaly oslavy sedmého výročí zápisu tamních zahrad a zámku na seznam kulturního dědictví UNESCO. Pořadatelé připravili řadu kulturních akcí, které se budou konat do soboty, lidé se mohou těšit na koncerty, výstavy, barokní operu, nebude chybět ani zábavní den pro děti či muzikálové představení na náměstí, řekla dnes ČTK místostarostka Jitka Dvořáková. V kolonádě Květné zahrady ode dneška vystavuje Zdeněk Macháček plastiky lidí a ptáků, které jsou zavěšeny ve vzduchu. Výstava se jmenuje Poletuchy. Od čtvrtka si lidé budou moci prohlédnout další dvě výstavy, v zámku budou instalovány práce architekta Otakara Kuči, v Muzeu Kroměřížska fotografie Miroslava Piláta zachycující kroměřížské zahrady. Pořadatelé mysleli také na hudební část programu, ve středu vystoupí na Velkém náměstí s koncertem bicích nástrojů současní i bývalí žáci místní umělecké školy. Skleník Květné zahrady bude ve čtvrtek patřit olomouckému souboru Damian, který předvede barokní operu. Páteční odpolední program nazvaný V zámku a podzámčí bude patřit dětem, představí se komedianti, žongléři, kouzelník, nebudou chybět ani hrané pohádky. Náměstí večer ovládnou brněnští divadelníci, kteří se představí s muzikálem Jesus Christ Superstar. Sobotní dopoledne je věnováno řemeslnému jarmarku, který svým vystoupením doplní soubory z polského partnerského města Piekary Slaskie. Lidé budou moci také ochutnat tradiční polské, slovenské a moravské dobroty. Zápis kroměřížských památek na seznam UNESCO město společně s místním domem kultury, Klubem UNESCO a správou zámku připravuje každý rok od zapsání. "Snažíme se vždy připravit něco pro lidi i odbornou veřejnost. Letos se pro odborníky bude konat konference o historických zahradách v Kroměříži," řekla Dvořáková. Členství v seznamu UNESCO je podle ní pro město prestižní záležitostí. "Přestože z toho žádné příjmy nemáme, snažíme se památky propagovat co nejvíce. Zisk z toho mohou mít například místní podnikatelé," poznamenala místostarostka. Kroměřížský arcibiskupský zámek se proslavil zejména v letech 1848 až 1849, kdy se v bohatě zdobeném Sněmovním sále konal ústavodárný sněm rakouských národů. Květnou zahradu založil biskup Karl II. Lichtenstein-Kastelkorn v druhé polovině 17. století na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města. Je zajímavá 233 metrů dlouhou kolonádou se 44 sochami, inspirovanými řeckými bájemi a historickými postavami. Podzámecká zahrada byla původně jen zelinářskou a květinovou zahradou pod hradem. Od 15. století se měnilo její poslání i vzhled, v 17. století byla přebudována na barokní zahradu, v 19. století pak byla zahrada přetvořena na stylový krajinářský park.